V dubnu odstartuješ novou sezonu, závodem SP ve swimrunu. Jak se těšíš?

Jsem na začátek sezony spíš hodně zvědavá.  Už pár týdnů se mi vybavuje loňský úvod sezony a hodně přemýšlím o tom, jak asi bude v Chorvatsku studená voda (smích). Při vzpomínce mi projede po zádech mráz, loni to byl velký očistec! A vlastně nevím, jestli nebylo lepší nevědět, do čeho člověk jde...

Opět se budeš soustředit na dvě série a dva sporty – Světový pohár ve swimrunu a Xterru. Dá se říct, co pro tebe bude prioritou?

Prioritou je podle nastavení pravidel o celkovém pořadí v seriálu swimrun, ale díky změně pravidel v Xteře, kdy se oproti minulým rokům nepočítají všechny závody, ale „pouze“ osm startů, je šance na celkové umístění i tady. Po sestavení závodního kalendáře mi to vychází právě na osm závodů evropské tour. Bohužel mi to ale nevychází ani na jeden start Českého poháru v Xteře, ani na mistrovství republiky.

Když se nebudeme bavit o celém seriálu, ale zaměříme se na jednotlivé závody, tak které z nich pro tebe budou hlavním vrcholem sezony?

Prvním vrcholem by mělo být mistrovství světa v cross triatlonu hned na konci dubna ve Španělsku. Další vrchol naopak přijde až v říjnu – mistrovství Evropy v Xteře v Prachaticích a světový šampionát na Havaji. Co se týče swimrunu, tak tam je důležitý každý závod včetně mistrovství světa na začátku září.

Plánuješ do svého už tak nabitého kalendáře zařadit i další sporty?

Něco málo v plánu je, ráda bych jela jeden nebo dva závody na biku. Ale uvidím, jak na tom budu s technikou a jestli pro mě bude trať technicky zvládnutelná. Určitě zařadím nějaké běžecké závody, ale ty spíš vyplynou z tréninku.

Letošní zimu jsi strávila více času na běžkách. Jak velký rozdíl to oproti předchozím rokům byl a kolik jsi toho nalyžovala? Věnovala ses také trenérské činnosti, že?

Nalyžovala jsem něco přes tisíc kilometrů a hodně mě to bavilo, byla to příjemná změna. V Jablonci při prodejně Endorfin factory vznikl projekt „Pojď se s námi připravit na Jizerskou 50“ a trénovaní v jeho rámci mě moc bavilo. Vytvořila se skupina lidí, kteří chodili pravidelně a bylo úžasné sledovat, jak se zlepšují. Také jsem asistovala na pár trénincích ve Ski Klubu Jablonec nad Nisou u starších dětí. To se mi také moc líbilo, ale bohužel už se to moc nedalo skloubit dohromady. Nicméně jsem moc ráda, že i na jaře proběhne pár společných běžeckých tréninků, na kterých jsme se domluvili s hlavním trenérem. 

V únoru jsi sama absolvovala Jizerskou 50. Jaké to bylo vrátit se do stopy v závodním tempu a na tak prestižní akci? Jak jsi byla spokojená se svým výkonem a výsledkem?

Bylo to úžasné! Tím, že elitní ženy startují tak daleko před všemi ostatními, odpadl stres z tlačenice na startu a pro mě to byl jeden z nejpohodovějších startů, jaký jsem kdy zažila. Závod jsem si užila, i když jsem musela překonat několik krizí. Řekla bych, že spíš těch psychických než fyzických (smích). Jen škoda, že panovaly podmínky, které namazaným lyžím moc nepřály.

Když se bavíme o lyžích, je čas probrat celou tvou zimní přípravu. Kdy ti odstartovala a jaký měla průběh? Jaké prvky a sporty jsi zařazovala? Lišila se nějak od předchozích?

Triatlonová sezona končí na konci října, proto jsem měla listopad volný a pomalu začala na začátku prosince. Skvělé bylo, že letošní zima byla na sníh velice štědrá a lyžování bylo naprosto luxusní. Příprava se lišila především tím, že jsem vůbec nezařazovala do tréninku kolo. Bylo to hodně o lyžích, plavání, posilování a trochu běhání. Kola jsem měla plné zuby, vůbec se mi na něj nechtělo. A musím říct, že mi vůbec nechybělo.

Zaměřila ses přes zimu na některou z disciplín terénního triatlonu více?

Pouze na plavání, ale v kombinaci s lyžováním to byla někdy vražedná kombinace. Hodně často jsem měla pocit, že se ani nenajím, jak mě bolely ramena a ruce. Doufám, že to přinese svoje ovoce především na swimrunu, při plavání s packama.

Jak se cítíš aktuálně před startem nové sezony, třeba i v porovnání s minulými lety?

Zatím se ještě cítím trochu unavená po soustředění na Mallorce, kde na dlouhé tréninky hned po návratu domů navázaly tréninky v intenzitě. Ale ještě je trochu času na odpočinek… Porovnání oproti loňským rokům moc nemám, protože většina cest, po kterých běhám, je stále pod sněhem. Takže k rychlým tréninkům využívám především běžecký pás. Co se týče plavání, tam oproti loňskému roku mám poměrně hezký pokrok především při plavání s packama. Je to pro mě i hezká motivace, když vidím, jaké časy jsem s nimi schopná zaplavat.

Při trénincích i závodech spoléháš na pomoc sportovní výživy. Které ti pomáhaly během přípravy?

Je to stejné jako předchozí roky. Jsem moc ráda, že mám za zády tak skvělé značky, jakými jsou Enervit a Vitar. Spoléhám se na celou řadu produktů sportovní výživy a doplňků stravy, používám je každý den. Přes zimu jsem poměrně často zařazovala proteinové nápoje Enervit. Iontový nápoj Enervit Isotonic Drink je nedílnou součástí každého tréninku, a i když mi to trvalo poměrně dlouho, začala jsem si pití s sebou nosit i na plavecký trénink. Regenerační nápoje Enervit Recovery Drink po dlouhých náročných trénincích a R1 Sport po kratších jsou samozřejmostí. Když se mi po obědě nechce na druhou fázi, hodně jsem si zvykla na MaxiVita Energy Power od VITARu – tyhle malé pytlíčky mě vždycky nakopnou! Samozřejmě užívám i vitamíny a minerální látky od VITARu, je úžasné, jakou škálou produktů tenhle český výrobce disponuje.

Na co budeš sázet v sezoně?

V závodním období se spoléhám na Enervit Magnesium a Betaina Endurance Sports pár dní před závodem, plus samozřejmě iontový nápoj a především Enervit Gely. Bylo by určitě zajímavé spočítat, kolik gelů jsem v loňském roce při závodech spořádala… Myslím, že to bude poměrně hodně přes 100 kusů. Letos si asi budu dělat čárky (smích). Rychlou energii v podobě Enervit Liquid Gelu pak používám i v závěrečné části při Xteře. Spoléhám se také na solné tablety Enervit Salt Caps, které si dávám do lahvičky s gelem. Mezi tréninky i během nich pak můžu vybírat z velkého množství chutných tyčinek, ať proteinových nebo energetických.