Jirka Pliska je lyžař Silvini Madshus teamu, ve kterém závodí po boku Standy Řezáče. Krom toho, že je to úspěšný laufař, ještě výborně leze. Za výstup na Uzum Brakk (6422 m. n. m.) byl letos v létě oceněn Českým horolezeckým svazem. Jaké jsou rozdíly mezi těmito sporty a v čem jsou si naopak podobné? Čtěte v následujícím rozhovoru.
Jirka Pliska je lyžař Silvini Madshus teamu, ve kterém závodí po boku Standy Řezáče. Krom toho, že je to úspěšný laufař, ještě výborně leze. Za výstup na Uzum Brakk (6422 m. n. m.) byl letos v létě oceněn Českým horolezeckým svazem. Jaké jsou rozdíly mezi těmito sporty a v čem jsou si naopak podobné? Čtěte v následujícím rozhovoru.
1) Jirko, za svůj výstup na Uzum Brakk (6422 m.n.m.), jsi letos dostal ocenění od ČHS. Lezení je pro Tebe doplňkovým sportem k lyžím. Jak se liší příprava do velehor s tou na laufy? Oba sporty jsou extrémně vytrvalostní.
Snažím se, aby lyžování bylo tréninkem na hory a naopak. Bohužel to úplně nefunguje. V obou případech je potřeba určitá specializace. Já to mám tak, že přes jaro a léto jezdím na kole, běhám, trošku posiluju (směrem k lezení) a lezu (nebo jsem na horách), na podzim (hlavně v říjnu a listopadu) už si skály jenom užívám a trénink už je zaměřený na lyže a v zimě jenom lyžuju a občas zajdu na stěnu (nebo ledy, když zrovna nejsou závody). Zkrátka dělám co mě baví.
2) Můžeš porovnat vrcholný výkon horolezce a běžce na lyžích ? Z pohledu fyzické a psychické náročnosti.
Porovnání výkonů je docela těžké, protože při lezení hodně záleží na situaci a druhu výstupu. Na horách je to o vytrvalosti a silové vytrvalosti. Výkon může trvat i 12 až 18 hodin a to i několik dní za sebou bez pořádné regenerace. Během výstupu se hodně mění intenzita zátěže (lezení, jištění spolulezce = odpočinek, těžká místa, lehké pasáže...). Na lyžích a to i na laufech jde o intenzivnější a souvislejší zatížení.
Po psychické stránce je na horách nejdůležitější udržení koncentrace po dlouhou dobu (i ve stavu značné únavy) a vždycky mít pod kontrolou všechny činnosti, protože i zdánlivé maličkosti můžou mít fatální následky. Na lyžích jde v podstatě o to samé, akorát chyby jsou povoleny.
3) Ještě se vrátím k Tvým lezeckým výkonům. Do hor musíte hlídat každé deko zátěže, všechno nesete na zádech. Jaké potraviny s sebou berete do stěny?
Lezecký den ráno většinou začíná vločkovou kaší (dokud se nepřejí - pak jí nahradí čínská polévka) a čajem (nebo ionťákem G sport). Přes den člověk stihne dvě, tři Power sport tyčinky, trochu sušeného ovoce a ořechů a když je krize, GT tabletu nebo Enervitene Sport gel a k pití ionťák.Večer to pak zhodnotíme instantní bramborovou kaší s čínskou polévkou a trochou salámu a spoustou tekutin (čaj, ionťák, R2).
4) Zpátky v Čechách, teď už se připravuješ na zimu. Jak často trénuješ? Stíháš trénink kombinovat s prací?
Pracuji jako učitel na průmyslovce v Liberci a letos mám pro sportování parádní rozvrh.Stihnu 6 až 9 fází a podle intenzity a chuti mezi 8 a 20 hodinami týdně. Práce a sportování se podle mě docela dobře doplňují a jedno je odreagování od druhého, ale je fakt, že když se čas tréninku přiblíží 20 hodinám za týden, tak už kromě práce nic jiného nestíhám. Ideál by bylo pracovat tak 4 hodiny denně 4 dny v týdnu.
5) Objíždíš závody se Silvini-Madshus týmem. Jaké to budou letos?
Z větších závodů se chystám na La Sgambedu, Jizerskou 50, König Ludwig Lauf, Marcialongu a Transjurassienne, kromě toho určitě ještě některé závody v Čechách (Ski Tour, Šumavák...) a Piasty v Polsku.
Děkuji za rozhovor, ať Ti to dál stoupá v horách i v pořadí výsledkových listin.