Uvědomit si význam těchto termínů je pro vytrvalce velmi důležité. Osmolarita udává, kolik je v litru vody osmoticky aktivních částic, což jsou v případě sportu dobře známé látky obsažené například v iontovém nápoji – tedy sacharidy a ionty protikřečových minerálů. Osmolalita udává to samé, jen vztaženo na 1 kilogram tekutiny, v níž je iontový nápoj rozpuštěný. A protože sportovci si iontový nápoj míchají pouze do vody, u které platí, že 1 litr vody váží 1 kg, hodnoty osmolality jsou totožné s hodnotami osmolarity.
Fyziologický roztok, nazývaný rovněž isotonický, obsahuje tolik látek, že jeho osmolarita je shodná s osmolaritou krve (krevní plazmy), která se udává v rozmezí kolem 285-290 mOsmol/l. Při dehydrataci osmolarita krevní plazmy stoupá, tzn. krev se zahušťuje, což může být docela problém. Krev je totiž transportní roztok, v němž putují živiny, kyslík, odpadní látky a vše musí být transportováno plynule. Když je krev hustší, přirozeně i transport látek neprobíhá tak snadno.
A protože silně dehydratující činností je vytrvalostní sport, doporučujeme během něho pravidelně pít. Jenže co? Přínosů sportovního pitného režimu by mělo být několik:
- v kontextu výše uvedeného především doplňovat tekutiny a tedy pomáhat „ředit“ krevní plazmu,
- ochlazovat vnitřní prostředí organizmu,
- doplňovat energii (ve formě sacharidů),
- doplňovat minerální látky (které jsou součástí potu).
Voda vs. ionťák
První otázkou je, zda nepít jen čistou vodu. Fyziologie ukazuje, že to pro vytrvalce během sportu není nejlepší řešení. Jednak čistá voda naplní jen první dva výše uvedené přínosy, především ale výzkumy ukazují, že rehydratační rychlost je největší u nápojů, které obsahují kromě asi 5 % sacharidů rovněž sodík v dávce cca 50 mmol/l (Murray, 2002).
Druhou otázkou je, jak iontový nápoj ředit. Má-li iontový nápoj pomáhat ředit krevní plazmu, která je isotonická s tendencí se zahušťovat, pak se jako optimální hustota iontového nápoje jeví hustota nižší, tedy hypotonická, jejíž osmolarita je ≤ 250 mOsmol/l. V takovém případě je nápoj řidší než krevní plazma a tudíž ji pomáhá ředit. Současně ale existence sacharidů a minerálních látek v nápoji zajišťuje rychlou rehydrataci organizmu. Z výše uvedených 4 přínosů tak hypotonický iontový nápoj naplňuje všechny.
Jak ředit iontový nápoj
Někdy se stává, že na závod si sportovec namíchá nápoj jinak než hypotonicky (což je ředění, které doporučujeme na etiketě iontových nápojů Enervit). Cílem zřejmě je dát toho organizmu během závodu více, než je doporučeno, s vizí lepšího výsledku. Stává se tak, že si sportovec místo jedné odměrky namíchá nápoj ze tří i více odměrek. Ve fyziologické terminologii si právě namíchal hypertonický nápoj, jehož osmolarita je ≥ 340 mOsmol/l.
Takový nápoj má však výrazně jiné účinky, než jaké sportovec předpokládal:
- Nenaplňuje hned první bod ve výše uvedených přínosech; nápoj je příliš hustý na to, aby pomohl zředit již hustou krevní plazmu a naopak za účelem zředění přijatého „nápoje“ musí ještě část tekutin z těla stáhnout, což dehydrataci ještě zvýší.
- Současně je nápoj tak hustý, že se v žaludku „zadrhne“, nevstřebá se tak rychle a tudíž neproběhne ani doplnění energie a minerálních látek tak, jak by k tomu došlo při námi doporučovaném hypotonickém ředění.
Proto platí, že hypotonické ředění nápoje byste měli volit vždy, a to obzvláště na závod, kdy navíc kromě iontového nápoje doplňujete energii i formou gelů nebo energetických tablet.