Letos objela poslední sezonu Xterry, kterou zakončila skvělým bronzem na havajském mistrovství světa. Ani příští rok ale nezůstane doma, protože byla jmenovaná Xterra ambasadorkou a před startem šampionátu také byla uvedena do síně slávy Xterry. I o tom mluví členka Enervit Teamu v našem posezonním rozhovoru.
Máš spočítané, kolika závodů ses v rámci Xterry zúčastnila?
Za těch 9 let, co se triatlonu věnuji, je to opravdu hodně závodů. Když počítám jen Světové poháry, tak jich je 34 vyhraných, a myslím, že dost podobné bude číslo i u druhých a třetích míst dohromady. Pak nějaké závody ITU, ETU, domácí závody... Určitě to bude přes stovku. Vzpomínek je to opravdu hodně!
Ty jsi dlouho dopředu avizovala, že letošní sezona bude tvou poslední a zakončila jsi ji bronzem na mistrovství světa. Takže závěr, jak má být?
Určitě, medaile z Havaje byla velikým snem. V Evropě se mi dařilo za ty roky vyhrávat závody, ale na Havaji se mi po prvním úspěchu už tolik nedařilo – měla jsem na kontě dvě pátá a dvě sedmá místa. Přála jsem si rozloučit se lepším výsledkem. S myšlenkou na konec jsem ale bojovala už asi dva roky. Měla jsem pocit, že mi dochází dech a že jsem na závodění už stará. Parodoxně tím, že se v Evropě najednou objevila spousta mladých holek, pole se zahustilo a já najednou měla pocit, že je s kým na trati závodit. Začala jsem k závodům přistupovat trochu jinak a závody si daleko víc užívat.
Neuvidíme tě přece jen na tratích i v budoucnu?
Poslední profesionální sezona to pro mě letos byla určitě, ale ze závodění se úplně nevytratím. Uvidím, jak se podaří skloubit práci s tréninkem, určitě se už ale nebudu soustředit na seriál Xterry venku. Ráda bych jela některé domácí závody, možná zkusila i něco nového. Stále chodí nabídky i na starty ve swimrunu, tak uvidím, jak si to všechno sedne.
Ještě před startem mistrovství světa na Havaji tě organizátoři uvedli do síně slávy Xterry. Jak jsi tenhle moment prožívala?
Vůbec jsem o tom nevěděla, takže to pro mě bylo velké překvapení! Seděla jsem tam a koukala na obrazovku s mým medailonkem, kde byl průřez celými devíti lety a musím říct, že mě to hodně dojalo. Někdy si říkám, že to snad ani není možný, kolik závodů jsem objela. Byl to pro mě hodně emotivní zážitek. Každopádně to byly nádherné roky s Xterrou, potkala jsem strašně moc lidí, kteří mě nějakým způsobem ovlivnili a inspirovali.
Všechny sezony jsi odjela i s Enervitem. Jak ti pomáhá sportovní výživa při tréninku a závodech?
Já na Enervit nedám dopustit! V závodním období spoléhám na Enervit Magnesium a Betaina Endurance Sports pár dní před závodem, plus samozřejmě iontový nápoj Enervit Isotonic Drink a především Enervit Gely. Rychlou energii v podobě Enervit Liquid Gelu pak používám i v závěrečné části při Xteře. Spoléhám se také na solné tablety Enervit Salt Caps, které si dávám do lahvičky s gelem. Mezi tréninky i během nich pak můžu vybírat z velkého množství chutných tyčinek, ať proteinových nebo energetických.
Poprvé jsi bronz na Havaji brala před 9 lety. Dají se tyhle dva úspěchy srovnat?
Určitě se dají srovnat, pro mě mají úplně stejnou hodnotu. Ten před 9 lety byl na začátku mé triatlonové kariéry a tenkrát to pro mě byl odrazový můstek. Dodal mi hodně sebevědomí do další sezony, která pak pro mě byla asi nejúspěšnější. Letos jsem se dokázala rozloučit stejným výsledkem, s jakým jsem začínala, což je po devíti letech úžasné!