Bidon má svůj původ ve francouzštině, kde znamená plechovku, kanystr nebo bandasku. My ho můžeme v češtině označit za cyklistickou plastovou lahev. A obecněji i jako sportovní lahev. Její podstatou je snadné pití jednou rukou – proto je z plastu (lehkost, dá se dobře zmáčknout) a opatřena speciálním ventilem (snadné otevření ústy bez nutnosti zapojovat druhou ruku).

Tři hlavní prvky: plast, ventil, velikost

Vybíráte-li si vhodný bidon pro své sportovní potřeby, bude vás zajímat především jeho velikost a provedení. Co se týče materiálu, tam je celkem jasně daný plast – jak jsme už zmínili výše, je velmi praktický, protože je lehký a dá se zmáčknout. Tím se zvýší průtok nápoje a jeho konzumace je pohodlná i za použití jedné ruky.

Aby bylo používání bidonu komfortní, je potřeba, aby lahev měla kvalitní ventil, skrz který tekutina proudí. Měl by výborně těsnit, aby nikde neprotékal, ale zároveň by měl jít snadno otevřít, a to třeba i zuby, což se při sportu hodí. Stejně dobře by pak měl jít i zavřít.

Když se zaměříme na velikost, u té stojí za povšimnutí dva prvky – objem a velikost hrdla. Jinou velikost bidonu budete potřebovat před nebo po startu, kdy vás většinou nic moc nelimituje, a během sportu, kdy už musíte počítat, kam bidon dáte. Třeba do ruky nebo kapsy cyklistického dresu se hodí lahve menší (0,5 litru), na rám kola pak podle možností i 0,7l lahve. U Enervitu můžete vybírat z objemů 0,5, 0,7 a 1 litr.

Zmínili jsme ale i velikost hrdla – ta je totiž důležitá z praktického hlediska, konkrétně z pohledu čištění vnitřní části bidonu. Čím větší otvor je, tím lépe se lahev čistí. I na to je tedy dobré myslet a Enervit s tím počítá.

Historie bidonů

Pokud byste pátrali v historii, tak zjistíte, že nejdřív žádné bidony nebyly. Cyklisté byli i při velkých závodech typu Tour de France zvyklí na pití zastavit, klidně u nějaké hospody. Dnes je situace úplně jiná jak z pohledu toho, co se při sportu pije (viz níže), tak z pohledu existence bidonů.

Prapředci bidonu v cyklistickém pelotonu, kteří se začali objevovat po první světové válce, měli skleněnou podobu a zavěšovali se na řídítka, třeba v kožených vacích. Pak došlo na hliník a korkové špunty a větší rozvoj po druhé světové válce. Až později přišel na řadu plast a bidon se dostal na rámovou trubku kola. Od té doby není problém mít při sobě pití během cyklistiky, ale slouží samozřejmě i dalším sportovcům – ať už přímo na tratích, nebo třeba na střídačkách nebo na občerstvovacích stanicích. A vlastně už si bez něj sportování ani nedokážeme představit, což je dobře – protože pitný režim při sportu je velmi důležitý.

Čím naplnit bidon?

• Už pár dní před sportem se může hodit pro naplnění nápoje s obsahem hořčíku a draslíku (Enervit Magnesium Sport).
• V hodinách před sportem se hodí obyčejná voda, při intenzivním rozcvičování už může být i iontový nebo energetický nápoj (ne dříve, any nedošlo k rozhození hladiny cukru v krvi).
• Během sportu by měl být samozřejmostí iontový nápoj (Enervit Isotonic Drink), k většímu příjmu energie pak slouží energetický nápoj (např. Enervit Isocarb C2:1).
• Po sportu patří do bidonu regenerační nápoj – po kratších výkonech třeba Enervit After Sport Drink a po delších legendární Enervit R2 Recovery Drink.