Stejně jako loni jste bral na Moraviamanovi stříbro. Jak jste spokojený s výsledkem a časy?

Umístění bylo stejné, ale jinak bylo všechno proti loňskému ročníku dost odlišné. Na start jsem se tentokrát postavil jako papírový favorit a rozhodně jsem chtěl zvítězit. Největším vyzyvatelem byl Petr Cívela. Nikdy předtím mě neporazil, ale evidentně nic nenechal náhodě, věřil si a na závod se během uplynulé celoroční přípravy důkladně připravil. Byl silnější, než jsem čekal a zaslouženě mě tentokrát porazil.
 

Jak se pro vás závod vyvíjel na jednotlivých úsecích?

Souboj to byl na poměry dlouhého triatlonu těsný a o výsledku rozhodlo už plavání. Petr se hned od startu odpoutal s jedním lepším plavcem z hloubi závodního pole a drželi spolu výrazně lepší tempo. Já bohužel zapadl na třetí místo do mezery mezi čelem a zbytkem pole. Sám jsem na třetím místě vylezl z vody s nečekaně vysokou čtyřminutovou ztrátou, což bylo hodně špatné. Přesto jsem ale věřil, že to není rozhodující a ztrátu vymažu. Jenže Petr už své vedení nepustil…
 

Takže na kole a v běhu jste dosáhli prakticky stejných výsledků?

Na kole jsme celých 180 km jeli víceméně totožně, trochu napínavější to začalo být až na běhu. Kolem třicátého kilometru maratonu jsem ztrátu stáhl pod jedinou minutu, ale Petr v závěru znovu zabral a mně naopak začalo docházet. Nezbývalo než se smířit s porážkou. Výkon jsem předvedl velmi slušný, víceméně totožný s tím, co jsem plánoval. Ale nestačilo to. I když jsem byl velmi motivovaný a nic než první místo jsem si nepřipouštěl. Takže jsem zklamaný, ale částečně spokojený s předvedeným výkonem a novým osobním maximem na královské trati. Čas 8:29 je už na takto poctivých tratích moc pěkný.
 

Na stupních vítězů jste nechyběl ani na polovičních tratích v rámci Czechmana, kde jste bral bronz. Jak hodnotíte s odstupem svůj start nedaleko Pardubic?

Na Czechmanovi jsem se prosadil na stupně vítězů poprvé a i na polovičních tratích jsem posunul své osobní maximum. Mám z toho radost a vzhledem k velmi silné konkurenci jsem po sobě těžko mohl chtít lepší výsledek. První Honza Volár i druhý Tomáš Řenč patří mezi pár absolutně nejlepších domácích triatlonistů. Cyklisticky jsem se posunul, běžecky tam byla stále mírná rezerva, která by ovšem zřejmě i tak nestačila ani na posun na druhou příčku. Takže co se týká Czechmana, jsem naprosto spokojený.
 

Po závodě jste si mimo jiné pochvaloval cyklistickou část včetně dobrého chlazení a občerstvování. Jak tedy vypadal váš výživový plán?

Jak v Pardubicích, tak v Otrokovicích vládlo poměrně nepříznivé počasí. Oba závody se dlouho jely za silného deště. Chladné podmínky tak nekladly jinak velký tlak na důkladný pitný režim. Poloviční trať je už pro mě hodně rychlý závod, kde není čas se šetřit. Čas tam není ani na pevnou stravu a energii tak doplňuji jen iontovým nápojem od Enervitu a rozmíchanými Enervit Gely s vodou. Na běh už si neumím představit nic jiného než šroubovací Enervit Liquid Gely. Poslední sezóny ale přeci jen přidávám víc a víc v doplňování minerálů, takže během závodu spořádám velké množství solných tablet Enervit Salt Caps.
 

Na dlouhém triatlonu zařazujete i nějakou další stravu?

Na dlouhých tratích Moraviamana máme s manželkou Luckou už docela propracovaný systém občerstvování a nové bidony s pitím i jídlo chytám na kole pouze z jejích obětavých rukou. Na plných distancích je to i o tuhé stravě. Osvědčil se mi toustový chléb s lučinou a tvrdým sýrem v kombinaci se sladko-slanými kuličkami na datlové bázi. Čím více toho do sebe člověk dostane, tím líp. Letos jsem byl na Moravě velmi zodpovědný a jedl i pil jako o život. Stravovací režim a support je na dlouhých tratích klíčový. Polovina úspěchu tak leží v rukou mé nedocenitelné manželky Lucky.