Loni jste nemohli moc závodit, velké mezinárodní závody se rušily. Byl z tohoto pohledu letošní rok už lepší?

Loňská sezona byla hodně nezvyklá. U nás jsme stihli alespoň mistrovství republiky a pak nás čekalo několikeré odkládání mistrovství Evropy a světa, až nakonec byla úplně zrušena. Bylo to náročné hlavně na psychiku, protože člověk pořádně nevěděl, na jaký závod nebo termín se připravit do TOP formy. Spíš jsem se celosezonně udržoval na nějaké slušné výkonnosti, ale vyladit se ve správný čas vlastně nebylo možné. Letos už to bylo výrazně lepší a celá naše sezona proběhla v plném rozsahu, jak měla. Jedinou změnou oproti původnímu programu bylo místo konání mistrovství Evropy. To mělo být původně v německém Duisburgu, ale kvůli nastaveným opatřením ho tam nebylo možné uspořádat. Naštěstí polští organizátoři, kteří se ho hned ujali jako náhradníci, vše zvládli bravurně a nakonec i v původním termínu.
 

Kolik startů jste si tedy letos připsal?

V letošním roce jsem se zúčastnil dvou závodů v Česku, kterými byly jarní nominační závod a mistrovství republiky. Pak jsem absolvoval tři mezinárodní starty – na Světovém poháru v Szegedu a na mistrovství Evropy a světa.
 

Připsal jste si velký úspěch ve čtyřkajaku – na mistrovství světa jste letos brali bronz, který jste označil za snad nejcennější. Jak jste medaili prožíval a byl to v těžké době nový impulz do dalšího tréninku?

Byla to velká chvíle nejen pro mě, ale i pro celý tým kolem čtyřkajaku. Byli jsme zvyklí spoustu let standardně vozit medaile z každého závodu, pak ale v roce 2017 došlo ke změně disciplín z 1000 m na 500 m a s tím přišel od roku 2018 i výsledkový útlum. Takže jsme byli moc rádi, že se vyplatila tvrdá práce a vrátili jsme se zpět na medailové příčky. Myslím, že velkou zásluhu na tom má i můj bývalý parťák ze čtyřkajaku Jan Štěrba, který se letos ujal pozice hlavního trenéra mužského čtyřkajaku. Spolupráce s ním nás všechny baví, zvlášť když vidíme, že se to hned promítá v našich závodech a výsledcích.
 

Pomohl bronzový úspěch i vám osobně?

Pro mě to byla také velká vzpruha. Nejen medaile ze šampionátu, ale i celá letošní sezona. Zimní přípravu jsem měl trochu omezenou kvůli zdravotním potížím, které mě provázely, takže příprava šla trochu stranou. Na druhou stranu to beru tak, že tělo si o odpočinek prostě řeklo, a nakonec mi i pomohl. Nepamatuji si, že bych za posledních 12 let měl tak dlouhé volno a v následné přípravě nebylo tréninkové manko ani tolik znát.
 

Jak se vám dařilo v ostatních závodech?

Od začátku sezony mi dobře vycházely závody ve všech disciplínách. Na jaře jsem se nominoval do čtyřkajaku, se kterým jsme následně byli na Světovém poháru i na mistrovství Evropy shodně pátí v kontaktu s medailovými příčkami, což nás povzbudilo do další práce. Na Evropě jsme si dali zároveň i deblkajak na 500 m, což bude od příští sezony nová olympijská disciplína, a obsadili 4. místo. Dařilo se mi výborně i na singlkajaku, na kterém jsem si při mistrovství republiky vylepšil osobní rekord na 500 m skoro o celé 2 sekundy. Nevěřil jsem, že si ve 30 letech ještě osobní rekord posunu a k tomu ještě o tolik! Pak přišla ta medaile z mistrovství světa, která mě utvrdila v tom, že jdu správným směrem a že chci pokračovat dál. Takové utvrzení jsem hodně potřeboval, protože myšlenky na konec kariéry při tom horším psychickém stavu, který jsem zažíval, rozhodně přicházely často.

Jak bude vypadat vaše zimní příprava? Kde, kdy a jak se budete připravovat?

Teď jsem se vrátil z italské Sabaudie, kde jsem byl napádlovat ještě nějaké kilometry v lepších podmínkách, než které panují v listopadu v Česku. Před Vánocemi mě ještě čeká vysokohorské soustředění v Livignu, kde budeme trénovat hlavně vytrvalost na běžkách. V lednu bych se měl podívat do Livigna ještě jednou a potom už budeme koncem února putovat zase někam za teplejším počasím, abychom mohli začít s pádlováním na vodě. Jinak se má zimní příprava skládá většinou z posilovny, pádlování na kajakářském trenažeru, plavání, běhu a běhu na lyžích.
 

Jak vám při tréninku a závodech pomáhá Enervit?

Enervit mi pomáhá každý den v podobě iontového nápoje Enervit Isotonic Drink a hlavně po tréninkových jednotkách nebo závodech, kdy potřebuji doplnit ztracené živiny. To používám Enervit R2 Recovery Drink, asi můj nejoblíbenější produkt od Enervitu. Během delších tréninkových jednotek pak používám často Enervit Isotonic Gely, které mi vždy rychle dodají energii.
 

Blíží se konec roku – dáváte si nějaká předsevzetí do toho příštího?

Já si novoroční předsevzetí moc nedávám, ale mým cílem pro příští rok je opět se nominovat do čtyřkajaku a bojovat o medaile na mistrovství světa a Evropy.