V sezoně zvládl kombinovat silniční triatlon s terénním a opět se dokázal probojovat i na stupně vítězů. Triatlonista a dlouholetý člen Enervit Teamu Jan Šneberger má za sebou další závodní sezonu, v níž ovládl svou věkovou kategorii V Českém poháru na silnici i v terénu. Jaké závody považuje za nejúspěšnější, na jakou výživu spoléhá a jak se do jeho tréninku a výkonů propisuje větší pracovní zátěž i nový přístup k přípravě? O tom všem jsme si povídali v rozhovoru.
Pojďme si nejdřív shrnout vaše letošní starty a úspěchy. Do kolika triatlonových závodů jste zasáhl a jak se vám dařilo?
Sezónu jsem tradičně začínal na konci května v Poděbradech. Pokud nejsme na jiných závodech v zahraničí, každý rok se tam vracíme. Je to krátký rychlý závod, ideální na osahání všeho, co k triatlonu patří. Závodí se mi tam dobře a i tentokrát to nebylo špatné, třebaže jsem tam byl už po několikáté a opět druhý. Nicméně bylo to těsné a pěkně jsem si takhle na úvod zazávodil! Hlavní pohárové závody proběhly v červnu, červenci a srpnu. Dohromady šlo o tři pohárové půlky na silnici a tři závody v terénu. Samozřejmě jsem do mezer zařadil i další menší akce v podobě duatlonu, MTB nebo běžeckého závodu pro zpestření. Zase to všechno uteklo jako voda!
Který z výsledků a výkonů považujete za letošní nejlepší?
Jako první vrchol byl naplánovaný Czechman na začátku června, ale poslední předzávodní týden mě bohužel postihlo zřejmě nějaké virové onemocnění. Do pořádku jsem se dostal asi jen dva nebo tři dny před startem. Do závodu jsem nastoupil, ale o formě se po proležených dnech v horečkách mluvit nedalo. Ani další zastávka Českého poháru v dlouhém triatlonu nebyla ideální. Poloviční železňák v Mostě byl pro změnu klimaticky náročný. Oteplilo se na závodní víkend a s teplým počasím jsem se nedokázal srovnat. Naštěstí přišel srpen a má poslední zastávka v poháru. U Pilské nádrže na Vysočině už všechno fungovalo a s druhým místem jsem mohl být konečně spokojený. Takže nejlepším výkonem sezóny 2025 byl určitě Pilman.
Vaším cílem bylo umístění v TOP 3 v závodech Českého poháru. Jak z tohoto pohledu hodnotíte letošní sezonu a pohár celkově?
Pohárově to na silnici ve výsledku stačí na celkové páté místo a vítězství v kategorii. Vzhledem ke slabým výkonům v úvodních dvou závodech a mé absenci na královských tratích na Moraviamanovi i Slovakmanovi, které dávají větší bodovou nálož, nemohu chtít víc. Co se týče poháru v terénu, bodovací klíč ČTA mě vyřadil z celkového hodnocení, ale věkovou kategorii jsem ovládl. Takže sezonu hodnotím pozitivně.
Letos jste chtěl rozložit síly mezi silniční a terénní triatlon – podařilo se to podle plánu?
Ano, souběžně jsem závodil na silnici i v terénu. V červnu v Mostě, v červenci na MČR v Šindelové a v srpnu v Prachaticích. Špatné to bylo v Šindelové, kde nás tentokrát spláchl déšť. Vedle pádu i defektu na kole příliš nespolupracovalo ani tělo. Byl to jen přesun do cíle, přitom jsem se těšil na tamější parádně připravené tratě. Pořadatel si dal opravdu záležet, ale v bahně se mi moc často nedaří pořádně dostat do závodu. Nejlepší pocit byl ze závodu v Prachaticích. Dva dny před startem jsem odjel také duatlonový závod na podobných tratích a tahle dvojkombinace mi docela sedla. I přes vyšší letní teploty mi hlavní závod vyšel a užil jsem si super atmosféru velké Xterra akce.
Do sezony jste vstupoval s novým formátem přípravy. Jak se projevila během závodů?
Abych řekl pravdu, nový formát přípravy zatím s trenérkou ladíme. Větší pracovní vytížení v letošním roce nedávalo příliš prostoru pro strukturovanou přípravu. Trénoval jsem, kdy se dalo a co se dalo. Snažíme se držet pravidelnou silovou přípravu a hlavně zůstat zdraví. Tréninkový objem je co nejnižší, tak aby se dala zátěž uregenerovat. Asi mi všichni potvrdí, že je lepší na start stoupnout možná trochu nedotrénovaný, ale zdravý, než přetrénovaný, ale unavený nebo dokonce zraněný.
Co naopak zůstalo, to je sportovní výživa Enervit. Pořád platí, že spoléháte na osvědčené produkty? Nebo jste zařadil i nějakou novinku?
Spoléháme na osvědčený Enervit a v tomto ohledu nic převratného nevymýšlíme. Snad jen stále přidáváme na spotřebě jak v závodě tak při tréninku. Kdysi bylo běžné trénovat tzv. „na vodu“, to už se dnes ale nenosí a zřejmě je to dobře. Tělo zvládne s průběžnou výživou větší nálož a po tréninku pak také lépe regeneruje.
Jaký je plán na podzimní měsíce a jaký je pak výhled na další sezonu? Chystáte se pokračovat?
Na řadu přišla klasická „off season“ příprava. Každoročně nevypínám trénink, jen přepínám do jiného režimu a přizpůsobuji se měnícím se podmínkám. Cyklistika ustupuje do pozadí, přesouvá se do režimu „indoor“ a venku jemně ladím na oblíbené lokální běžecké závody. Neumím se zastavit. Pro udržení psychické pohody musím závodit. Slyšel jsem, že málokterý člověk dokáže fungovat bez nějaké té závislosti. Tohle je momentálně asi ta moje a myslím, že jsou na světě i horší. Hodlám si jí podržet tak dlouho, jak to jen půjde!