Loni republikový šampionát v dlouhém triatlonu ovládl poprvé a letos dokázal triumf na Moraviamanovi v ještě lepším čase obhájit. Až tak rychlém, že přepsal historické rekordy závodu a ironmanskou trať (3,6 – 180 – 42, 2 km) prolétl v čase 8:19:06. „Byl to test zimní přípravy, která se potvrdila jako velmi vydařená,“ radoval se po závodě Tomáš Řenč. Člen Enervit Teamu se teď bude chystat na červencový Challenge Prague a největší vrchol má ještě před sebou. I to prozrazuje v našem pozávodním rozhovoru.
Moraviaman je vaším oblíbeným závodem, ovládl jste ho už loni. Jaká byla letošní obhajoba?
Plavání bylo v příjemně teplém rybníku, který měl snad 27 stupňů. Plavalo se bez neoprenu a já se držel výborného plavce Honzy Hradeckého. Na kolo jsem už nasedal první a od té chvíle to už byla sólo jízda. Udržoval jsem si své tempo a navyšoval náskok na své soupeře. Trochu foukal vítr, ale nijak závratně. Na běhu byla cítit síla slunce, takže jsem každou občerstvovací stanici využíval k doplnění tekutin a polévání vodou. Běžel jsem konstantním tempem a hlídal si soupeře za sebou, kteří na mě ztráceli, takže jsem se mohl soustředit jen na překonání svého traťového rekordu. To se mi podařilo o více jak 7 minut.
Z předchozího startu na Czechmanovi sešlo kvůli viróze, zdravotně jste se tedy dokázal na tenhle vrchol dát dohromady?
Ano, poslední týden před závodem jsem se už cítil ve formě a začal věřit, že se závod povede. Do té doby to bylo velmi psychicky náročné, když jsem na trénincích zaostával daleko za svým standardem.
Potvrdil jste roli velmi dobrého plavce, navíc jste jako jediný ze tříčlenné vedoucí skupinky dokázal vládnout startovnímu poli i na kole. Jak se pro vás vyvíjely úvodní dvě disciplíny?
V plavání jsem chtěl ušetřit co nejvíce sil, protože přetahovat se s Honzou Hradeckým o vedení ve vodě by nemělo cenu – prohrál bych. Celou dobu jsem mu ale plaval v nohách. Na kole jsem už věděl, že tak silný není, proto jsem na nic nečekal a vzal jsem za to hned od začátku. Všem jsem se vzdaloval a držel si své tempo, o kterém jsem věděl, že ho dokážu jet celých 180 km.
Cyklistickou část jste absolvoval osamocený. Jak těžké pro vás bylo udržovat tempo?
Není jednoduché udržet kvalitní tempo, když máte soupeře daleko za sebou, ale naštěstí na okruhu byly dvě obrátky, kde jsem si mohl měřit rozdíl od soupeřů. To mě motivovalo stále pracovat na zvýšení náskoku.
Na maratonskou trať jste vybíhal jako vedoucí muž závodu. Věřil jste už na začátku, že si prvenství pohlídáte?
Muselo by se stát něco mimořádného, abych to nezvládl, protože běh je moje nejsilnější disciplína.
Držel jste si náskok jak v cyklistice, tak v běhu. Snažil jste se o to víc hlídat i správnou výživu, abyste měl dostatek sil na závěr závodu?
Byl to můj pátý dlouhý triatlon, takže už vím, jak s výživou nakládat. Na kole jsem doplňoval energii Enervit Gely a iontovým nápojem Enervit Isotonic Drink, a to jsem zapíjel vodou. Při běhu jsem už pil hlavně colu a vodu, které byly na občerstvovacích stanicích.
Kdy vám bylo jasné, že obhajoba titulu vyjde?
Když jsem šel na běh a na kole nenastala žádná technická chyba. V tu chvíli se mi ulevilo.
Na Moraviamanu jste splnil jeden ze sezonních cílů. Jak hodnotíte celé první závodní pololetí?
Pro mě to byla zkouška zimní přípravy, která se tímto závodem potvrdila jako velmi vydařená. Hlavní vrcholy ale teprve přijdou, takže se už nemůžu dočkat na další starty. Čeká mě Challenge Prague v červenci, pak následuje můj velký vrchol Ironman Kalmar, potom mistrovství republiky v polovičních distancích na Pilmanu a jedním z posledních závodů bude mistrovství Evropy od ITU v dlouhém triatlonu v holandském Almere. Případné další starty zařadím až podle výsledků.