Co je glykogen a k čemu slouží?

Energetické systémy

Sacharidová forma energie (glykogen) je zhruba 10x pomalejší než základní forma energie využitelná svaly – ATP (adenosintrifosfát). Toho ale máme v těle jen pohotovostní zásobu na několik málo sekund výkonu, proto se současně rozjíždí i další energetické systémy, které čerpají energii především ze sacharidů, tedy hlavně z glykogenu (jde o anaerobní glykolýzu a při aerobním výkonu i oxidativní fosforylaci). Při pokračujícím aerobním výkonu se postupně zapojuje i čerpání energie z tuků, která se postupně stává dominantním zdrojem energie.

Pravidlem je, že při aerobním výkonu se na celkové energizaci organizmu podílejí především tuky a sacharidy. Jakmile se dostaneme do anaerobního výkonu, je hlavním zdrojem energie glykogen. Tedy za předpokladu, že ještě nějaký zbyl, protože svalového glykogenu máme v těle jen omezené množství.

Sacharidy jsou klíčové

Sacharidy jsou strategická energie, 2x rychlejší než z tuků. Díky nim se vyhrávají závody, protože rozhodující fáze se většinou odehrávají v anaerobní zóně, tedy za využití sacharidů. O jejich významné úloze svědčí i fakt, že jsou jediným zdrojem energie, jehož zásoby si organizmus dokáže řídit výhradně za účelem zlepšení výkonu. Pravidelný trénink (tedy pravidelné čerpání sacharidů jako zdroje energie) vede k postupnému navyšování zásob svalového glykogenu v těle až na cca 800 gramů, zatímco u nesportovců je to zhruba 250-350 gramů.

Současně s pravidelným tréninkem se ale organizmus učí lépe využívat tuky, umí je pálit i při vyšší tepové frekvenci než u nesportovce a tím tak více chrání zásoby strategických sacharidů. Na příkladu svalového glykogenu se tak dá asi nejnázorněji prezentovat fyziologická adaptace vycházející z pravidelného sportování, jejímž výsledkem je potenciální růst výkonnosti:

šetření svalového glykogenu

efektivnější využívání zásob energie z tuků

růst zásob svalového glykogenu

Tyto fyziologické adaptační mechanismy ale vyžadují i adekvátní podporu z naší strany. Nejen pravidelným tréninkem, ale i podporou v efektivnějším naplňování a šetření glykogenových zásob.

Naplnění glykogenové nádrže je otázka regenerace, tedy fáze po sportu, kdy je třeba doplnit veškeré živiny vyčerpané během předcházejícího sportování. Co se týče šetření čerpání glykogenu během výkonu, tam je žádoucí přijímat energii ze sacharidů externě. Například formou energetických tablet (Enervit C arbo Tablets), gelů (Enervit Gel , Enervit Gel One Hand) nebo liquid gelů (Enervit Liquid Gel , Liquid Gel Competition). Právě liquid gely jsou schopné doplňovat energii bleskově a po celou dobu výkonu – tak aby vám svalový glykogen zbyl na klíčové pasáže tréninku či závodu. Díky tomu pak bude vaše pohotovostní sacharidová zásoba dokonce i výrazně vyšší než ono glykogenové 800gramové maximum dobře trénovaných vytrvalců.

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Aminokyseliny jsou základním stavebním kamenem bílkovin, které mají v organizmu funkci především stavebních látek. Lidské tělo však velmi často „staví“ především z peptidů, což je různé spojení několika aminokyselin. Z 21 aminokyselin, s nimiž náš organizmus pracuje, lze vytvořit obrovské množství různých peptidů, které slouží jako základní stavební i regenerační materiál v těle. Právě díky těmto vlastnostem jsou bílkoviny a některé níže uvedené aminokyseliny nezbytné pro růst výkonnosti vytrvalců.

Mnoho sportovců se správně snaží řešit svoji výkonnost nejen tréninkem, ale i výživou. Od odborníků se pak dozvídají, že nejdůležitější živinou vytrvalců jsou „cukry“. A tak se snaží toto doporučení naplňovat, a to především v posledních hodinách před sportem. Jelikož synonymem doporučovaného „cukru“ jsou sladkosti, sušenky, čokoláda a sladké nápoje, snaží se tyto potraviny vždy zahrnout do finálních příprav. Co se ale ve skutečnosti děje s jejich organizmem?

Mezi sportovci koluje názor, že kdo nepoznal žaket, neví nic o náročnosti sportu. Je pravda, že díky tomu člověk zažije nepoznané stavy a pocítí syrovou podstatu pořekadla, že sytý hladovému nevěří. Na druhou stranu je to ale velmi zásadní „zářez“ do organizmu, který se příliš neslučuje s cílem zvyšovat vaši výkonnost.

Anabolické okno je krátký časový úsek po sportovním výkonu, kdy jsou svalové buňky více než jindy otevřeny příjmu živin. To se pozitivně odráží v regeneraci – obnově energie a svalových vláken. Proto také anabolismus, od slova výstavba, růst.

V minulém díle naše seriálu o energetické bilanci jsme si říkali, jak většina sportovců jí (více zde) a kde může být chyba v jejich jídelníčku v podobě negativní energetické bilance (o té více zde). Dnes si v závěrečném dílu řekneme, jak by jídelníček vytrvalce měl vypadat z hlediska množství i skladby. Tak aby vám nedošlo, cítili jste se dobře a byli schopní podávat maximální výkony!