Co znamená a dělá ATP?

Proč máme zásob ATP málo?

Mnohé asi napadne logická otázka – proč nemáme této základní formy energie v těle uloženo více? Důvodem je vysoká neefektivita tohoto úložiště. Kdybychom měli v těle uloženou pouze energii ve formě ATP, znamenalo by to, že za účelem pokrytí hodinového běhu vyžadujícího cca 800 kcal bychom museli mít v těle uloženo 47 kg ATP. Pro dvouhodinový výkon dvakrát tolik.

Proto si tělo neukládá energii přímo v ATP, ale v jakémsi mezistupni – ve formě vnitřních tuků a glykogenu (vnitřní zásoba sacharidů). Sice pak nějakou dobu trvá, než se z těchto mezistupňů ATP vytvoří – a kvůli tomu není náš vytrvalostní výkon tak rychlý jako sprint, kdy se čerpá především ATP – ale z výše uvedeného hmotnostního důvodu je to mnohem efektivnější způsob uložení energie.

Rychlost zpracování energie na ATP

Tento systém uložení a zpracování energie je navíc umocněn tím, že pro výkony vyžadující rychlejší pohyb tělo využívá spíše sacharidy uložené ve formě glykogenu. Jednoduše proto, že rychlost zpracování z této formy energie je dvakrát rychlejší než z tuků. Zároveň ale asi 10x pomalejší, než kdyby byl výkon realizován na čistou ATP.

Pro vytrvalostní výkony realizované v klidnějším, a tedy pomalejším tempu, slouží dominantně energie z tuků, jejíž dostupnost je dvakrát pomalejší než z glykogenu a 20x pomalejší než z ATP. Z pohledu množství uložené energie na 1 gram energetických zásob je to ale nejefektivnější způsob – v 1 gramu sacharidů jsou uloženy 4 kcal energie, zatímco v 1 gramu tuků je to 9 kcal.

Co si z toho odnést pro vlastní sportování? Především to, že když nevydržíte kilometr sprintovat stejně jako 200 metrů, není to otázka trénovanosti, ale odraz fyziologické dostupnosti různých druhů energie. A vědět, jak vaše tělo při sportu funguje, je prvním krokem k tomu, abyste byli schopní sportovat lépe.

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Aminokyseliny jsou základním stavebním kamenem bílkovin, které mají v organizmu funkci především stavebních látek. Lidské tělo však velmi často „staví“ především z peptidů, což je různé spojení několika aminokyselin. Z 21 aminokyselin, s nimiž náš organizmus pracuje, lze vytvořit obrovské množství různých peptidů, které slouží jako základní stavební i regenerační materiál v těle. Právě díky těmto vlastnostem jsou bílkoviny a některé níže uvedené aminokyseliny nezbytné pro růst výkonnosti vytrvalců.

Mnoho sportovců se správně snaží řešit svoji výkonnost nejen tréninkem, ale i výživou. Od odborníků se pak dozvídají, že nejdůležitější živinou vytrvalců jsou „cukry“. A tak se snaží toto doporučení naplňovat, a to především v posledních hodinách před sportem. Jelikož synonymem doporučovaného „cukru“ jsou sladkosti, sušenky, čokoláda a sladké nápoje, snaží se tyto potraviny vždy zahrnout do finálních příprav. Co se ale ve skutečnosti děje s jejich organizmem?

Mezi sportovci koluje názor, že kdo nepoznal žaket, neví nic o náročnosti sportu. Je pravda, že díky tomu člověk zažije nepoznané stavy a pocítí syrovou podstatu pořekadla, že sytý hladovému nevěří. Na druhou stranu je to ale velmi zásadní „zářez“ do organizmu, který se příliš neslučuje s cílem zvyšovat vaši výkonnost.

Anabolické okno je krátký časový úsek po sportovním výkonu, kdy jsou svalové buňky více než jindy otevřeny příjmu živin. To se pozitivně odráží v regeneraci – obnově energie a svalových vláken. Proto také anabolismus, od slova výstavba, růst.

V minulém díle naše seriálu o energetické bilanci jsme si říkali, jak většina sportovců jí (více zde) a kde může být chyba v jejich jídelníčku v podobě negativní energetické bilance (o té více zde). Dnes si v závěrečném dílu řekneme, jak by jídelníček vytrvalce měl vypadat z hlediska množství i skladby. Tak aby vám nedošlo, cítili jste se dobře a byli schopní podávat maximální výkony!