Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

David Jílek vybojoval stříbro na extrémním Wintermanovi, letos zvládl 8 dlouhých triatlonů

Winterman je velká výzva – startuje se v noci, plave se v proudu řeky, cyklistika vede nahoru dolů a běžecký maraton zakončuje 12kilometrové stoupání s cílem na Ještědu. David Jílek tenhle extrémní závod absolvoval už potřetí a vybojoval druhé místo. Byl to už jeho osmý dlouhý triatlon v letošní sezoně, ke kterým přidal i další závody. Wintermana i letošní sezonu hodnotí člen Enervit Teamu v rozhovoru, ve kterém mimo jiné prozrazuje, jak vypadá jeho výživový plán v den závodu.

Už v srpnu jste měl na kontě 7 dlouhých triatlonů. Na jakém čísle jste po sezoně, která vám právě končí?

Letos to bylo 8 dlouhých triatlonů a měly být ještě dva – Ironman ve Frankfurtu a říjnová Malajsie. Tu jsem ale nakonec zrušil, protože v listopadu máme termín porodu a každou chvilku to bude „na spadnutí“. Frankfurt jsem musel vynechat kvůli problémům s achillovkami. Pokud ale vše půjde dobře, tak bych chtěl na konci roku ještě stihnout poloviční Ironman v Bahrajnu.


Kterých výsledků si nejvíc ceníte a jaké další závody kromě dlouhého triatlonu jste letos absolvoval?

Cením si třech druhých míst na dlouhých tratích – Ironman Sahara, Polskaman a Winterman. Jinak jsem jako každý rok absolvoval i několik běžeckých, cyklistických a různých multisportovních závodů. Naposledy to byl říjnový Bobr Cup, kde se mi podařilo zvítězit.


V říjnu jste už potřetí v řadě absolvoval extrémního Wintermana. Co máte na tomhle závodě nejradši? A jak jste se těšil na letošní ročník?

Winterman je závod, který je už ze své podstaty trošku jiný. Stojí za ním velmi silný příběh manželů Peškových a s tím spojený charitativní projekt, jehož výsledkem je darování finanční částky z rukou vítěze dětskému kardiocentru Motol. Letos to bylo letos 170 tisíc korun. Nejraději na něm mám rodinnou atmosféru, krásné zázemí v resortu Malevil a hlavně to, že celý víkend mohu strávit se svými nejbližšími, což se každý závod nepovede.


Jak náročné to pro vás letos bylo? Útočil jste na třetí vítězství v řadě…

Přál jsem si samozřejmě vyhrát, ale celý týden před závodem jsem měl střevní virózu, takže jsem věděl, že to nebude snadné. Od středy jsem pomalu začal popíjet Isotonic Drink a magnesium od Enervitu pro doplnění minerálů a vitamínů a snažil se pomalu doplňovat vše, co jsem ztratil v posledních dnech. Nakonec se to povedlo a v neděli jsem se postavil na start, ale je pravda, že ještě v pátek jsem se rozhodoval, jestli vůbec nastoupím…


Nakonec jste bojoval téměř do konce o první místo, o zlatý hattrick jste přišel až na 40. kilometru běhu. Jak probíhal závod a co se dělo v závěru?

Už na cyklistické části jsem byl lehce slabší a občas jsem dostal křeč, kterou se mi ale velmi rychle podařilo zahnat solnými kapslemi Enervit Salt Caps. Myslím, že důsledky nemoci se naplno projevily až v závěru závodu, když jsem při každém pokusu o delší krok trpěl křečemi do zadní i přední strany stehen. To se mi stalo osudným na 40. kilometru, kde jsem musel úplně zastavit a pustit před sebe skvěle běžícího Lukáše Pazderu. Ten si doběhl pro vítězství a já skončil druhý.


Pojďme se podívat i na plavání, které je specifické tím, že se plave v řece prakticky ještě v noci.

Plavání mělo celkem standardní průběh. Záleží při něm především na štěstí při „chycení“ proudu – přece jen je plavaní v Labi dvakrát rychlejší než obvykle a vlastní přičinění tu má jen poloviční význam. Snažil jsem se kopírovat trasu zaváděcího kajaku, který jsem měl neustále na dohled. Na cyklistickou část jsem po pomalejším depu vyjížděl se ztrátou zhruba 7 minut na prvního a necelých 6 minut na druhého Petra Vabrouška. Oba se mi podařilo sjet na 55. kilometru a zbytek cyklistické části jsme pak s Petrem absolvovali neustálým střídáním na prvním a druhém místě.


Důležitý je i support na trati, oficiální občerstvovačky tu nejsou. Jak jste zvládal doplňovat energii během závodu?

Support hraje v tomto typu závodu opravdu nezastupitelnou roli. Osobně to vidím jako obrovskou výhodu oproti jiným závodům, protože mohu využívat pouze svoji výživu, na kterou jsem zvyklý, a to v podstatě kdykoliv potřebuji. Na dlouhé triatlony mám zaběhnutý systém, který nijak významně neměním: Už den, dva před závodem popíjím iontový nápoj, plus ráno a večer doplňuji magnesium. Ráno v den závodu snídám 3-2,5 hodiny před startem (těstoviny, rýže) a pak si dám dva Enervit PRE Sporty (60 a 15 minut před startem). Po plavání Enervit Liquid Gel a pak už každých 30-40 minut klasický Enervit Gel – na střídačku kofeinovou a bezkofeinovou verzi. Jednou za hodinku si pak dám na kole 1-2 tyčinky Enervit Perfomance Bar místo gelu. Na běžecké části jsou výborné nové Enervit Isotonic Gely, které si beru každých 25-30 minut. Plus občas dvě tablety Enervit Carbo Tablets s kofeinem. Po celou dobu závodu se snažím pít hypotonicky ředěný iontový nápoj Enervit Isotonic Drink a občas ho prostřídám s vodou. Od zhruba 20-25. kilometru běhu popíjím i colu. Pro případ nouze s sebou mám také Enervit Salt Caps a po závodě nesmí chybět regenerační Enervit Recovery Drink.


Kromě klasického triatlonu jste v létě absolvoval i zmiňovaný Bobr Cup. Jak se vám závodilo?

Bobr Cup je už taková tradice. Mám to 30 minut autem od domu a vždy jsem jezdil jako člen jedné, nebo dvou štafet. Když se před třemi lety otevřela možnost startovat ve všech disciplínách, tedy krosu s 5 brody přes řeku po pás či prsa ve vodě, cyklistice se dvěma brody a na kajaku, byla to super zpráva. Jen škoda, že přes rok není tolik času věnovat se ostatním disciplínám… Takže to každý rok dopadne tak, že v pondělí jedu za kamarádem, půjčím si loď, projedu vodáckou trasu a v sobotu se modlím, abych dojel aspoň k poslednímu sjezdu bez toho, abych se vyklopil (smích). U horského kola je to podobné. Dřív jsem jezdil aspoň nějaké závody nebo cyklokrosy, ale stále je méně a méně času, takže se většinou do terénu dostanu tak jednou, dvakrát za rok a na technice je to znát. Vždy to zatím vyšlo tak, že jsem šel závod z plného tréninku týden před Wintermanem. První ročník se mi podařilo zvítězit, loni jsem bral 3. místo a letos zase vítězství, takže jsem spokojený.


Ze startu v Malajsii sešlo, přesto vás od dalších závodů nedělí moc času. Co máte v plánu v zimě?

Na závod do Malajsie se chystám už asi 3 roky a ještě se mi to nepovedlo. Letos nám vychází termín porodu na druhou půlku listopadu a jednoduše se mi nechtělo jít do rizika, že by mě doma manželka potřebovala a já tu nebyl… Pokud ale porod bude lehce dřív, zkusím ještě stihnout půlironmana v Bahrajnu. A co je už jisté, že budu startovat na Ironman Sahara – unikátním triatlonu v srdci pouště. Je to neskutečný zážitek – plavání v oáze, cyklistika na kvalitním asfaltu pod nejvýše položenou dunou světa a poměrně rychlý běh z části po písku a asfaltu. Pokud někdo nemá plány na leden, ještě je stále možnost se přihlásit!