POZOR, právě teď od nás můžete získat limitovanou kartičku s podpisem Marcely Joglové! Stačí během května objednat na eshop.enervit.cz a přihodit si ji jako dárek k objednávce ;-) Jedná se o limitovanou edici 100 ks, tak pospěšte!

 

Původně jste pražský maraton v závodním kalendáři neměla. Kdy jste se rozhodla, že ho poběžíte?

Hned jak jsem zabalila maraton v Rotterdamu, hledala jsem nový závod a myslela si, že dřívějším koncem jsem pošetřila síly, a že budu moct běžet hned za 14 dní ve Vídni. Během následujícího týdne jsem ale pochopila, že návrat asi nebude tak rychlý, jak jsme předpokládala. Vídeň jsme tedy museli odpískat, ale tím jsme to nechtěli vzdávat. Doufali jsme, že alespoň do Prahy se to zlomí. Bohužel, další týden to bylo jen o klusání, kole a plavání a až potom mě nohy pustily do trošku svižnějšího tempa. Stále to ale bylo jednou ano, potom ne, pak se rozbolel kotník… Zkrátka mě tělo asi testovalo (úsměv). Definitivní rozhodnutí padlo až týden před závodem, kdy jsem byla u doktora a domluvili jsme se, že to risknu. S tím, že poběžím na vítězství, a na žádný excelentní čas to nebude.
 

Jak se pro vás závod vyvíjel?

Měla jsem v plánu začít na tempu kolem 3:35, a že uvidím, jak se budu cítit. Nemělo smysl zkoušet rychlejší tempo, a tak jsme se tam ustálili ještě s pár běžci ve skupině. Tempo jsem celkem v pohodě držela, ale kolem 15. kilometru jsem viděla, že zpomaluji, což mi teda ani nepřišlo (smích). Prostě chyběly naběhané kilometry v intenzitě a začalo se to v tempu odrážet. Po půlmaratonu jsem tedy skutečně přešla na zážitkový mód s nutností doběhnout a ohlídat si zlatou medaili.
 

Titul mistryně republiky v maratonu jste vybojovala poprvé v kariéře. Kam ho v rámci svých úspěchů řadíte a jak velkou radost jste z něj přímo na místě měla?

To je těžká otázka, protože jako profi atlet se chci pochopitelně zlepšovat a mít úspěchy na velkých akcích. Ale uznávám, že doplnit titul mistryně republiky a zažít tu atmosféru má také obrovskou váhu a zážitek z atmosféry byl silný a stále přetrvává.
 

Pokolikáté jste už v Praze závodila a jak výrazná je pro vás tamní atmosféra ve srovnání s jinými závody?

Pražský maraton jsem běžela potřetí a musím říct, že to byl pro mě ohromný zážitek. Když jsem ho v roce 2018 běžela naposledy, účastnila jsem se ještě jako hobby běžec a lidi mě tolik neznali, ale tentokrát už mě coby běžkyni v elitě pár lidí poznalo a byl to pro mě tedy skutečně zážitek, moc si veškeré podpory vážím! Přestože i závody v Nizozemsku mají své kouzlo a fantastické fanoušky, tak domácí půda je domácí půda. I v ohlasech byl velký rozdíl, myslím, že ještě chvíli z toho závodu budu žít (smích).
 

Po poměrně chladných dnech bylo během víkendu dost teplo – jak vám vyhovovalo závodní počasí a v jakých podmínkách nejraději běháte?

Miluji, když v den závodu svítí sluníčko, to mě zkrátka nabíjí. Vedro ale nevyžaduji a jako ideální považuji 15-20 stupňů. Teď v neděli bylo sice víc, ale já musím říct, že na vedro jsem si ani jednou nevzpomněla. Jednak to přisuzuji tomu, že se kolem stále něco dělo a vnímala jsem všechny známé tváře, ale také hrál roli fakt, že mě nohy nepustily do rychlejšího tempa, takže jsem se příliš „nevařila“. Neměla jsem naběhané dostatečné množství kilometrů v intenzitě, navíc kotník stále nebyl a není stoprocentně fit, takže tomu odpovídalo i tempo – běžela jsem na nižší tepovce než standardně.
 

Předpokládám, že i v Praze jste při závodě spoléhala na Enervit. Jaký byl váš výživový plán a jaké produkty vám při cestě za mistrovským titulem pomohly?

Nemívám jasný výživový plán, odvíjí se většinou od toho, jak moc mám z předchozího dne vytráveno a jak se ráno cítím. Někdy si dám snídani, což musí být alespoň 3 hodiny před závodem, jindy jen kafe a jako poslední tři závody mi stačí před startem Enervit PRE Sport a Enervit Betain. Co se týká samotného závodu, většinou spotřebuji 4 (někdy i 5) Enervit Gelů – jeden či dva s kofeinem – a ionťák Enervit Isotonic Drink. Před závodem se zásobuji dostatečně magnesiem a hodně hydratuji. Po závodě pak většinou aminokyseliny (Enervit BCAA), i když by byl asi prospěšnější regenerační R2 Recovery Drink. Další sladký drink už ale nesnesu.
 

Předchozí maraton v Rotterdamu jste nedokončila. Byla radost z vítězství na domácí půdě o to větší?

Já myslím, že právě tím nedokončeným předchozím závodem byl český titul a fanoušci o to silnější a emocionálnější. Potřebovala jsem mít jistotu v dokončení a chtěla tím uzavřít první letošní tréninkovou etapu. Abych si pak mohla odpočinout, doléčit a vrhnout se na novou. Tak abych v létě konečně předvedla nějaký pořádný čas.
 

V čem byl problém v předchozím nedokončeném závodě?

V Keni jsem předtím odtrénovala všechny potřebné těžké tréninky, které mi říkaly, že bych mohla zaběhnout slušný čas. Po posledním těžkém tréninku, týden před závodem, mě ale přepadla celkem silná viróza, takže jsem první tři dny neměla ani sílu vylézt z postele. Během dalších tří dnů se ale stav rapidně zlepšil a já zase začala věřit, že by to třeba mohlo jít. V den závodu bylo slunečno, vítr zeslábnul a já se cítila dobře, tak jsem si řekla, že to zkusím „do plných“ – buď, anebo. Bohužel sil mi to vzalo asi víc, než jsem očekávala, a od půlky to bylo trápení. Nemělo smysl dokončovat a vyždímat tělo. Doufala jsem, že tím nějaké síly pošetřím.
 

Co plánujete dál – na jaký závod se teď budete připravovat?

Teď bude potřeba se dát stoprocentně do kupy a začneme pomalu přípravu směrem k srpnovému mistrovství Evropy, které bude probíhat v Mnichově. Pokud se budu cítit dobře, není vyloučeno, že tam vložíme nějaký kratší závod, ale zatím jsme to s trenérem Honzou Pernicou neprobírali.

POZOR, právě teď od nás můžete získat limitovanou kartičku s podpisem Marcely Joglové! Stačí během května objednat na eshop.enervit.cz a přihodit si ji jako dárek k objednávce ;-) Jedná se o limitovanou edici 100 ks, tak pospěšte!