Vít Pavlišta přidal ve vydařené sezoně další úspěch do své sbírky: titul vicemistra republiky v silničním závodě na 10 km. Legendární Běchovice tentokrát nabídly strhující souboj o stupně vítězů a člen Enervit Teamu v něm ani letos nechyběl. Jak hodnotí svůj poslední start i aktuální sezonu? To se dočtete v našem rozhovoru.
Jak jsi spokojený se svým letošním výkonem a výsledkem na silničním MČR na 10 km?
Spokojený samozřejmě jsem, i když ten závěr byl pro mě trochu hořký… Byl jsem smířený s tím, že budu druhý, pak jsem se najednou objevil na vedoucí pozici a už začal počítat s titulem, když se přede mě v posledních metrech přehnal Jakub Zemaník a byl jsem zase druhý.
Zažil jsi už podobný průběh Běchovic, tedy střídání na čele v závěru závodu a těsný doběh prvních závodníků?
Nikdy. Většinou je pod Hrdlořezákem o stupních vítězů rozhodnuto.
Jak se pro tebe závod od startu vyvíjel? Jakou taktiku jsi měl a jak se ti jí podařilo držet?
Po podařeném půlmaratonu v Ústí jsem určitě mířil na příčky nejvyšší, i když na Běchovicích nebývá jednoduché se prosadit. Startovní listina MČR byla sama o sobě velmi nabitá, letos byla ještě navíc ozdobená účastí excelentního amerického běžce Ryana Vaila (PB na 10 000m 27:44!). O něm jsem si myslel, že nastolí drtivé tempo a pomůže mi roztrhat startovní pole. Ryan byl nakonec spíš pasivní a tempa se ujal výborně připravený Viktor Šinágl. Asi na třetím kilometru se nám podařilo společně utéct zbytku a náskok jsme navýšili až na necelou půlminutu pod Hrdlořezkým kopcem. V seběhu jsem na Viktora trochu ztratil, následně ho do kopce předběhl, načež nás oba předběhl v závěru fantasticky běžící Jakub.
Stíháš během takového závodu pít a jíst, abys doplnil tekutiny a energii?
V závodech do 10 km občerstvovat nepotřebuji, maximálně na sebe chrstnu vodu při horkém počasí. V delších už samozřejmě ano a vyhovují mi Enervit Liquid Gely, k nim trochu vody.
Jak se staráš o nastavení těla na závod před startem, a jak poté regeneruješ, co se výživy týká?
Před závodem, pokud je dopoledne, většinou snídám jen trochu pečiva s máslem a k tomu Enervit PRE Sport. Když je závod s delším odstupem od snídaně, tak přidám ještě klidně další jedno či dvě želé. Po závodech regeneruji většinou někde na cestě s rodinou u oběda. To je nejlepší pozávodní odměna. Po těžkých trénincích jsem trochu důslednější a v podpoře regenerace spoléhám především na aminokyseliny v různých formách – Enervit BCAA nebo v regeneračních nápojích Enervit Recovery Drink či After Sport Drink.
Letos máš za sebou skvělé výkony včetně mistrovského titulu v půlmaratonu a osobního rekordu na této trati z Ústí. Jak tedy zatím hodnotíš svou sezonu?
Sezóna to byla pro mě určitě podařená, byť teda taková trochu smutná a nejistá. Většina závodů byla šitá horkou jehlou a uspořádaná s ústupky, které ovlivnily atmosféru a celkovou náladu závodu. Každopádně jsem rád za závody, které proběhly a třeba ještě nějaké na sklonku roku budou.
Osobní maximum na půlmaratonu přišlo až po republikovém šampionátu, který byl z pohledu této disciplíny vrcholem. V čem bylo specifické Ústí, že se ti povedlo pokořit svůj osobák právě tam?
V létě v Kostěnicích jsem byl asi ještě v lepší formě než teď na podzim při osobáku v Ústí. Při MČR ale nebylo úplně vhodné počasí, navíc jsem se celých 21,1 km staral o tempo já. V Ústí jsem se většinu trasy vezl za skupinou, a to je velký rozdíl. Mrzí mě, že na jaře nebyl maraton, protože v něm bych byl podle všeho silný.
Chystáš se i na nějaký maraton, případně další podzimní závody?
Jsem přihlášený na maraton ve Valencii 6.12. nad kterým ale, stejně jako nad ostatními podzimními závody, visí otazník. Připravuji se na něj dál, ale moc nevěřím tomu, že se uskuteční.
Jak to aktuálně vypadá s možností startu na olympijských hrách v příštím roce, kam by ses rád nominoval?
Během léta došlo ještě k přitvrzení už tak tvrdých podmínek kvalifikace a vejít se výkonem do nich je pro mě nereálné. Limit na maraton je 2:11:30 a jen jeho splnění dává sportovci záruku účasti. Startovka olympijského maratonu, pokud se bude konat, je v podstatě hotová.