V Paříži absolvoval už svou třetí olympiádu a ani tentokrát se ve světové konkurenci neztratil, když s parťákem Jakubem Špicarem v tvrdé konkurenci vybojoval postup do finále. Jak své 7. místo hodnotí, jaká byla jeho třetí účast pod pěti kruhy i celá letošní sezona? Na to člen Enervit Teamu odpovídá v našem rozhovoru, kde prozradí i to, na které pomocníky od Enervitu nedá dopustit.
Jaké jsou vaše vzpomínky na letošní olympiádu?
Vzpomínky na Paříž jsou krásné, atmosféra celé olympiády byla skvělá – od organizace, fanoušků až po samotné závody. Mezi závodními dny jsme měli i čas si na kole dojet na rozsvícení Eiffelovy věže, na které byly pověšeny olympijské kruhy, což byl velký zážitek. Olympijská vesnice byla také skvěle připravena, zvlášť pro nás české sportovce.
Jak jste s odstupem spokojený s výsledkem?
7. místo pro nás bylo velkým úspěchem. V naší disciplíně K2 500 m se sešla opravdu tvrdá konkurence a už samotný postup do finále byl úspěch. Před branami semifinále skončili třeba Ukrajinci (vítězové Evropských her 2024) nebo litevská posádka, která dva měsíce před olympiádou byla třetí na mistrovství Evropy. Takže i s výsledkem jsme odjížděli spokojení.
Jaká byla vaše třetí olympiáda ve srovnání s těmi předchozími?
Bylo to úplně jiné než v Londýně nebo v Riu, kam jsme jeli se čtyřkajakem vždy jako velcí favorité na medaili. Tady se od nás medaile úplně neočekávala, takže jsme nebyli pod velkým tlakem a závody jsme si mohli užít bez většího stresu. Ale je jasné, že když už jsme se na olympiádu dostali, tak jsme o medaile chtěli bojovat a byli jsme moc rádi, že jsme prošli právě až do finálové jízdy. Zároveň už jsem o pár let starší a zkušenější, takže jsem si olympiádu také jinak užíval a vnímal jiné věci. Co se týká organizace, tak to byla asi nejlépe zvládnutá olympiáda z těch tří, na kterých jsem byl. Londýn byl skoro srovnatelný a Rio byla taková organizátorská divočina (smích).
Jak hodnotíte celou letošní sezonu?
Určitě kladně. Byla samozřejmě hodně náročná, přece jen to bylo vyvrcholení čtyřletého olympijského cyklu. Nejnáročnější část hlavně na psychiku nás čekala hned v první části sezóny, kdy jsme na světovém poháru v Szegedu museli potvrdit svoji pozici českých jedniček. Trochu nás semlela zbytečná nervozita a závod se nám nepovedl podle představ – obsadili jsme 10. místo. I přes to jsme naši pozici potvrdili a mohli jsme se pak soustředit na samotnou olympiádu. Před ní nás ještě čekalo mistrovství Evropy, což byl takový poslední mezinárodní ostrý test. Tam se nám podařilo obsadit 4. místo, kousek pod stupni vítězů, a my viděli, že jdeme správnou cestou nahoru. Samotná olympiáda už byla třešnička na dortu. Sice jsme odjížděli bez medaile, ale jak už jsem říkal, 7. místo a finálová účast pro nás byly splněním stanovených cílů.
Jaké další výzvy teď před sebou máte?
Další závodní výzva je určitě mistrovství Evropy na domácí půdě v Račicích, které se bude konat v druhé polovině června 2025. V srpnu se koná ještě mistrovství světa v Miláně a pak se uvidí, co dál – zda budu v kariéře ještě pokračovat, nebo třeba přijde ukončení. O tom jsem přemýšlel už po této sezóně, ale právě mistrovství Evropy na domácí půdě před českými fanoušky a rodinou mě motivuje pokračovat dál.
Jaké produkty Enervit vám pomáhají v přípravě i při závodech?
Nejvíce mi pomáhají nápoje – ionťák Enervit Isotonic Drink, který používám každodenně i mimo tréninky, a regenerační Enervit R2 Recovery Drink. Ten mi dost pomohl v Paříži, kdy jsem po rozjížďce vyklopil celou snídani a za necelé dvě hodiny nás čekalo čtvrtfinále. Takže bylo potřeba rychle doplnit minerály a energii.
Jaké jsou vaše plány na letošní zimu?
Volím přípravu hlavně na běžkách v italském Livignu jako každý rok. První turnus mi už začal a vždycky se sem moc těším, protože Alpy a běžkování patří mezi mé oblíbené záležitosti. Ve dnech, kdy jsem doma, moje příprava probíhá hlavně na pádlovacím trenažeru, v plaveckém bazénu nebo v posilovně.