Hydratace neboli zavodnění organismu je ta nejpodstatnější věc, kterou by měli vytrvalci v oblasti výživy řešit. Na nedostatek tekutin během sportu totiž nelze natrénovat a už malý pokles množství vody v těle může mít vliv na sportovní výkon.
Tento článek máme zpracovaný i jako podcast, tedy v audio podobě.
Tekutiny je třeba doplňovat, i když nesportujete. Zvláště během vytrvalostních sportů pak ale dochází k násobně větší dehydrataci, tedy ztrátě tekutin. Zatímco při odpočinku se bavíme o desítkách mililitrů za hodinu, v případě běhu nebo cyklistiky je to přes litr a při běhu na lyžích až litr a půl.
Navíc platí, že trénovaný sportovec se potí více než netrénovaný. Tento jev je součástí adaptace související s nutností ochlazovat přehřívaný organizmus. Tělo totiž na častou fyzickou zátěž reaguje větším objemem tekutin v těle, což je důsledek toho, že se zvětšuje plocha těla, na které k pocení docházení, a zároveň roste i množství potu vylučovaného potními žlázami. To všechno proto, aby ochlazování organizmu fungovalo co nejlépe.
Ztráta potu znamená problém, který řeší hydratace
Během sportu se potíme nezávisle na dodržování pitného režimu, protože se jedná o významný nástroj pomáhající ochlazovat organizmus. Když tělo ztratí velké množství potu, krev se zahušťuje a tento stav pak vede až ke svalovým křečím. Pokud i nadále udržujete vysokou intenzitu výkonu a nedoplňujete dostatečně tekutiny, tělo začne snižovat produkci potu (aby ještě více nezahušťovalo krev) a současně i množství krve odváděné do kůže (aby se zachovalo množství cirkulující krve pro nejdůležitější orgány, především pro centrální nervový systém a srdce). Pokles produkce potu a prokrvení pokožky snižují schopnost těla ochlazovat se a tělesná teplota tak může vyšplhat až nad 41 °C s hrozícím úžehem.
U sportovců, kteří průběžně během sportu dostatečně pijí, se tyto negativní účinky nevyskytují, nebo s výrazně umírněnými příznaky. Přijímané tekutiny pomáhají regulovat vnitřní teplotu nejen nepřímo vlivem na dlouhodobé pocení, ale i přímo svojí teplotou, protože nápoj samotný náš organizmus zevnitř ochlazuje (je-li chladnější než teplota organizmu).
Na závod ano, na trénink ne?
Častým mýtem je, že pít je třeba jen při závodě. Přitom pravdou je, že během tréninků je třeba přijímat více tekutin než během závodu. To proto, že tréninky často bývají delší než závod, jsou pravidelné (tedy deficit hydratace je častý) a z pohledu výživy (a hydratace) se na tréninky určitě nepřipravujeme tak důsledně jako na závod. Častější a vydatnější produkce potu, která se navíc stupňuje v případě horkého počasí, může vést během pár tréninkových dní ke značné ztrátě vody i minerálních látek a tím i k poklesu vaší výkonnosti.
Jak tedy vypadá ideální pitný režim při sportu?
- Během dne pijte pravidelně a často, na dostatečnou hydrataci pamatujte už 2-3 hodiny před výkonem, kdy byste měli vypít asi 500 až 600 ml vody nebo sportovního nápoje.
- Minimálně v poslední hodině před výkonem už ale pijte jen čistou neslazenou a neperlivou vodu, pít byste měli spíše po doušcích, ale často.
- Během výkonu upřednostněte hypotonický iontový nápoj – věrohodně odráží potřeby organizmu, a to z pohledu potřeby energie (sacharidy), doplňování minerálních látek ztrácených potem (nervové přenosy ve svalech) i optimální vstřebatelnosti.
- V doplňování tekutin pokračujte i během fáze regenerace. V praxi to znamená začít pít hned po skončení tréninku nebo závodu (ideální je regenerační nápoj) a tekutiny doplňovat průběžně a často ještě několik hodin poté.