Trenér vytrvalců
Trenér vytrvalců
Trenér vytrvalců
Trenér vytrvalců
Trenér vytrvalců
Trenér vytrvalců
Trenér vytrvalců

1. díl: Tréninkové zákonitosti ve vytrvalostním sportu

Nezávisle na úrovni motivace sportovce, život vytrvalce se musí bez diskusí točit kolem tří základních faktorů tréninku – jídla, spánku a tréninků. Jídlo pohání tělo pro trénink a urychluje regeneraci tím, že nahrazuje vyčerpané zásoby energie a živin. Spánek a trénink mají synergický efekt pro fyzickou kondici, každý z nich způsobuje uvolnění růstového hormonu z podvěsku mozkového (hypofýzy), který urychluje regeneraci, obnovu svalů a rozkládá tělesný tuk. Každý z těchto faktorů můžeme mít "ošéfovaný" sebelíp, ale pro růst výkonnosti je dále důležité dbát několika zákonitostí tréninku. 

ZÁKONITOSTI TRÉNINKU

Postupnost:

  • trénink se musí zvyšovat postupně s přerušovaným obdobím odpočinku a zotavení,
  • tréninkové zatížení, obzvláště složka intenzity, se musí měnit po malých částech, obvykle 5 až 15%,
  • zvyšování zátěže tímto způsobem umožňuje vyhnout se přetrénování a zranění, a přesto poskytuje dostatek zátěže, aby došlo k adaptaci.

 

Zatížení - účinky tréninkového zatížení:

  • cílem tréninku je způsobit pozitivní změnu v těle, aby lépe zvládalo fyziologická zatížení,
  • aby se tělo namáhalo, musí se mu dodat zatížení; zátěž musí být vyšší, než na jakou je tělo zvyklé - taková zátěž způsobí únavu, po ní zotavení a nakonec vyšší úroveň fyzické kondice známé jako „superkompenzace“,
  • k zatížení dochází během tréninků, ale k adaptaci dochází během odpočinku,
  • potenciál pro fyzickou kondici se tvoří během tréninku, ale samotná kondice se utváří až během regenerace,
  • pokud opakovaně zkrátíte odpočinek, ztratíte kondici,
  • chytří sportovci vědí, kdy dělat méně místo více,
  • jakmile sportovec dosáhl optimální kondice, je možné ji udržovat méně častým, ale pravidelným a rozumně rozvrženým zatížením, které umožňuje zotavení mezi těžkými tréninky.

Specifičnost

  • zátěž aplikovaná v tréninku musí být podobná očekávané zátěži při závodech,
  • jezdit celou dobu v klidu je stejně špatné jako jezdit pořád tvrdě.

 

Nezáleží na tom, kolik kilometrů natrénujete, ale jakým způsobem naložíte s těmi kilometry, na kterých záleží nejvíce. V případě intenzity mnoho sportovců chybuje – většina trénuje velmi intenzivně v době, kdy by měli zvolnit. A naopak v době, kdy je potřeba zrychlit, jsou příliš unavení, než aby dál posouvali své limity. Proto se jejich trénink stává průměrným. Intenzita potřebná k podání vrcholového výkonu musí být dobře definována, aby mohl být vytvořen vhodný tréninkový program.

 

Základní závodní schopnosti:

vytrvalost = schopnost pokračovat ve výkonu kvůli zpožděnému nástupu únavy,

  • začíná se budovat pomocí obecných vytrvalostních tréninků vytvořením základů aerobní vytrvalosti,

- síla = schopnost překonat odpor

  • vyvíjí se při postupu od obecného po specifický trénink,

- rychlostní schopnosti = schopnost pohybovat se rychle a efektivně.

 

Pokročilé závodní schopnosti:

- vytrvalostní síla:

  • schopnost snášet vysokou zátěž po delší čas,
  • je kombinací schopnosti vytrvalosti a síly,

- anaerobní vytrvalost:

  • schopnost odolávat únavě při náročném výkonu,
  • jedná se o spojení rychlosti a vytrvalosti,
  • je zásadní tam, kde o úspěchu rozhodují dlouhé sprinty,

- absolutní síla:

  • schopnost vyvinout maximální sílu v nejkratším možném čase,
  • je výsledkem vysokých úrovní základních silových a rychlostních schopností,
  • závisí na nervovém systému a svalech a na tom, jak reagují,

 

Pro dosažení nejvyšší možné úrovně závodní kondice jsou nutné pečlivě plánované tréninky. Měli byste trénovat z jednoho z následujících tří důvodů:

a)    zlepšení schopností,
b)    udržení schopností,
c)    aktivní zotavení.