Kam řadíte stříbro z ME a jak jste spokojený se svým výsledkem a předvedeným výkonem?

Řadím ho mezi svými úspěchy na první místo – je to první medaile mezi profesionály. S výsledkem jsem spokojený hodně, ale pořád tam bylo pár věcí, které potřebuji ještě doladit, abych zvítězil.

Jaká konkurence se v Almere sešla a s jakým cílem jste na ME odjížděl?

Konkurence nebyla tak vysoká jako na závodech pod hlavičkou Ironman, ale i tak se tam sešli závodníci vysoké světové úrovně. Cíl byl „bedna“, a to vyšlo :-)

Pojďme si projít jednotlivé disciplíny. Jak se vše odehrálo?

Plavání na dva okruhy v 17stupňovém jezeře šlo podle plánu. V prvním okruhu bylo velmi rychlé tempo a já se držel vpředu. Ve druhém okruhu se mezi nás dostaly skupiny startujících za námi, a tak jsem ztrácel přehled o své pozici, ale podařilo se mi to pohlídat a doplavat tak na páté pozici.

Na kole jsem zezačátku v technické trati ztrácel kontakt se závodníky přede mnou, ale věřil jsem, že za chvilku bude snadnější trať. Což pak nastalo a já se propracoval do čela společně s ještě čtyřmi soupeři. Tak jsme odjeli většinu cyklistické části. V závěru jsme při druhém okruhu dojeli závodníky a opět bylo těžké si udržet pozici. Na to jsem i doplatil a dva soupeři nám ujeli, takže posledních 25 km jsem jel sám na třetí pozici, další dva moje tempo ani nezachytili.

Jaké tedy byly plány na běh?

Na běh jsem šel ze třetí pozici s vidinou, že ty přede mnou se pokusím doběhnout. Ale podle informací na trati jsem zjistil, že náskok navyšují a za mnou se nic dramatického neděje. Za to jsem byl rád, protože od 15. kilometru mi nohy odmítaly běžet tempo pod 4 min/km, spíš to bylo kolem 4:10. Až na 30. kilometru jsem dostal informaci, že 4 minuty za mnou běží dánský závodník velmi rychle a na 36. km už byl za mnou jen minutu. Tak jsem sebral všechnu sílu a poslední tři kilometry jsem držel tempo 3:50. Díky tomu jsem umístění udržel a oddechl si.

Před startem ME jste na Facebooku zveřejnil fotku s vaším závodním „obědem“ a padaly k němu dotazy, kolik čeho na kole a při běhu sníte. Jak to tedy vypadalo konkrétně v případě výživy před, během a po závodě?

Chtěl jsem ukázat, bez čeho se dlouhý triatlon na takové úrovni neobejde. Před startem jsem snědl dvě balení želé Enervit PRE Sport a zapíjel ionťákem Enervit Isotonic Drink. Na kole jsem měl dvě lahve a v každé osm vymačkaných Enervit gelů a šest odměrek Enervit Isotonic Drinku. Mezi řídítky pak vodu na zapíjení a dvě tablety Enervit GT Sport (nově Enervit Carbo Tablets). Na běhu jsem pak měl dvakrát nový Enervit Isotonic Gel a dvakrát Enervit Gel One Hand. To jsem zapíjel colou a vodou. Při závodě se snažím každých 15 – 20 minut do sebe něco dostat.

Před evropským šampionátem jste stihl vybojovat titul mistra ČR v polovičním Ironmanu. Jak se tam závod pro vás vyvíjel?

V plavání jsem vylézal na druhém místě, na kole jsem místo udržel a na běhu jsem prvního předběhl. Byl to ale náročný závod – bylo vedro a kolo i běh na kopcovitých tratích.

MČR jste letos ovládl na poloviční i dlouhé trati, k tomu medaile z ME a také pokoření českého rekordu na závodě v Kalmaru. Dá se letošní sezona označit za vaši nejúspěšnější?

Určitě, vždy jsem měl jen jeden dobrý výsledek v sezóně a teď jich bylo několik. Moje výkonnost se velmi ustálila a já si tak i víc věřím a jsem psychicky v pohodě.

Dokážete jmenovat hlavní pilíře letošního úspěšného roku?

Na prvním místě určitě rodina, která mě neúnavně podporuje a věří mi. Letos se mi narodila dcera a loni syn, a ti mi společně s manželkou dávají hodně energie a zároveň psychickou pohodu. Pomáhají mi i pracovní podmínky a kolegové v zaměstnání – jsem mechanikem jízdních kol a lyží v prodejně eMsport Slaný. V neposlední řadě je to podpora sponzorů, díky kterým můžu závodit. 

Chystáte se už sezonu ukončit, nebo je před vámi ještě nějaká výzva?

Jsem rád, že moje sezóna ještě nekončí - 1. prosince se chci totiž postavit na start Ironmanu v Argentině, kde je mým hlavním cílem získat slot na mistrovství světa na Havaji pro rok 2020.