Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

Rozhovor: Vít Pavlišta třikrát na stupních v rámci MČR

Nejdřív vybojoval titul mistra republiky v půlmaratonu, poté na dráze v závodě na 10 kilometrů a do třetice se stal vicemistrem v maratonu. Běžecké jaro Víta Pavlišta bylo velmi úspěšné, přesto je při jeho hodnocení člen Enervit Teamu k sobě kritický, protože pomýšlel na lepší časy. Tři medaile v jeho sbírce ale jasně potvrzují, že patří mezi českou elitu, byť není profesionál a při běhání chodí každý den do práce.

Máte za sebou tři důležité závody letošního jara a ve všech třech jste stál na stupních vítězů. Jaké převládají pocity po této medailové sbírce?

Výsledkově jaro nebylo špatné, lepší výkony předváděl akorát Jirka Homoláč. Nicméně co se mých výkonů týče, spokojený jsem úplně nebyl. Poslední roky jsem si zvykl na pravidelný růst výkonnosti a letos to bylo první jaro po dlouhé době, kdy jsem se vůbec nepřiblížil k žádnému mému osobnímu maximu. Všechny závody byly takové nemastné, neslané. Po maratonu ze mě trochu spadla tíha očekávání rychlých časů v nové sezóně a mám teď konečně trochu času si odpočinout a vyladit lépe formu směrem k nadcházejícím závodům.

 

Když půjdeme popořadě, tak prvním závodem byl pražský půlmaraton. Stal jste se popáté mistrem republiky, a to v čase 1:07:31. Jak se pro vás závod vyvíjel a jak jste si užil obhajobu titulu?

Při absenci nejrychlejšího půlmaratonce z dubnového Pražského půlmaratonu byla pro mě v podstatě povinnost získat v Pardubicích titul. Nastupoval jsem do závodu s tím, že chci zlepšit svůj pražský čas, což se úplně nepovedlo. Celý závod jsem běžel sám a na trati mě trápil silný vítr, což mi vzalo dost psychických i fyzických sil.

 

Start na dalším republikovém šampionátu, na 10 km na dráze, jste zvažoval a nakonec neodolal. Co rozhodlo a jak jste byl spokojený v cíli, kde jste mohl slavit další mistrovský titul?

Budějovickou desítku jsem zařadil do svého závodního kalendáře na poslední chvíli, opět se stejným cílem jako Pardubice – vyhrát mistrovství republiky a zároveň zaběhnout dobrý čas a tím přesvědčit hlavu před Pražským maratonem, že moje forma není zas tak špatná. To se myslím docela podařilo a byl to určitě nejpovedenější závod jara. Celých 10 km jsme spolupracovali na čele se Slovákem Peterem Ďurcem a tím si pomohli k solidnímu času.

 

Závody na dráze jsou trochu odlišné od silničních běhů. Jak vám osobně sedí a jaký byl průběh tohoto?

Závody na dráze mám rád, pokud to není 10 000 metrů. Těch 25 kol už je tam trochu moc… Jinak mi závody na dráze docela sedí, možná i proto, že do nich nastupuji bez větších očekávání a celou dobu běhu se tam něco děje. Navíc málokdy běží člověk sám.

 

Do třetice vás čekal start na Pražském maratonu, který jste označil za svůj vrchol jarní běžecké sezony. Dlouho jste byl nejrychlejším z Čechů, takže start se z vašeho pohledu vydařil podle plánu?

Asi do 25. kilometru se mi běželo opravdu dobře. Pak jsem se dostal do krize, utekla mi skupinka, se kterou jsem se do té doby držel, ozvalo se staré zranění a zbytek už znáte…

 

Chtěl jste co nejdéle držet tempo s nejlepšími zahraničními účastníky, nebo jste chtěl raději běžet na svůj zamýšlený čas?

Bylo to rozběhnuté dobře, bohužel jsem nevydržel já. Takový je holt maraton. Na posledních deseti kilometrech se dá ztratit mnohem víc, než během prvních třiceti naženete.

 

V poslední čtvrtině vás předběhl Petr Pechek, který byl nakonec nejrychlejším z Čechů a stal se mistrem republiky. Bylo jasno hned, jak se přes vás přehnal, nebo jste věřil, že ještě můžete bojovat?

Nevěřil. V tu chvíli už jsem byl smířený s tím, že budu druhý. Je velký rozdíl někoho stíhat a být stíhaný. Petr mě na dlouhých rovinách viděl a to mu dodávalo psychické síly. Mně naopak pohled za záda všechny sebral.

 

Maraton i půlmaraton jsou energeticky náročné závody. Jak řešíte doplňování energie během nich?

Spoléhám na sportovní výživu Enervit. Během dlouhých závodů jsou to především energetické koncentráty Enervitene. Při maratonu střídám od desátého kilometru každých 5 kilometrů kofeinovou variantu Sport Competition s klasickým koncentrátem. Při půlmaratonu mi stačí dát si v polovině trati Enervitine Sport Competition. Před jakýmkoliv závodem je to pak klasicky Enervit PRE Sport a k nastartování regenerace po závodě aminokyseliny BCAA a regenerační nápoj Enervit R2.

 

Jaké jsou vaše další závodní plány?  

Zatím žádný konkrétní plán startů na zbytek sezóny nemám. Do prázdninové pauzy budu závodit, když budu mít chuť, a na podzim se určitě ještě objevím na nějakém větším silničním závodě.