Probojovat se na olympijské hry do Tokia byl její dlouhodobý cíl, který letos splnila. Teď už má před sebou další – svou účast pod pěti kruhy by si ráda zopakovala i v Paříži. Marcela Joglová to prozrazuje v našem rozhovoru, v němž hodnotí letošní sezonu a komentuje i své plány pro tu příští. Dozvíte se také, které doplňky Enervitu jí pomáhají v tréninku a závodech.
Máte za sebou rok, ve kterém jste si splnila svůj sen startem na olympijských hrách. Jak hodnotíte letošní sezonu?
Nevím, zda hodnotit sezónu nebo spíše celou cestu, jak jsem se krok po kroku zlepšovala a přibližovala se. Splnění limitu a téměř jistota účasti na olympijský hrách pro mě už tehdy bylo jako splnění snu. Celý ten proces přípravy, pobyt v Keni, koncentrace, organizace závodu, stejně jako samotný závod mě bavil a naplňoval. V tu chvíli to byl skutečně skvělý pocit. Olympiáda asi měla být zážitkový běh a vrchol celé té jízdy. Bohužel musím říct, že k vnitřnímu naplnění nedošlo, a tak okamžitě vznikla myšlenka na olympiádu v Paříži 2024. Samozřejmě si uvědomuji, že neuvěřitelně roste konkurence a jistě bude ještě dál růst, takže to bude těžký boj, ale určitě se chci pokusit znova se kvalifikovat.
Kolik kilometrů jste letos v rámci závodů a tréninků naběhala?
Přesně to spočítané nemám, nicméně vždy záleží, v jaké fázi se nacházím. Asi by se to dalo zprůměrovat na zhruba 150 km týdně. S tím, že výjimečně, například v přechodném období, to může být klidně jen 100 nebo 80 km, a na soustředění zase někdy i 200. Závody je lehké spočítat vzhledem k počtu – 2 maratony, 1/2maraton ve štafetě, pětka na dráze a listopadový půlmaraton.
Při tréninku i závodech spoléháte na Enervit. Které produkty patří k vašim nejoblíbenějším a kdy si které dáváte?
Enervit se stal součástí mé tréninkové i závodní rutiny. Při lehčích trénincích (klusy 8-16) nepoužívám víceméně nic, ale před těžšími jsem začala, a s blížícím se závodem je to jasné – používám Enervit Betain, po trénincích regenerační nápjo After Sport Drink či aminokyseliny BCAA, podle charakteru tréninku. Delší tréninky běhám s ionťákem (Enervit Isotonic Drink) a občas přiberu One Hand Gely, které používám zejména při závodě. Poslední dobou používám během závodu i klasické Enervit Gely a před startem si dám Enervit PRE Sport.
Jaké starty a výsledky považujete v letošní sezoně za klíčové a výjimečné?
Tím, že jsem jako svou prioritu stanovila splnění limitu na olympijské hry, prostor pro moc startů nebyl. Víceméně se jedná skutečně jen o kvalifikační závod v Enschende, poté jen pro zpestření 5000 m na dráze a následovalo soustředění, tedy příprava na olympijský závod. Start v Tokiu beru jako vekou čest, ale vnitřní naplnění a uspokojení proběhlo v Enschende, kde jsem dokonce cítila, že to není má hrana. A to mě také žene vpřed. Po olympijských hrách jsem se jen udržovala, ale skolila mě nemoc, celkem dost a celkem intenzivně. V tom jsem odběhla ještě půlmaraton v rámci štafety Here To Win, což je pro mě vždy zážitek – být součástí týmu. Tentokrát to však vlivem nemoci i bolelo.
Stihla jste i nějaký kompletní triatlon, který vás vedle samotného běhu také baví?
Kloubit triatlon s maratonem v olympijské sezoně by byl hřích a rozhodně bych nemohla říct, že jsem do tréninku dala vše, takže triatlon byl na druhé koleji a zvládla jsem jen tu půlku v rámci štafety. V triatlonovém prostředí se ale stále pohybuji i díky svému týmu a příteli, který také začal tu a tam nějaký závod dělat. Takže tam jsem já teď naopak věrný fanoušek (smích). Kolem triatlonu je super atmosféra!
Vraťme se ještě k vašemu poolympijskému programu. Zmínila jste dlouhou nemoc – zasáhla do vašich plánů hodně?
Po olympiádě jsem chtěla hned závodit, cítila jsem, že v nohách je víc, než předvedly v osudový den. Bohužel mě ale po 10 dnech skolila nemoc a dalo by se říct, že měsíc jsem se v tom plácala. Rozbíhat tréninky šlo strašně těžce a pomalu, proto se i nějaké starty musely zrušit a kvalitní trénink začal celkem pozdě. Díky týmu Here to win jsem mohla odletět za přípravou na Mallorku a poté jsem se přesunula na 14 dní do Monte Gorda, což bylo pro finální přípravu před dalším závodem vhodnější – stačilo se jen přesunout do Lisabonu na start. Z důvodu pozdního začátku přípravy jsme hledali nějaký pozdější závod, ale neúspěšně. Přesto jsem se cítila v Monte Gordu skvěle a věřila si, že by to mohl být dobrý výsledek. Bohužel to ale nakonec úplně nebyl můj den a příliš se mi závod nevydařil. Naštěstí pro mě nebyl tak důležitý, spíše testový.
Start na olympiádě byl jedním z vašich velkých cílů. Jaké jste si nově stanovila pro další sezonu?
Teď budeme pokračovat v přípravě na maraton na jaře. Poté uvidíme, jak se budu cítit, ale ráda bych běžela i nějaký kratší závod, případně nějaký půlmaraton v rámci seriálu RunCzech. Hlavním cílem by ale mělo být mistrovství Evropy v atletice v srpnu 2022, které se bude konat v Mnichově.
Jak bude vypadat vaše zimní příprava – chystáte se trénovat doma, neb v rámci soustředění někde v teple?
Bohužel zatím nemám konkrétní závody, teprve hledáme vhodný start, a podle toho se budou odvíjet data soustředění i následných závodů. Upřímně bych klidně jela trénovat hned do tepla, ale to není příliš reálné. Jistota by měla být v odletu do Keni, zřejmě leden, únor. Zřejmě tam pak na jaře či v létě bude Livigno, možná Sankt Moritz. Nebo možná najdu nějakou novou vhodnou tréninkovou destinaci…
Máte pro běhání radši teplo než zimu?
Raději mám pro trénink teplo, zima mě nepustí do rychlejšího tempa, ale ty soustředění nejsou jen o teplu a výšce, ale i o tom, že se odstřihnete od ostatních věcí, které rozptylují od tréninku. To je podle mého názoru velmi důležité.