Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

Radek Jaroš na vrcholu Kilimandžára zkompletoval Korunu světa

Podle Bassova seznamu má hotovo. Sedm nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů Radek Jaroš zdolal, když na začátku října stanul na vrcholu afrického Kilimandžára. Sám chce ale Korunu světa zkompletovat i podle druhého seznamu, který zahrnuje také nejvyšší horu Oceánie. A do Afriky se člen Enervit Teamu plánuje letos ještě jednou vrátit. Aby si ji užil i jinak, což je jedním z důležitých znaků jeho projektu, který oficiálně zahájil v roce 2016. O své zatím poslední cestě, na které nechyběl ani Enervit, vypráví v našem rozhovoru.

Zkompletoval jste Korunu světa – sedm nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů. Jaké pocity vás ovládly po zdolání Kilimandžára?

Když jsem se obrátil na vrcholu Kilimandžára k sestupu, rozbrečel jsem se. Došlo mi, jak dlouhá to byla ve skutečnosti cesta. Jak můj táta, bývalý reprezentant ve vzpírání, který mě do hor přivedl, by byl na mě hrdý. Bohužel zemřel dřív, než jsem mu to mohl začít vracet. Měli jsme společně s ním a Martinem Koukalem koupenou letenku do Peru na Huascarán, když zjistil, že má rakovinu.


Projekt Koruna světa jste cíleně odstartoval v roce 2016, od zdolání Mt. Everestu ale uběhlo už 21 let. Jak se na celý projekt zpětně díváte po zdolání posledního krůčku?

On mě ve skutečnosti poslední krůček ještě čeká. Existují totiž dvě varianty Koruny světa: v jedné je nejvyšší vrchol Austrálie, který už mám, a ve druhé figuruje nejvyšší vrchol Oceánie na Papuy Nové Guineji. Tam se ještě chystám, i když už nemusím tak úplně spěchat. Nakonec já už opravdu nikam nespěchal ani teď – důležité je pro mě si cestu užívat. Jak se říká, i cesta je cíl. A já se snažil vždycky k té cestě něco přidat. Proto jsem na Elbrus neletěl, ale jel na kole a v Austrálii jsem to spojil s legendárním závodem na horských kolech Crocodile Trophy. 


Jaký byl váš výstup na Kilimandžáro, nejvyšší horu Afriky? Potýkal jste se s problémy, nebo šlo všechno podle plánu?

Nechci, aby to vyznělo nějak namyšleně, ale Kilimandžáro je opravdu "jenom" přerostlý Říp. Samozřejmě jsem ho ale nepodceňoval, takže příprava na kole i na stepperu proběhla jako vždy. Navíc před výstupem na nejvyšší horu Afriky jsme ještě vyrazili na sousední Mount Meru vysokou 4 600 metrů. Důvodem byla důkladná aklimatizace, a to se vyplatilo. I na vlastní Kilimandžáro jsme šli poměrně dlouho ve výšce okolo 4 000 metrů a nevolili jsme nejkratší možnou variantu. Vyplatilo se to, na oba dva sopečné vrcholy jsme vystoupili všichni ze skupiny. Vlastně i počasí bylo na naší straně – pršelo, případně sněžilo jenom první a poslední den našeho výstupu. Takže vlastně všechno bylo v pohodě.


Na Kilimandžáro jste vyrazil v početné skupině. Kolik vás šlo, a proč jste tentokrát zvolil tuto variantu?

Expedice, kterou mám právě za sebou, je tak trošku nad plán. Na přelomu roku jedu do Afriky ještě jednou, skoro na měsíc. To je moje původně plánovaná expedice s přidanou hodnotou. Míříme na nejvyšší africké pohoří Ruwenzori, za horskými gorilami, budeme jezdit i na kole a polezeme možná i na činnou sopku. Teď jsem tam byl se skupinou RSJ, která u moře na Zanzibaru nedávno postavila exkluzivní pětihvězdičkový resort. Zvali tam své akcionáře a nejlepší pracovníky. Šlo o milionáře, ale musím říct, že to byla neskutečně skvělá parta. Lidi úplně v pohodě, skromní, kámoši a féroví. Já byl taková třešnička na dortu, měl jsem za úkol dostat ty lidi na vrchol.


Měl jste s sebou zase Enervit, který vás na expedicích tradičně doprovází? Které produkty pomohly tentokrát a s čím?

Já bez Enervitu nedám ani ránu! I když šlo jen o trekařinu, především nohy dostaly pořádně zabrat.  Prvních 10 dnů jsme byli neustále v pohybu bez možnosti pořádného odpočinku a regenerace. Když jsme mířili na oba vrcholy, za den jsme nastoupali skoro 1500 výškových metrů a sestoupili skoro 3000! Takže jsem s sebou měl samozřejmě Enervit Recovery Drink a aminokyseliny BCAA. Ty jsem si šetřil jenom pro sebe. Během výstupu jsem ale pendloval mezi hlavní skupinou a odpadlíky. Povzbuzoval jsem je morálně i radami a zároveň jsem jim rozdával energetické tablety a proteinové tyčinky Enervit. Sám jsem používal i Enervit Gely. Například Karel Janeček si ho ode mě vzal taky, ale zvlášť některé holky nechtěly. Asi proto, že ne každému ve vysoké nadmořské výšce gely sednou. Já na nich ale dal celou Korunu Himaláje a spousta mých souputníků, kteří měli gely od jiných výrobců, nakonec skončila na mých zásobách, protože Enervit je opravdu suprově vstřebatelný.


Máte zjištěno, kolik lidí před vámi Korunu světa dalo? Podle irozhlasu jste šestý Čech…

Korunu světa jako takovou mají určitě stovky lidí, sám jsem po nich nikde nepátral. Všechno vím jen z doslechu, Čechů je minimálně tolik, co říkáte, možná i víc. Pro mě je ale celkem zajímavý údaj ve spojitosti s Korunou Himaláje. Podle informací, které se ke mně dostaly, bych mohl být „na stupních“, protože Korunu světa a zároveň Korunu Himaláje bez kyslíku má na 100 procent Messner a dál nevím. Pověřím někoho, aby pátral (úsměv).


Jaké jsou další sportovní plány Radka Jaroše?

Jak jsem zmiňoval, čeká mě ještě kopec na Papuy Nové Guineji. Původně jsem ho plánoval na podzim 2020, ale možná dostane přednost cesta do Bhútánu. Tím pádem by Papua byla až v roce 2021. Uvažuji místo toho ještě o cestě okolo Baltského moře na kole. Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko… Uvidíme. Říká se, že v hospodě jsou Himaláje placatý. Takže musím do hospody a něco pořádného tam naplánovat (smích).