Iontový nápoj by měl být povinnou součástí sportovní výbavy. Zajišťuje pitný režim sportovce, dodává energii, vitaminy i minerální látky (ionty), které během výkonu ztrácíme. Navíc je iontový nápoj optimální z hlediska vstřebávání. Ovšem za předpokladu, že ho správně naředíte…
Řada sportovců v ředění iontového nápoje chybuje. Ať už z neznalosti, špatných doporučení či snahy ušetřit a prášku použít co nejméně. Přitom pouze kvalitní ionťák se správným ředěním nám může před, během a částečně i po výkonu pomoci.
Hypotonický, nebo isotonický?
Na etiketě iontového nápoje Enervit Isotonic Drink si můžete přečíst o hypotonickém nebo isotonickém nápoji. Tyto dva pojmy udávají hustotu. Zatímco isotonický nápoj je stejně hustý jako krevní plazma, hypotonický je řidší. A jelikož tělo se během výkonu potí a pot je (na většině míst lidského těla) hypotonický, tak abychom minimalizovali příznaky zahušťování vnitřního prostředí organizmu, doporučujeme volit hypotonické ředění nápoje (v případě Enervit Isotonic Drinku je to 15 g prášku na 500 ml vody).
A právě tady se někteří sportovci dopouštějí časté chyby – na trénink toto ředění dodržují, možná dokonce volí ještě řidší nápoje, aby jim ionťák dlouho vydržel. Ale před závodem mají pocit, že větší dávka ionťáku bude znamenat i více energie a tudíž lepší výsledek. Jenže opak je bohužel pravdou. A tak „bláto“, které si do lahve namíchají, nejen že stěží uhasí pocity žízně, ale současně vyvolá i poplach uvnitř organizmu s cílem stáhnout vodu z končetin, aby se přijatá „tekutina“ naředila a umožnilo se tak její vstřebání. Odvodnění v periferiích však vyvolá křeče a může způsobit až kolaps organizmu, zvláště pak v horkých a/nebo extrémně vlhkých podmínkách.