Jaké podmínky panovaly na úvodním prologu a poté na La Sgambedě?

Na prologu bylo umrzlo, lyže nám šly dobře. V jedné ze zatáček už ale byla bohužel plotna, kluci se tam neposkládali úplně nejlépe a byla z toho jedna zlomená hůl a rozpadnutí formace, což nás určitě stálo nějaké místo a čas. Na La Sgambedě byla velká zima, ráno kolem – 16 °C a i tam se nám podařilo velmi dobře namazat. Moc se nám to nepovedlo u Sandry Schützové, kde jsme vybrali příliš měkké lyže a ty ji stály také zhruba 2-3 místa.

Jak jste tedy spokojený se startem týmu do sezony po 2 úvodních závodech?

Velmi. Tak dobrý vstup do sezony jsme ani nečekali. Při prologu jsme docela ztratili, nebyl to závod, na který jsme nějak trénovali, a jeho absolvování bylo spíše prezentací pro partnery. Zdravotní problémy a zlomená hůl hned v úvodu pro nás znamenaly pomalejší čas a tím pádem i horší umístění. Reálně jsme mohli být o 2-3 místa celkově lepší. Pozitivem ale bylo, jak tým fungoval, zareagoval na danou situaci a vzájemně spolupracoval. Bylo hezké vidět kluky na trati, jak si pomáhají.

Italský závod, kde už to bylo o individuálních výkonech, hodnotíte jak?

La Sgambeda už byla o něčem jiném, chtěli jsme uspět. Nikdo asi nečekal, že Jirka Pliska bude nejlepším Čechem v závodu. To byl další krásný zážitek, který nám všem Jirka připravil. Standa Řezáč je po dlouhodobém zranění a věříme, že jeho forma půjde v příštím roce nahoru. Mára Černohorský si vybral nováčkovskou daň a také věříme, že se zvedne. Sandra zajela svůj standart, kdy nám hodně pomohla se ziskem bodů, jen škoda špatně vybraného materiálu, mohlo to být ještě lepší. Sám ve svém světě pak jezdí nestárnoucí Jenda Svoboda, který v 51. letech opět ovládl kategorii nad 50 let a v prologu zajel s klukama velmi solidní výsledek.

Co vám coby šéfovi týmu řekly úvodní závody o formě závodníků po dlouhé a náročné přípravě?

Potvrdily mi, že Jirka Pliska i Jenda Svoboda jsou na tom velmi dobře, Standa i Mára se musí po zraněních ještě rozjet. Celkově víme, že se toho nemusíme bát a že jsme i s malým rozpočtem oproti ostatním týmům konkurenceschopní.

V týmu pro seriál Visma Ski Classics máte závodníky od juniorského věku (Marek Černohorský) přes zkušeného Stanislava Řezáče (44 let) po účastníky kategorie nad 50 let. Jak vám klape taková spolupráce a jaká má pozitiva?

U nás to takhle klape už dlouhodobě, mladší se učí od starších, naopak mladší přináší pro starší nový náboj a motivaci. Vzájemně si pomáháme a respektujeme se, i když sranda samozřejmě musí být. V praxi to funguje tak, že starší nám radí, jak chodit za holkama a ty mladší nás zase učí zacházet s tabletem (smích).

Pro Marka Černohorského jde o první sezonu ve světě laufů. Jak se s nimi zatím sžívá?

Začátek je těžký, závody jsou dlouhé, trénink nebyl v poslední důležité dekádě optimální. Nástup na vysokou školu a měsíc dlouhá nemoc si vybraly svoji daň a Mára si závody moc neužil. Věříme, že se náš Medvěd, což je jeho nová přezdívka, probudí v novém roce ze svého spánku, a ještě pár soupeřů provětrá.

V úvodních dvou závodech za vás startovala také Sandra Schützová. Ta se teď ale bude soustředit na možnost kvalifikace na olympijské hry. Kdo ji tedy v týmu pro závody Ski Classics nahradí?

Sandra je super a jsme moc rádi, že nám pomohla. Také doufáme, že se na nějaký závod mezi nás ještě vrátí. Teď ji samozřejmě držíme palce v nominaci na olympijské hry. Nahradit by ji měla velezkušená Zuzka Kocumová a pak naše stálice Šárka Zelenková Vyštejnová, která pro náš tým vyjezdila už velké množství bodů.

Jak vypadá výživa závodníků na Ski Classics před závodem, na trati a po dojezdu?

Minimálně den dopředu se už hodně pije, zvláště ve vysokých nadmořských výškách, kde jsme teď jeli (až do 2.000 m n.m.).  Ráno snídáme Enervit PRE Sport spolu s magnéziem. Během závodu jsme měli připravených 18 lahví s ionťákem (Enervit G Sport) a koncentráty Enervitene Sport Competition. Po závodě pak okamžitě následovala proteinová tyčka a regenerační nápoj Enervit R2 Sport.

Co zatím říkáte konkurenci – ať už z českého prostředí nebo i zahraničních týmů působících v seriálu? Přinesly z vašeho pohledu první dva závody nějaká překvapení?

Ve světě se to opět přiostřilo a kluků je tam o 10 více než loni, takže prvních 60 je prostě už top kvalita, kde není vůbec sranda se prosadit. Na La Sgambedě přijelo 24 závodníků ve 12 vteřinách. Dámská kategorie se také zvedá a už to není závod jen dvou holek, ale 6-8 jich je schopno zajet velký výsledek. Kluci z Vltava Craft teamu jeli super prolog, ale pak mě trochu zklamali na La Sgambedě. Lukáš Bauer má Katku a dobře ví, proč ji má a ona se mu rovnou od prvních dvou závodů vyplácí, i když v prologu měla myslím na víc. Kluky jsem na La Sgambedě také čekal trochu výš, ale oni se ještě ukážou.

Teď vás čeká poměrně dlouhá pauza. Jak ji s týmem vyplníte a co na jednotlivé členy týmu čeká?

Čeká nás opravdu dlouhá a nesmyslná pauza. Nechci kritizovat vedení, ale tohle se opět nepovedlo... Na druhou stranu můžou naši marodi potrénovat a všichni jsou rádi, že mohou být přes svátky doma s rodinami. Čeká nás soustřední na Mísečkách a pak první víkend závody v Bedřichově na rozjetí.

S jakou sestavou a ambicemi půjdete hned do prvního novoročního závodu Kaiser Maximilian Laufu v Seefeldu?

Zuzku Kocumovou bych rád viděl kolem 15. místa a když budou atakovat prvních 30 míst, tak budeme spokojení.