Kam řadíš své vítězství ve Světovém poháru a co pro tebe tenhle triumf znamená?

Je to satisfakce za všechen čas, který tomuto krásnému sportu obětuju. Určitě je to můj nejlepší výsledek kariéry, na který doufám dokážu navázat v dalších sezónách. A hlavně na mistrovství světa v domácím prostředí, které proběhne v okolí Doks a Tanvaldu v roce 2021.

Co všechno se v ten zlatý den sešlo a pomohlo ti k zatím největšímu úspěchu?

Jelikož jsem v Turnově v podstatě tři roky žil a trénoval, tak v místních terénech umím běhat velmi dobře. Natrénoval jsem tam na podobných mapách stovky hodin tréninků. To byl myslím hlavní stavební kámen mého úspěchu. Kopce, které jsou v tomto terénu klíčové, jsem trénoval skoro celé léto, jen s krátkou pauzou na mistrovství světa.

Světový pohár v domácím prostředí, to je vždycky něco speciálního. Mělo prostředí a atmosféra vliv na tvůj výkon? A bylo vítězství o to příjemnější?

To, že jsme jako tým předvedli nejlepší výsledky v historii jednoho kola Světového poháru, nebyla náhoda. Běhat v domácích terénech je v orientačním běhu o hodně větší výhoda než v jakémkoliv jiném sportu. Musím se přiznat, že jsem byl před závodem o trošku víc nervózní než na jiných mezinárodních akcích letošní sezóny. Věděl jsem totiž, že když to ustojím v hlavě, mohu dosáhnout na parádní výsledek. Nikde jinde jsem zatím nevyhrál, ale i tak si troufám říct, že vyhrát před domácím publikem, rodiči a kamarády je opravdu speciálním zážitkem, který nikdy nezapomenu.

Jak se rodil tvůj triumf v závodě, tzn. jak sis počínal na trati? Šlo všechno hladce a postupy vycházely?

Bohužel to tak hladké nebylo, hned na první kontrolu jsem dost zaváhal. Protože byl startovní interval jen 90 sekund, tak jsem si chvilku myslel, že by mě mohl doběhnout závodník startující po mně. Naštěstí ta chyba nebyla tak veliká a já se mohl po cestě na druhou kontrolu trošku zklidnit. Celá první třetina trati nebyla z mého pohledu ideální, ale pak jsem se dostal do tempa a s každou další kontrolou a doběhnutým závodníkem jsem získával větší a větší sebedůvěru. S volbami postupů jsem problém neměl.

Jak ses na závod připravil po výživové stránce?

Stravu nijak zvlášť neřeším, ale na výživové doplňky od Enervitu nedám dopustit. Takže ionťák Enervit Isotonic Drink (G Sport), PRE Sporty před závodem, energetické koncentráty Enervit Liquid Gel Competition s kofeinem ani regenerační nápoj Enervit R2 Sport v mé výbavě nemohly chybět.

Když jsi šel na stupně, byly patrné velké emoce. Už jsi je všechny zvládl vstřebat a nakoply tě do dalšího tréninku a plánů?

Ani nevím… Týden po vítězství jsem si pořád dokola procházel všechny své zážitky a dostupné záznamy. Nemohl jsem se toho nabažit. Přece jen se mi podařilo takhle zaběhnout poprvé. Týden po svěťáku jsme měli ještě jedno mistrovství republiky, po kterém jsem si dal jen den volna a začal se připravovat na podzimní atletické a krosové závody. Tělo si ale samo řeklo o pauzu, protože jsem se začal postupně rozpadat. Začalo to bolestí kolena po tréninku na dráze, pak přišla bolest achilovky, a to mě dohnalo k nucenému odpočinku, který trval dva týdny. Teď se opět pomaličku rozběhávám do zimní přípravy na další světový šampionát, které se bude konat v Norsku. Na tréninkovém plánu se stále pracuje. Jsem moc rád, že i můj trenér, se kterým jsem začal spolupracovat na podzim 2017, se rozhodl se mnou pokračovat do další sezóny.

Dopřál sis po velkém úspěchu zasloužené volno? Už jsi zase v zápřahu a co případně plánuješ v rámci přípravy na novou sezonu?

Do konce listopadu se budu rozběhávat. Takovým „prošťouchávačem“ pro mě bude Ještěd Skyrace 1. prosince, kterého se zúčastní i další závodník Enervit teamu Vítek Pavlišta. Těším se, že si poprvé zazávodíme proti sobě. Vítek ale nebude jediným velkým soupeřem… Dále plánuji jezdit každý měsíc trénovat na týden a déle do Skandinávie. Pokud totiž chcete na severu zaběhnout dobře, tak tam jednoduše musíte strávit hodně času. V plánu mám 107 tréninkových dní ve Skandinávii před světovým šampionátem, které se bude konat od 12. srpna v norském Østfoldu.