Jak vypadá příprava triatlonisty Filipa Ospalého?

Aktualita

Má za sebou bronzový závod Challenge Rimini a čtvrté místo na Challenge Billund-Herning v Dánsku. Ty největší starty ho ale teprve čekají, vrcholem by mělo být zářijové mistrovství světa v dlouhém triatlonu pod hlavičkou Mezinárodní triatlonové unie. Jak se elitní český triatlonista, spoléhající na sportovní výživu Enervit, připravoval na letošní sezonu?

Filipe, prozraďte, zda letos byly ve vaší přípravě nějaké novinky oproti minulým rokům?

Starého psa novým kouskům nenaučíš (smích). Takže ani já už do svého tréninkového programu nic nového nepřidávám. Letos je to moje 25. sezona a za ta léta, co triatlon dělám, už vím, co, kdy a jak. Jediné, co přidávám, je regenerace plus kompenzační cvičení, aby byl můj organismus schopen podávat maximální výkony.

Můžete tedy popsat, jak konkrétně vypadal váš trénink na 25. závodní sezonu?

Poslední loňský závod proběhl na konci října, listopad byl vyloženě odpočinkový a v prosinci jsem se začal trochu hýbat. S pravidelným tréninkem jsem začal po Novém roce - nejdříve 6 týdnů doma, poté jsem odcestoval na 3 týdny na Kanárské ostrovy. V posledních letech létám na Fuerteventuru do resortu Las Playitas, kde se přidávám ke svěřencům Luboše Bílka. Letos jsem trénoval společně se Sebastianem Kielem, několikanásobným mistrem světa, a Manuelem Küngem. Po návratu domů a krátkém odpočinku jsem v přípravě pokračoval v domácích podmínkách s občasnými krátkými soustředěními v novém sportovním komplexu x-bionic sphere ve slovenském Šamoríně. Až do poloviny dubna probíhalo všechno moc dobře, poté bohužel přišlo zranění, které mě limitovalo v běžeckém tréninku (více o zranění zde).

Jak se liší váš trénink v přípravném období a v době, kdy začnou závody?

Samozřejmě je tam velký rozdíl. Zatímco v první fázi přípravného období je potřeba odtrénovat spousty hodin aerobní práce, s blížícím se závodním obdobím ubývají odtrénované hodiny, ale přidává se intenzita. V závodním období už je to o naslouchání vlastnímu organismu, je potřeba být připraven na každý závod. Po všech startech je nejdůležitější regenerace, abych mohl opět trénovat na další závody. Zatímco v přípravném období odtrénuji 20 až 35 hodin týdně v 15 a více jednotkách, během závodního období je to do 20 hodin ve 12 a méně jednotkách. Ale i v závodním období je nutné zařadit tréninkový blok, kdy se za týden odtrénuje více – závodní sezóna je dlouhá, trvá od května do října, a je nutné si ji rozdělit aspoň do dvou až tří bloků proložených tréninkovými i odpočinkovými týdny.

Při tréninku i v závodech spoléháte na sportovní výživu Enervit. Co všechno užíváte a z jakého důvodu?

Sportovní výživa Enervit je součástí mých sportovních výkonů už dlouhou řadu let. Vyzkoušel jsem již mnoho produktů a dnes k maximální spokojenosti používám ionťák G Sport během cyklistických a plaveckých tréninků, regenerační nápoj Enervit R2 Sport po intenzivních trénincích a závodech, aminokyseliny BCAA před závodem a po každém tréninku, když nepoužiji R2. Předzávodní stravou je pro mě pomerančový Enervit PRE Sport, sacharidové želé s nízkým glykemickým indexem. Před závody také užívám Carbo Flow. Po náročném tréninku zase dávkuji proteinový koktejl Time Release 4, který zařazuji před spaním. Poslední záchranou při dlouhých bězích jsou pro mě energetické tablety GT Sport, jinak během závodu jím energetické gely Enervitene Sport Competition a Enervitene Sport Gel. Zapomenout nesmím ani na energetické tyčinky Power Sport během cyklistických tréninků a Magnesium Sport, které představuje pravidelný přísun hořčíku, který se zvyšuje před závodem.

Své favority už ale máte i v doplňcích stravy od VITARu, který je výhradním distributorem Enervitu v Česku. Které to jsou?

Jsme rád, že jsem i v nabídce VITARu našel takové produkty, které mi pomáhají při trénincích a závodech. Třeba před závodem používám Odkyselení organismu, aby byl můj organismus maximálně připraven na den D a hodinu H. Koenzym Q10 pro mě představuje ochranu srdce, které je u sportovce nejvíce namáhaným svalem, Omega 3 zase esenciální látky, které si tělo nedokáže samo vyrobit, proto je třeba mu je dodávat. V období zvýšené tréninkové zátěže užívám ženšen pro posílení imunity a důležitým doplňkem stravy, bez kterého se neobejde nikdo, je vitamin C, který má VITAR v mnoha podobách – tabletách, šumivých tabletách nebo v sypké formě v sáčku, tzv. stick-packu.

AKTUALITY

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace.

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?