Ve své bohaté sportovní kariéře vyhrála, co se dalo – olympijské hry i mistrovství světa. Sportu a sportovním aktivitám se věnuje i dnes a dohlíží také na sportovní kariéru své dcery Lucie. Ta se stala jedním ze symbolů olympijského triumfu Kateřiny Neumannové v běhu na lyžích, sama si ale vybrala jiné disciplíny. Obě však při svých aktivitách spoléhají na Enervit.
Co nejvíc zaměstnává Kateřinu Neumannovou 14 let po konci profesionální sportovní kariéry?
Pracuji na ministerstvu obrany pro armádní sport, mám i dost svých vlastních aktivit a také dceru, která mě vytěžuje. Kromě své práce se starám o Chalupu Kateřiny Neumannové na Zadově a třeba teď plánujeme už 10. ročník Lipno Sport Festivalu.
Jak často a v jakém tempu se dnes dostanete na lyže?
Letos vlastně každý víkend na Šumavě, k tomu občas i v rámci jiné pracovní nebo soukromé akce. S tempem je to asi tak, že pro závodníky je pomalé a pro turisty rychlé (smích). Jezdím na lyžích spíš delší výlety, tempo už dávno nehoním.
Na sportovní kariéru se vrhla i vaše dcera – nejdřív si vybrala tenis, teď ji baví i atletika. Jak se jí daří?
Ona je svou přirozeností a talentem spíš atletka než tenistka. Dlouho ale viděla svou budoucnost na kurtech, tak jsem jí to nerozmlouvala. Sama teď chce teď zkusit nějaké závody na dráze, asi střední tratě. Posledních pár měsíců se víc věnuje atletice, ale závody a turnaje teď nebyly, tak teprve uvidíme, kam se její sportovní cesta nasměřuje.
Když jste pro ni vybírala sportovní výživu, sáhla jste po Enervitu. V čem vám vyhovuje? A máte s ní i vy osobní zkušenost?
Já jsem šla na jistotu po produktech, které sama znám a sama jsem je i používala. Enervit má historii, tradici a kvalitu, navíc mi chuťově vyhovuje. Dcera naštěstí dá na mé zkušenosti a nechala si poradit. U mladého sportovce toho není potřeba moc, používá především iontový nápoj Enervit Isotonic Drink a po tréninku regenerační R2 Recovery Drink. Po ruce máme vždy energetické tablety Enervit Carbo Tablets jako „první pomoc“.
Vaši dceru zná prakticky celý národ díky památnému zlatému dojezdu na olympiádě v Turíně, po kterém za vámi v cíli, tehdy dvouletá, přiběhla. Jak na tenhle moment vzpomínáte?
Asi pro mě zůstane navždy živý a hluboce vrytý do mé paměti. Byl to vrchol mé sportovní kariéry, a to že u toho byla i Lucka, byl bonus navíc. Tenhle moment ve mně stále vyvolává silné emoce, když si ho nějak připomenu.
Bylo turínské zlato vaším největším sportovním zážitkem kariéry? Na jaké další závody nejvíc vzpomínáte?
Bylo jich víc… První vítězství ve Světovém poháru v Ramsau, první stupně vítězů na mistrovství světa v Trondheimu, olympiáda v Naganu, další vítězství ve Světovém poháru v Ramsau brzy po narození Lucky, první titul mistryně světa v Oberstdorfu a také ten poslední v Sapporu. To jsou pro mě asi nejhezčí vzpomínky.
Na olympiádu jste se dokázala nominovat jak na běžkách, tak na kole. Kolik času jste během své aktivní kariéry věnovala právě cyklistice – vašemu sportu číslo 2?
Vždy to byl doplňkový sport k lyžím, jen v některém období jsem zařadila speciální cyklistické tréninky. Na kole jsme jezdili v první části přípravy na zimu, na jaře, během léta už méně. Já na kole stavěla na velmi dobré kondici z lyží, ale občas mi chyběla technika v terénu. Na její trénink už nebyl čas.
Jak často se na kolo dostanete dnes?
Docela často. Mám silniční i horské kolo a cyklistice jsem od jara do podzimu věrná, Šumava mi pro ni nabízí úžasné možnosti. Kilometry ale nehoním, ani je nemám za sezónu spočítané.