Jakých závodů se účastnil a jak byl spokojený se svými výkony? Na jaké produkty od Enervitu spoléhal a s čím mu pomáhají? Co patří k nejlepším a nejnepříjemnějším zážitkům končícího roku? To vše se dozvíte v ohlédnutí triatlonisty Filipa Ospalého za rokem 2016, který dopředu označil za svůj poslední závodní...

První závod, první medaile

Jako závodní start do sezóny jsem si vybral na začátku května Challenge Rimini. Na toto italské město mám jen samé příjemné vzpomínky – v roce  2006 jsem zde získal titul mistra Evropy v duatlonu a loni titul mistra Evropy ve středním triatlonu. Bohužel se u mě pár týdnů před závodem objevil zdravotní problém, který mě limitoval v běžeckém tréninku, přesto jsem se ale dva dny před závodem rozhodl, že se na start postavím.

Plavání a kolo nebylo problém, když neberu v potaz to, že loni druhý Ital Molinari nám všem ujel na náročné cyklistické trati skoro o 8 minut… Běh jsem začal jako vždy, bez jakýchkoliv zábran. Do sedmého kilometru, kdy jsem běžel na 2. místě, šlo vše perfektně. Pak se ale projevil běžecký výpadek a musel jsem se sklonit před nejrychlejším běžcem dne, Němcem Bittnerem. Ovšem i 3. místo beru jako úspěch.

V Dánsku těsně pod stupni

Naplánovaný druhý závod sezóny – Ironman 70.3 St. Pőlten, který jsem v letech 2010-12 třikrát vyhrál, jsem kvůli tréninkovému výpadku vynechal a zaměřil se na červnový závod Challenge Billund-Herning v Dánsku. Pořadatelé tohoto závodu slibují jednu z nejrychlejších cyklistických tratí, pokud ovšem fouká vítr tím správným směrem… To se letos nestalo a většinu z 90km tratě jsme tak jeli proti větru. Běh už byl z mého pohledu úplně o něčem jiném než v Rimini, přesto stačil můj výkon pouze na 4. místo – ztráta z kola na rychlejší cyklisty byla veliká.

Červenec bronzový i nedokončený

V červenci jsem se vypravil nejdříve na Ironman 70.3 Haugesund (vítěz 2012-2014). Městečko na západě Norska přivítalo účastníky typickým počasím – ráno při startu zhruba 10 stupňů, během cyklistiky průtrž mračen, ale na běh už vysušené ulice od slunce a teplota necelých 20 °C. Ideální počasí pro vytrvalostní výkon! Všem favoritům vypálil rybník teprve 20letý domácí mladík Iden, pro kterého to byl první start na středních tratích. Po společné cyklistice 5 triatletů nasadil od začátku běhu tempo, kterému nikdo nestačil a v polovině půlmaratonu už měl dvouminutový náskok. I když jsme se s Fromholdem snažili běžet, co to šlo… Nerozvážnost svého počátečního tempa zjistil mladík v druhé polovině běhu, kdy mu začaly docházet síly, ale naštěstí pro něj byl jeho náskok dostatečný. Fromhold doběhl do 30 sekund za ním na druhém místě, já o pár vteřin za ním na 3. pozici.

Na domácím TRIPrague na konci července jsem chtěl navázat na své loňské vítězství, kdy jsem druhého porazil skoro o 10 minut. Bohužel jsem však se na tento závod nedokázal kvalitně připravit a během cyklistiky jsem odstoupil…

Brambory na Slovensku, zlato v Norsku

Následoval srpnový tréninkový blok, po kterém jsem byl skvěle připravený na dvojici závodů série Challenge. Na Slovensku v Šamoríně to bohužel ještě nedopadlo a 4. místo bylo velkým zklamáním, protože v resortu x-bionic sphere jsem se díky častým tréninkovým pobytům cítil jako doma. Menší nehoda během cyklistiky – vypadnutí bidonu s výživou – mě stály na konci umístění na bedně. I když jsem se snažil dohnat výživový deficit, nepodařilo se a na třináctém kilometru jsem se z 2. místa propadl na bramborovou příčku.

Šest dní po tomto závodě jsem ale znovu stál na startu v Norsku. Tam už vše běželo podle plánu a z vody jsem šel na 3. místě se ztrátou půl minuty na nejlepší plavce. Během cyklistiky jezdil sice na prvním místě Švéd, ale jen 30 sekund za ním čtyřčlenná skupina, která se na konci cyklistiky zúžila jen na mě a Španěla Baldeloua. Na první místo jsem se dostal zhruba na třetím kilometru běhu a od té doby už můj náskok jen narůstal, až na 3 minuty v cíli, kde jsem slavil vítězství!

Světový šampionát nevyšel…

Vrcholem sezóny mělo být mistrovství světa v dlouhém triatlonu pod hlavičkou ITU na vzdálenostech 4-120-30 km v americké Oklahomě. Vysoká teplota vzduchu a silný vítr v den startu však udělaly ze závodu jeden z nejnáročnějších, který jsem kdy absolvoval. Bylo to nad mé síly a během běžecké části jsem ze závodu odstoupil. Nezlepšil jsem si tak své umístění na tomto mistrovství, kde jsem byl loni ve Švédsku osmý…

Na závěr sezóny jsem si naplánoval dva závody, kde se mi loni dařilo – Challenge Paguera-Mallorca jsem vyhrál a při Challenge Sardinia jsem doběhl druhý. Letos už se mi dařilo méně. 8. místo v Pagueře však mělo být o dost lepší – během cyklistiky několik atletů porušilo jízdu v háku, a i když dostalo modrou kartu, do penalty boxu nezajelo a směle doběhli do cíle, někteří z nich i na bedně. I když byli po protestu diskvalifikovaní, na jejich protiprotest byli zpět zařazeni do výsledkové listiny… Závod na Sardinii už byl z tohoto pohledu mnohem férovější a zvítězili ti nejlepší! Já jsem obsadil 5. místo.

Na co jezdí Filip Ospalý?

Není tajemstvím, že už řadu let spoléhám na špičkovou sportovní výživu Enervit. Vyzkoušel jsem již mnoho produktů a dnes k maximální spokojenosti používám:

•  ionťák Enervit G Sport během cyklistických a plaveckých tréninků
• regenerační nápoj Enervit R2 Sport po intenzivních trénincích a závodech
• aminokyseliny BCAA před závodem a po každém tréninku, když nepoužiji R2
• předzávodní stravou je pro mě pomerančový Enervit PRE Sport
• před závody také užívám Enervit Carbo Flow
• po náročném tréninku zase dávkuji proteinový koktejl Enervit Time Release 4, který zařazuji před spaním
• poslední záchranou při dlouhých bězích jsou pro mě energetické tablety Enervit GT Sport
• jinak během závodu jím energetické gely Enervitene Sport Competition a Enervitene Sport Gel
• zapomenout nesmím ani na energetické tyčinky Power Sport během cyklistických tréninků a Magnesium Sport, které představuje pravidelný přísun hořčíku, který se zvyšuje před závodem.

Jsme rád, že jsem i v nabídce VITARu našel doplňky stravy, které mi pomáhají při trénincích a závodech:

• před závodem používám VITAR Odkyselení organismu, aby byl můj organismus maximálně připraven na den D a hodinu H
• Koenzym Q10 pro mě představuje ochranu srdce, které je u sportovce nejvíce namáhaným svalem
• Omega 3 představuje esenciální látky, které si tělo nedokáže samo vyrobit, proto je třeba mu je dodávat
• v období zvýšené tréninkové zátěže užívám ženšen pro posílení imunity
• důležitým doplňkem stravy, bez kterého se neobejde nikdo, je vitamin C, který má VITAR v mnoha podobách – tabletách, šumivých tabletách nebo v sypké formě v sáčku, tzv. stick-packu