Poslední závod sezony se člence Enervit Teamu vydařil skvěle – ve své věkové kategorii zvítězila a celkově byla druhá. Lucie Šnebergerová tak zvládla svůj letošní hlavní vrchol v podobě Ironmanu ve švédském Kalmaru na výbornou, byť ladění formy na závod neprobíhalo úplně optimálně kvůli odražené patě. I o tom mluví v rozhovoru po svém triumfu, který vybojovala i s podporou Enervitu.
Vítězství ukazuje, že příprava se podařila vyladit dokonale. Probíhalo vše podle plánu nebo se objevily i komplikace?
Na poloviční distanci ve Walchsee, kde jsem startovala v červenci, jsem si při přeběhu v depu nepříjemně odrazila patu, takže jsme se trenérkou domluvily na týdnu volna a následovaném finálním bloku. Návrat k tréninku se ale moc nedařil, tělo nechtělo spolupracovat a těžší tréninky byly nepřiměřeně vyčerpávající. Nakonec jsem odtrénovala jen ty nejzákladnější věci a víc odpočívala. Vyladění tedy rozhodně neprobíhalo podle představ.
Hned v úvodní plavecké části jsi ale vylepšila svůj osobák…
Já byla z plavání hodně vyplašená. Týden před Kalmarem Honza startoval na půlce v polské Gdyni, kde jsme se byli pro příjezdu vyplavat a moře bylo doslova plné malých medúz. Byly úplně všude. Pokud jste je rukama všechny „nevyčápli“, rozplácly se vám přes obličej. Takže v Gdyni jsem už do moře nevlezla a chodila plavat do bazénu s tím, že se musím na Kalmar psychicky připravit. Ve Švédsku to ale nebylo tak zlé a při závodě jsem ty rosolovité potvory nevnímala. Z plaveckého výkonu jsem ale trošku zklamaná, určitě jsem měla šanci být rychlejší. Někde v první třetině jsem se nechala vytlačit mimo bojku a musela jsem se kousek vracet. Mezitím mi balík plavců cuknul a už jsem je nedoplavala. Zůstala jsem tak v mezeře a zbytek si musela odtáhnout sama.
Dařilo se ti v běhu, kde jsi měla nejrychlejší čas. Jaké to bylo na trati při běhu a cyklistice?
Cyklistika mi z velké části připomínala jízdu doma na trenažeru – s hlavou zabořenou dolů na čísla budíku. Běžecká trať v Kalmaru určitě nepatří k rychlým, ale rozhodně je TOP po stránce „zážitkové“. Tak úžasnou atmosféru a takové davy lidí skandujících vaše jméno nebo místní „heja heja“ po úplně celé trati jsem nikde jinde nezažila! Velké díky za to, protože taková atmosféra vám nedovolí polevit, i když nemáte svůj běžecký den. Mně tentokrát po kole dlouho trvalo, než nohy povolily a dostaly se do tempa. Od 30. kilometru mě kromě křečí, které byly asi způsobeny botami, začínal zlobit i žaludek. Od kamarádky, co fandila u trati, jsem ale věděla, že nesmím zpomalit. Soupeřky sice taky „tuhly“, ale nebyly daleko. Hrálo se o minuty.
Jak vypadal tvůj výživový plán na dobu před, během a po závodě?
Tentokrát to byl trošku punk, který se podepsal právě na druhé půlce běhu. Starťáček, co jsem měla ráno před závodem, mi nedovolil téměř nic sníst. Jediné, co jsem do sebe před plaváním nasoukala, byl ve třetince rozmíchaný Enervit Gel. Během cyklistiky jsem pak kombinovala 5 Enervit Gelů rozmíchaných ve vodě s tuhou stravou (banány, tyčinky, tortilla se sýrem), k tomu jeden Enervit Liquid Gel s kofeinem a každou půlhodinu solnou tabletu Enervit Salt Caps. Na běhu jsem pak měla jeden Enervit Gel a 4 Liquid Gely kombinované s colou. Po závodě jsem místo klasiky v podobě regeneračního Enervit Recovery Drinku nafasovala v medical stanu dvě dvoudecky „zázračného“, ale ne moc chutného nápoje na uklidnění žaludku.
V Kalmaru jsi kromě triumfu v kategorii dosáhla i na nominaci na Havaj. Slot jsi ale nevzala – proč?
Dlouho jsem říkala, že závodit na Havaji mě neláká. Kvůli problémům s draftingem, klimatickým podmínkám, ceně slotu proti kvalitě služeb poskytovaných Ironmanem... Ale na dovolenou tam pojedu moc ráda!