Tým českých kajakářů je nabitý, konkurence obrovská. Dostat se do reprezentace je těžký úkol a volná místa baly letos jen dvě. Jiří Prskavec ho měl jisté díky výsledku na mistrovství světa v loňské sezoně, zbylé pozice obsadili Vavřinec Hradilek a člen Enervit Teamu Vít Přindiš. „Jsem hrozně rád, že letos znovu můžu bojovat na světových soutěžích a pokusit se i co nejlépe nakročit směrem k nominaci na olympijské hry v Tokiu,“ říká v rozhovoru před prvním vrcholem sezony – evropským šampionátem.
Konkurence mezi kajakáři byla letos opět obrovská – jak těžké pro vás bylo probojovat se do reprezentace?
Konkurence je v současné generaci opravdu extrémní a vybojovat si právo nosit reprezentační dres je náročný úkol. Letos jsem si však před nominací hodně věřil. Měl jsem dobrý pocit z celého několikaměsíčního tréninkového cyklu, který jsem odjel bez jakéhokoliv většího zranění a podařilo se mi i hodně zapracovat na problémech se zády. Věděl jsem, že jsem na tom fyzicky dobře a podařilo se mi i dobře nastavit hlavu na enormně stresující období. Šel jsem od jízdy k jízdě a od závodu k závodu, protože při nominaci není nic jistého, dokud celá neskončí. Ale zpětně jsem moc spokojený se všemi výkony a dokonce bych řekl, že to byla z mé strany jedna z nejlépe odjetých nominací v mé kariéře.
Skvěle jste zvládl hned první nominační víkend, když jste vyhrál oba dva závody. Věřil jste v tak úspěšný start? A jaké pocity ve vás převládaly po první části kvalifikace?
Doufal jsem, že si z prvního víkendu odvezu dva dobré výsledky, na kterých se bude dát dále stavět. To byl můj hlavní cíl. Nejet moc riskantně, aby nepřišla zbytečná chyba. To, že to vyšlo dvakrát na vítězství, bylo naprosto parádní a naplnilo mě optimismem, že moje pocity před nominací byly správné. Na druhou stranu jsem musel tlumit nadšení, hlavně ze strany mého okolí. Všichni mě už viděli v reprezentaci, ale já věděl, že mě ještě čeká druhá polovina a vše se může změnit.
Z další dvojice závodů se vám hned ten první nevydařil, nepostoupil jste do finále. V čem byl problém? A znervózněl jste po zapsané nule?
To vůbec nebylo o nervozitě. Do závodu jsem nastoupil úplně stejně jako v prvním víkendu, ale vybral jsem si trochu jezdeckou smůlu. Při průjezdu brankou jsem zavadil pádlem o spodní hranu jedné z tyček, ta mi vyrazila pádlo, málem jsem se převrátil a pak už těžko stíhal branku následující. Tím pro mě sobotní závod skončil a já věděl, že v neděli už půjde o všechno. Ale i tak jsem v sobotu nastoupil do B finále a tam předvedl jednu z nejlepších jízd dne, která by mi místo v reprezentaci s předstihem zajistila. Všichni tak viděli, že to byla opravdu především smůla a já si tak dodal znovu víc sebevědomí.
V posledním závodě už jste zase patřil mezi nejlepší, zajel jste druhé místo. Byl to pro vás dobrý test psychické odolnosti, která je u vodního slalomu hodně potřeba?
Určitě. V neděli ráno jsem se poprvé za celou nominaci probudil s pocitem velké nervozity. Hlavou mi běhaly myšlenky typu, co když se mi stane to stejné jako včera, co když nebudu moct letos reprezentovat. Pokusil jsem se je vypnout a nastoupit do závodu s čistou hlavou. Po první jízdě, kterou jsem vyhrál, už jsem tušil, že to dopadne dobře, pokud nenastane něco neočekávaného. Nenastalo a já tak letos znovu můžu bojovat na světových soutěžích a pokusit se i co nejlépe nakročit směrem k nominaci na olympijské hry v Tokiu.
Kromě odolnosti a techniky je potřeba i fyzička a energie. Jak jste se připravoval na letošní sezonu, a kde berete energii při trénincích i závodech?
Klasický trénink na vodě hodně doplňuji posilovnou, během, plaváním a dalšími sporty. Velkou část přípravy jsem strávil na soustředění na jižní polokouli. Hodně jsem pracoval i s osobním kondičním trenérem, především na tom, aby se mi stabilizovala středová část a odlehčila tak přetíženým zádům. U tréninků mi hodně pomáhá i Enervit. V podstatě neabsolvuji trénink bez aminokyselin BCAA, ionťáku Enervit Isotonic Drink a následné regenerace v podobě nápoje Enervit Recovery Drink, dříve R2.
V reprezentaci kromě vás figuruje opět Vavřinec Hradilek a také loňský vicemistr světa Prskavec. Jste rád za takovou společnost?
Samozřejmě. Vávra je můj tréninkový parťák, společně se na každém tréninku hecujeme a posouváme. Jsem za to moc rád, protože vím, že do toho dal maximum a myslím, že si společnou sezónu užijeme. I Jířa je můj velký kamarád, se kterým se známe od dětství a věřím, že v týmovém závodě i letos předvedeme parádní jízdy.
Teď už můžete naplno přemýšlet o největších závodech sezony. Které pro vás budou letošními vrcholy a který přijde na řadu jako první?
Jako první přijde na řadu mistrovství Evropy, které je už teď v červnu. Hned bude následovat řada závodů Světového poháru, ale úplný vrchol bude na konci září ve Španělsku na mistrovsví světa. Půjdu o první krok olympijské nominace a samozřejmě také o tituly mistrů světa. To bude úplný vrchol sezóny a pokusím se všechnu snahu směřovat tam. Cílem je určitě pokusit se zabojovat o titul.