Co je ANABOLICKÉ OKNO a jak ho využít?

Jak využít anabolické okno

V první fázi regenerace, během prvních desítek minut po cvičení, je doplňování glykogenu ve vláknech pracujících svalů rychlejší. Je to tím, že glukóza se z krve přesouvá ke svalovým vláknům bez nutnosti zvýšené hladiny inzulínu v krvi. Podle Price (Price a kol., 1994) svalová vlákna v období po cvičení postupně vykazují pokles ve schopnosti absorbovat glukózu a v produkci glykogenu, přičemž po uplynutí jedné hodiny poklesne na jednu pětinu a po dvou hodinách už je to jen jedna devítina maxima, jak ukazuje graf.

Jaký typ sacharidů po výkonu doporučit?

Teoreticky lze v první fázi obnovy vyčerpaných glykogenových zásob (jelikož tato fáze je na inzulínu nezávislá) přijímat i sacharidy s nízkým glykemickým indexem, protože díky anabolickému oknu se molekuly glukózy mohou dostat do svalových vláken bez nutnosti vysoké hladiny inzulínu. Nicméně v praxi je přesto vhodnější zvolit sacharidy s vysokým glykemickým indexem (GI) i v této fázi, a to i proto, že díky nim se zvýší hladina glukózy v krvi rychleji, což má vliv na dřívější zapojení transportérů glukózy do svalových vláken a podporu syntézy glykogenu.

Proto také regenerační nápoje Enervit obsahují sacharidy s vysokým glykemickým indexem – maltodextrin (GI 100) v případě Enervit R2 Recovery Drink a sacharóza s maltodextrinem (GI 100) v případě Enervit After Sport. Oba regenerační nápoje pak obsahují také aminokyseliny pro obnovu poškozených svalových vláken a s rychlostí vstřebání pomáhá i řídká konzistence ve formě nápoje.

Využijte anabolického okna a zařaďte regenerační nápoj do 30 minut po výkonu!

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Mnoho sportovců se správně snaží řešit svoji výkonnost nejen tréninkem, ale i výživou. Od odborníků se pak dozvídají, že nejdůležitější živinou vytrvalců jsou „cukry“. A tak se snaží toto doporučení naplňovat, a to především v posledních hodinách před sportem. Jelikož synonymem doporučovaného „cukru“ jsou sladkosti, sušenky, čokoláda a sladké nápoje, snaží se tyto potraviny vždy zahrnout do finálních příprav. Co se ale ve skutečnosti děje s jejich organizmem?

Mezi sportovci koluje názor, že kdo nepoznal žaket, neví nic o náročnosti sportu. Je pravda, že díky tomu člověk zažije nepoznané stavy a pocítí syrovou podstatu pořekadla, že sytý hladovému nevěří. Na druhou stranu je to ale velmi zásadní „zářez“ do organizmu, který se příliš neslučuje s cílem zvyšovat vaši výkonnost.

V minulém díle naše seriálu o energetické bilanci jsme si říkali, jak většina sportovců jí (více zde) a kde může být chyba v jejich jídelníčku v podobě negativní energetické bilance (o té více zde). Dnes si v závěrečném dílu řekneme, jak by jídelníček vytrvalce měl vypadat z hlediska množství i skladby. Tak aby vám nedošlo, cítili jste se dobře a byli schopní podávat maximální výkony!

V prvním článku našeho miniseriálu o energetické bilanci jsme si řekli, co je negativní energetická bilance a jaké jsou problémy z ní plynoucí. Ve druhém jsme si pak popsali výpočet vydané energie. Teď se zaměříme na příjem živin a kalorií a ukážeme, jak tvrdá může být realita. Naše ukázka by vás mohla překvapit a zároveň inspirovat ke změnám, které pomůžou k lepším výkonům i pocitům.

Negativní energetická bilance je jeden z nejpalčivějších a současně i nejčastěji se vyskytujících problémů vytrvalostních sportovců. Problémem je především proto, že mnoho vytrvalců negativní energetickou bilanci dennodenně „zažívá“, aniž by si to uvědomovali. A přitom z negativní energetické bilance pramení mnoho neduhů zdravotních i výkonnostních, kterým kdybychom zabránili, tak naše výkonnost a celková vitalita by mohly být na mnohem vyšší úrovni.