Jaké panovaly v Itálii podmínky a jaká byla samotná trať na mistrovství světa Xterra?

Do Molvena jsme dorazili dva dny před závodem. Podnebí bylo chladnější, ale trať byla tou dobou ještě suchá a po prvním projetí jsem byl vcelku nadšený. Ve dvou okruzích šlo o dlouhé táhlé stoupání, zvlněnou horní pasáž a relativně snadný sjezd zpátky do údolí – částečně formou zpevněného singl tracku a částečně terénem po kořenech i kamenech, ke konci okruhu uličkami Molvena i po schodech nebo trávě v parku. Nicméně co čert nechtěl, ještě téhož dne se z nebe spustil vytrvalý déšť, který neustal ani následující den a trať se změnila. Identické zůstalo stoupání po štěrku, ale zbytek se bohužel proměnil v bahnitou kluzkou stezku. Mnozí tak mohli využít své technické terénní dovednosti, což se mne tedy rozhodně netýkalo.

Jak se pro vás postupně vyvíjela situace na trati?

Plavání v průzračné vodě místního jezera bylo ještě podle očekávání klidné a příjemné, ale po nasednutí na kolo a dosažení prvních bahnitých pasáží v kopcích došlo na lámání chleba. Rád bych řekl, že jsem bojoval, ale bylo to předem prohrané a rychle jsem vzdal jakékoli ambice. Cílem bylo už po prvním okruhu a několika nepříjemných pádech dostat se do druhého depa ve zdraví a závod dokončit. Soupeře jsem nevnímal a smýkal se metr po metru směrem k vysněnému okamžiku, kdy odložím kolo na stojan a vyrazím po vlastních na závěrečný běh…
 

Závěrečný běh už byl zase lepší?

Běžecká trať nebyla snadná, velká část se táhla v těžkém terénu, ale už to byla jen procházka růžovým sadem. Deset kilometrů ve dvou okruzích uteklo jako nic a najednou jsem proběhl pod cílovou bránou ve zvláštním rozpoložení. Ani nadšený, ani zklamaný. Rozmary počasí hrají zkrátka v závodech Xterra velkou roli a moje maličkost je na ně příliš citlivá.

Nakonec jste obsadil 42. místo mezi elitou. Jak jste spokojený se svým výkonem?

Těžko se mi předvedený výkon hodnotí, nejsem spokojený ani nespokojený… Závěr sezóny se nevydařil tak, jak bych si představoval. Příprava nebyla souvislá a o formě už se takhle na začátku října nedalo hovořit. Závodu jsem se zúčastnil, v rámci možností jsem si celou atmosféru mistrovství světa užil a odškrtl si tak poslední cíl letošní sezóny.

Jaký výživový plán jste volil?

Vzhledem k chladným podmínkám nebylo potřeba výživovému plánu věnovat nějakou výjimečnou pozornost. Standardně jsem snídani podpořil pozdější svačinkou v podobě želé Enervit PRE Sport, přibližně hodinu před startem. Během závodu jsem vsadil na osvědčený „univerzální“ bidon s naředěnými Enervit Gely a Salt Capsy. V obou depech jsem energii přiživil rychlejším „šroubovacím“ gelem (Enervit Liquid Gel) a jeden další padl také do druhého běžeckého okruhu. V jednoduchosti je síla.

Kromě triatlonových závodů jste letos zvládl i čistě bikové závody. Kolik jich ročně absolvujete a jaké v nich máte ambice? Jak jste spokojený s letošními výsledky?

Jezdím převážně MTB závody v rámci série Kolo pro život, kde mám už slušnými výsledky vyjetou dobrou startovní pozici. Start a první půl hodina až hodina terénního závodu je naprosto zásadní a stále se s tím srovnávám. Pokud se mi podaří zvládnout start a udržet čelní skupinu, jsem schopný bojovat o TOP 10 celkového pořadí i v poměrně nabité konkurenci. Je to jiný druh závodění než triatlon a taktika je odlišná. Baví mě to, nicméně k pořádným výsledkům by to chtělo specializaci a zaměřit se na slabiny, ale nelze zkrátka dělat všechno. Do roka zvládám tři nebo čtyři čistě MTB závody.

Jak jste s letošním soutěžním rokem spokojený? Můžete ho klidně rozdělit na silniční a terénní část.

Když všechno sečtu a odečtu, jsem v kladných číslech a tím pádem i spokojený. Úvodní silniční část sezóny byla výborná a ukázala mé možnosti. Trend je pozitivní a výkonnost stále roste. Rezervy existují, slabiny jsou pojmenované a vím, jak je odstranit nebo alespoň omezit. Co víc si přát? Otázkou je, kolik energie budu ochotný přípravě na další sezónu poskytnout, zda mi to bude stále dávat smysl a jestli mi to třeba nezakáže má drahá a rozumnější polovička. Cestováním kolem závodů i v tréninkové přípravě trávíme s Luckou prakticky veškerý volný čas, ale nezdá se, že by nás to omrzelo.