Kdy a kde jste s kanoistikou začínala a kdo vás k ní přivedl?

Jsem ze sportovní rodiny, převážně kajakářské. Praděda Bóža Karlík byl v roce 1936 v Berlíně druhý na trati C1 1000 m a prababička Helena byla první mistryně republiky. Všichni v rodině od té doby pádlují nebo veslují. Praděda založil několik oddílů a právě minulý víkend se na Slapech konaly závody na jeho počest. Ke kanoistice a sportu mě vedla celá rodina od mala. Do 13 let jsem závodně plavala, ale hned jak jsem skončila, jsem se začala věnovat pouze kanoistice. V lodi jsem ale poprvé seděla, už když mi bylo 5. Byla jen otázka času, kdy se tomu začnu věnovat naplno.

Máte nějaký sportovní vzor? Případně někoho, komu byste se chtěla vyrovnat?

Mým vzorem pro mě byla má sestra Karolína Kumžáková. Je o 9 let straší než já, takže to pro mě vždy byla moje "velká ségra", která stále někde cestovala a trénovala. Jezdila často do ciziny, vozila medaile a také nám ukazovala různé články, kde o ní psali. To se mi hrozně líbilo. Už když jsem plavala, jsem se těšila, až budu moci začít pádlovat jako ona. Ale ne vždy to bylo jen dobré. Když jsem začala trénovat, všichni se mě pořád ptali, jestli budu dobrá jako ona. To mi vadilo, ale nakonec díky ní asi jsem. Svému úspěchu vděčím hlavně své rodině. Pomohli mi vždy se vším, co jsem potřebovala. 
 

Kariéru máte před sebou, letos vám bylo 17 let. Jaké sportovní sny máte?

Letos jsem si splnila jeden ze svých juniorských cílů, a to vyhrát mistrovství světa. Cíle na další roky jsou především vyhrát nebo se umístit co nejlépe i v ostatních disciplínách a dostat se do finále na 200 metrů, kterou jsem letos začala poprvé trénovat. Můj největší sen je dostat se na olympijské hry a vyhrát je. 
 

Jak vypadá váš typický trénink na lodi a jaké tréninkové prvky zařazujete mimo ni?

Od jara do začátku zimy chodíme na vodu skoro každý den. Před začátkem tréninku si vyndáme lodě a připravíme pádla, rozcvičíme se a jdeme i s trenéry na vodu. Hodně posilujeme, běháme a plaveme. Také jezdím na veslařském a kajakářském trenažeru, ale to hlavně během zimní přípravy.

Kde nejčastěji trénujete, když jste na vodě? Je možné vás třeba někde zahlédnout?

Od ledna jsem přestoupila do oddílu SK Zbraslav, takže pádluji především tam. Trénuji v malé skupině, kde jsem já, pár kluků a jedna moje kamarádka. Občas trénuji i sama, ale především se držím v té skupině. Mé nejoblíbenější tréninky jsou na 500 metrů. Jsou hodně těžké, takže po dokončení z nich mám výborný pocit, že jsem si doopravdy "zamakala". Je těžké odjet všechny úseky kvalitně a soustředěně. 

Při sportu spoléháte na Enervit. S čím vám pomáhá?

Na každý trénink na vodě nosím flašku s namíchaným Enervit Magnesium Sport, hodinu před ním si dávám Enervit PRE Sport. Když máme těžký trénink s delšími pauzami, tak si dám na doplnění energie buď Enervitene Sport Gel, který mi vyhovuje svým malým a praktickým balením, nebo koncentrát Enervitene Sport. Ten jsem si rychle oblíbila a nejradši mám příchuť zeleného čaje. Gely jsou docela hutné a zapíjím je vodou, ale v podobě koncentrátu je pro mě konzumace snazší. Po těžkém tréninku si dávám Enervit R1 nebo R2 Sport ro doplnění živin ihned po tréninku, což mi usnadní regeneraci. Tu podporuji ještě aminokyselinami Enervit BCAA, na které už jsem dlouhodobě zvyklá. Také používám různé vitaminy.

Co vás letos ještě čeká – pojedete nějaké závody, nebo máte prakticky po sezoně?

Teď už mám do konce září volno. Letošní sezóna byla dlouhá a jsem ráda, že už si mužů odpočinout. Zakončila jsem ji svým prvním startem na mistrovství světa dospělých v Račicích a hned den poté jsem odjela na dovolenou. Teď začala škola, takže se budu učit a regenerovat a v říjnu začne trénink na novou sezónu. Jediné, co jsem během volna dělala, byla účast na memoriálu mého pradědy Bóži Karlíka, kde jsem závodila v jedné lodi s mým bráchou i mámou.