Minulý týden jste vyhrála další ze závodů série Xterra. Jaký byl švédský podnik?

Před startem jsem byla trochu nervózní, jestli to zvládnu, protože jsem do Stockholmu letěla poprvé v sezoně bez táty, který mi vždycky dělá servis. Ale nakonec to byl krásný závod! Trať byla jiná než předešlé dva ročníky, víc technicky náročná. Nebyla tam žádná dlouhá stoupání, zato nechyběly velmi dlouhé kamenité úseky. Trať na běh byla úžasná, technické traily se třemi delšími výběhy.

Můžete popsat jednotlivé části závodu a jeho průběh?

Voda měla asi 18 stupňů, takže se plavalo v neoprenu, což jsem ocenila hlavně z toho důvodu, že jsme čekali dlouho ve vodě na start. Plavání bylo přesně podle tradičního letošního scénáře s poměrně velkou ztrátou na čelo, ale na biku jsem se cítila velmi dobře a na konci prvního okruhu už jsem byla v čele. Nepotkaly mě žádné technické problémy a po druhém okruhu jsem do depa přijela s velkým náskokem, který jsem na běhu ještě zvýšila a závod si užila ještě na trati.

Jak jste pak oslavila svůj triumf?

Na oslavy moc času nebylo. Druhý den ráno jsme měli s Thule týmem dlouhý trénink na kajaku a pak večer přesun letadlem do Prahy. 

Na které produkty sportovní výživy jste ve Švédsku spoléhala?

Stejně jako vždycky, to už je pro mě docela rituál: tři dny před závodem vždy večer magnezium, to si dám i ráno. Podle času startu závodu tyčinka Enervit Power Sport Competition a těsně před startem tři energetické tablety GT Sport. Teď používám ty s kofeinem a myslím, že mě opravdu nabudí. Na kole mám tři gely, které v průběhu sním. Jeden rychlý Enervitene Sport Gel s kofeinem a jeden pomalý mám pak ještě v depu a beru si je s sebou na běh. „Rychlý“ gel si dám, až když mám polovinu běhu za sebou, kolem pátého kilometru. V camelbacku mám samozřejmě namíchaný energetický nápoj Enervitene Sport. A po závodě Enervit R2 na regeneraci. 

O týden později jste pokračovala v seriálu Xterra startem v Německu a skončila těsně pod stupni. Byl tenhle podnik v něčem jiný?

Ano, závod v Žitavě byl výjimečný ze dvou důvodů. Byl to pátý závod v pěti víkendech a jela jsem na něj z domova. Takže tíží denních starostí a radostí s dětmi jsem se tentokrát nevyhnula (smích).

Můžete popsat jeho průběh?

Myslím, že jsem neplavala úplně špatně, ale ztráta na průběžné první místo byla čtyři minuty a v cíli to pak bylo dost podobné… Na biku jsem se hodně potrápila a vůbec mi to nechutnalo, proto mě druhý nejrychlejší čas vcelku potěšil. Ale abych pomýšlela na lepší umístění, musela bych jet na biku ještě lépe. Možná už byla velká únava, možná málo tréninku, na které v tom pětitýdenním kolotoči závodů moc času nebylo. Proto jsem byla docela ráda, že v běhu jsem se ještě posunula na konečnou čtvrtou pozici. V depu to bylo na třetí místo přes tři minuty, v cíli pak 50 sekund. Bylo to stále hodně daleko na bednu...

Jak zvládáte regenerovat a co vám nejvíc pomáhá? Často soutěžíte na velmi náročných tratích každý víkend…

S regenerací je to vždycky těžké.  Snažím se spoléhat po těžkých trénincích na regenerační nápoj Enervit R2, po těch intenzivnějších pak na R1. Když nejsem hodně unavená, ráda cvičím jógu a v bazénu po plaveckém tréninku využívám vodní proudy a vířivku.

Jaké akce máte teď před sebou a k čemu se nejvíc upínáte?

První víkend v září se jede finále Xterry v Dánsku, ale tam budu chybět. I když jsem v této sezoně vyhrála pět závodů Světového poháru, kvůli zvláštnímu systému bodování vůbec nevím, jak se nakonec umístím v celkovém hodnocení… Tou dobou už budu v Číně s Thule Adventure teamem. Nejdřív nás čeká čtyřdenní závod čtyřčlenných družstev v hornatém Wulongu a o týden později podobný závod ve Wenganu. Na konci října pak přijde vrchol sezony na Havaji v podobě mistrovství světa v terénním triatlonu.