Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

Miloš Nykodým na MS v orientačním běhu: se zlomeným palcem ke 4. místu

Tři týdny před vrcholem sezony přišla krutá zpráva: máš zlomený palec, léčba běžně zabere 5-7 týdnů. Miloš Nykodým ale věřil, že o mistrovství světa v orientačním běhu ani letos nepřijde. Dal se dohromady tak, aby mohl absolvovat aspoň některé závody a doběhl si pro 15. místo v jednotlivcích a 4. místo se štafetou. O tom, jak náročné to bylo, vypráví člen Enervit Teamu v našem rozhovoru. 

Tvůj start na mistrovství světa ohrozil zlomený prst na noze. Kdy a kde ke zranění došlo a co sis v tu chvíli říkal?

Došlo k tomu ve Švédsku na pětidenních závodech O-ringen, přesně tři týdny do prvního ostrého startu na mistrovství světa. Napřed jsem si myslel, že to mám jen nakopnuté, ale když palec nezačal otékat, tušil jsem, že to bude zlomené a že mám po mistrovství. Potvrzení přišlo hned na shromaždišti, kde měli mobilní nemocnici i s rentgenem. Čekal jsem asi hodinu a půl, než přišel doktor s verdiktem, že je to zlomené. Prognóza normálního hojení je 5-7 týdnů.


Jak jsi absolvoval skandinávský O-ringen? Jaké závody jsi stihl?

Palec jsem si zlomil už ve druhé etapě, takže jsem bohužel musel odstoupit. V prvních dvou etapách se mi ale celkem dařilo. Obě dvě byly klasické tratě a na vítěze jsem oba dny ztratil něco málo přes čtyři minuty.


Předpokládám, že ses snažil udělat všechno pro to, abys na MS mohl startovat. Jak probíhala tvoje rekonvalescence a kdy ses mohl zase proběhnout?

Nejdůležitější byl optimismus. Pak jsem do sebe cpal velké množství enzymů a hodně důležité bylo začít co nejdřív palec rozcvičovat, aby neztuhnul. Ale jen v rozumné míře, abych nepřerušil hojení. První běhání jsem vyzkoušel devět dní po zlomenině. Bez bolesti to nebylo, ale šlo to překvapivě „dobře“.


Kdy se definitivně rozhodlo, že do Norska na MS odletíš?

Po prvním běhání jsem měl den alternativního tréninku a hned ten další den jsem musel palec vyzkoušet na delším běžeckém tréninku. Oběhnul jsem si brněnskou přehradu, zhruba 100 minut. Sice mě to ke konci bolelo na asfaltovém seběhu více, ale rozhodnul jsem se, že to na mistrovství světa kousnu. Hned po tréninku jsem volal šéftrenérovi, že to půjde.


Na jaké starty jsi byl připravený? Hrálo v tom zranění roli?

Do Norska jsem odjížděl s tím, že se uvidí, na jaké tratě mě palec pustí, jestli vůbec na nějakou. Norský terén totiž u Brna nenasimulujete. Po prvním modelovém tréninku, který trval necelých padesát minut, jsem zjistil, že neběhám úplně normálně a zhruba po délce middlu začínám mít v tom těžkém terénu, kde nejde skrz vřes a borůvky ani vidět pod nohy, problém s rovnováhou. Rozhodnul jsem se, že nejrozumnější bude vynechat klasiku a soustředit se na krátké disciplíny. Mohlo by se totiž stát, že se na klasice zraním, nedoběhnu a nebudu moct absolvovat finálové tratě. Všichni naši vedoucí mě v tom podpořili a viděli v tom jen pozitiva, hlavně směrem ke štafetám.


Na middlu jsi zaběhl 15. místo i se svým zraněním – byl jsi s ním i vzhledem k okolnostem spokojený?

Vzhledem k okolnostem to je parádní umístění. Mapový výkon nemohl být o moc lepší. Zranění tohoto typu vás omezuje hlavně podvědomě, nejvíce pak v pasážích, kde nebylo pořádně vidět pod nohy. Toho, že jsem nebyl tak ofenzivní jako obvykle, si všimli i komentátoři televizního přenosu.


Jaký byl závod a jak moc tě prst limitoval?

Překvapivě velmi rychlý. Tomu napomohl také start v aréně. Už jen ke startovnímu lampionu to bylo dost daleko, a pak se ještě muselo cestou na první kontrolu přeběhnout celé golfové hřiště. Palec mě nejvíce omezoval v oblasti druhé televizní kontroly, kde byl terén opravdu hodně „zapráskaný“.


Nastoupil jsi ještě do štafety a skončil s ní těsně pod stupni, na 4. místě. Jak daleko byla vytoužená medaile a jak se tobě běžel tvůj úsek?

Chybělo nám 7 vteřin na bronz a 16 na stříbro. Nejlepší bylo, že jsem měl pocit, že mě palec tentokrát vůbec neomezuje. Pavel Kubát zaběhl první úsek naprosto skvěle, takže jsem měl ideální startovní pozici. Kousek za mnou vybíhal Olav Lundanes z Norska – dvojnásobný mistr světa z letošního roku. Bohužel jsem měl delší úsek hned na první kontrole, takže mi Olav okamžitě utekl. Po prvním krátkém okruhu jsem probíhal na čtvrtém místě kousek za Švédem. Většinu druhého delšího okruhu jsem absolvoval sám a v dobrém rytmu. Bohužel se mi do výkonu vloudila jedna zhruba minutová chyba v dohledávce, takže jsem byl doběhnutý Švýcarem a Francouzem, se kterými jsem to doklepal do cíle na průběžném šestém místě 3:10 za Olavem.


Pak jste se ale ještě dotáhli skoro na stupně…

Na posledním úseku se děly věci! Norovi to vůbec nešlo a z prvního místa se postupně propadl až na čtvrté, ze kterého ho ve finiši vystrnadil náš Vojta Král. Finovi se také nedařilo, jenže měl štěstí a profitoval ze spolupráce s Francouzem. Právě Francouz na začátku bohužel cuknul Vojtovi a bral nakonec bronz.


Jak celkově hodnotíš letošní MS?

Vzhledem k okolnostem jsem velmi spokojený. Mrzí mě ta moje chyba ve štafetách, která nás pravděpodobně stála medaili.


Jak ti na vrcholné akci pomáhal Enervit?

Enervit mi pomáhá v podstatě každý den. Před mistrovstvím jsem si vyzkoušel pár novinek, které jsem si pak na akci přivezl. Jako třeba Enervit Carbo Flow a Betaina Endurance Sports. Jinak pro mě platí osvědčená klasika: Před závodem sahám po Enervit PRE Sportu a aminokyselinách BCAA, bez toho bych nevyběhnul. Občas si dám před startem ještě Enervit Gel. Při závodě s sebou mám koncentrát Enervit Liquid Gel Competition a hned po doběhu si střelím regenerační Enervit Recovery Drink.


Jaké další plány v sezoně ještě máš?

Největším podzimním přáním pro mě je potřetí obhájit titul mistra ČR na klasické trati, která se poběží v lese mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Ještě nás také čekají dvě kola Světového poháru. Jedno ve švýcarském Laufenu a druhé, finálové, v čínském Guangzhou. Tam jedu hlavně s cílem poprat se o body do lesního žebříčku, abych měl dobrou startovní pozici za dva roky na světovém šampionátu, které se bude konat v Česku.

AKTUALITY

24/11
Vánoční tipy pro vás: sáhněte po letošních novinkách

Máme přesně měsíc do Vánoc, takže je čas se zamyslet nad těmi nejlepšími dárky pro své blízké. Jestli sportují, je to jasné - ENERVIT pro ně bude TOP! Vyberte si u nás třeba z letošních novinek, které určitě potěší...

20/11
Česká reprezentace má bronz z ME v cyklokrosu

Cyklokrosařka Kristýna Zemanová vybojovala na listopadovém evropském šampionátu bronz v kategorii do 23 let. Šlo o nejlepší český výsledek na mistrovství a česká reprezentantka jím navázala na zisk bronzu na letošním mistrovství světa. Enervit je hrdým partnerem Českého svazu cyklistiky.

17/11
Užijte si náš RED FRIDAY s 20% slevou na všechny produkty Enervit!

Žádné čekání na Black Friday, který správně připadá na poslední listopadový pátek. My pro vás máme náš RED FRIDAY, protože k Enervitu patří červená, jsme vždy o krok napřed a rádi přinášíme radost ze sportu. Využijte speciální a časově omezenou akci v podobě 20% SLEVY na vše na našem e-shopu!

13/11
Přihlaste se na listopadový seminář - vysíláme už 21. 11.

Už příští týden proběhne další online seminář z našeho letošního cyklu. Jeho tématem budou tentokrát vitaminové doplňky ve spojení s vytrvalostním sportem. Které, kdy a v jakém množství brát? Odpovíme v semináři! 

10/11
Route 66 na kolech: denně 120 km v sedle a extrémní podmínky v Mohavské poušti

Jednomu je 60, druhému 52 let. Nejsou to žádní profesionální sportovci, ale oba sport milují, byť se k němu ve větší míře dostali až v pozdějším věku. A letos v létě podstoupili výzvu v podobě přejezdu slavné americké Route 66 na kolech. Řeč je o Miroslavu Paterovi a Liboru Kůrkovi, kteří svou americkou pouť absolvovali i s Enervitem po kapsách. Jaké zážitky si přivezli, jak vypadalo jejich stravování a co všechno už mají za sebou? O tom je druhá část našeho rozhovoru.

Více aktualit

VÝŽIVOVÁ PORADNA

SERIÁL: Pozor na mýty spojené se sportem - 2. díl

Fungování lidského těla má několik zákonitostí, které je dobré dodržovat. Někdy bez znalostí fyziologie volíme zdánlivě logická řešení, která jsou ale pro sportovní výkon vyloženě škodlivá. Rádi bychom vám je demonstrovali na skutečných příbězích ze života a je na vás, zda se jimi inspirujete, nebo si je prožijete také. Rovnou ale poradíme: je lepší si to přečíst než to všechno prožít.

SERIÁL: Pozor na mýty spojené se sportem - 1. díl

Fungování lidského těla má několik zákonitostí, které je dobré dodržovat. Někdy bez znalostí fyziologie volíme zdánlivě logická řešení, která jsou ale pro sportovní výkon vyloženě škodlivá. Rádi bychom vám je demonstrovali na skutečných příbězích ze života a je na vás, zda se jimi inspirujete, nebo si je prožijete také. Rovnou ale poradíme: je lepší si to přečíst než to všechno prožít.

Ptáte se nás: Nedochází ke snižování účinku sportovní výživy, když ji využívám často?

Někdy se ptáte, jestli není lepší využít pomoci sportovní výživy jen při závodě a trénink řešit nějakou alternativou. A to z toho důvodu, aby si tělo na sportovní výživu „nenavyklo“, tedy aby stále pomáhala sportovat lépe a její účinek se nesnižoval. Můžeme vás uklidnit, že v drtivé většině případů tomu tak není.

Proč jsou bílkoviny důležité i pro vytrvalostní sportovce?

Existují lidé, kteří se bílkovinám vyhýbají nebo jich přijímají znepokojivě málo. Z toho pak pramení mnohé zdravotní komplikace nebo únava. K těmto lidem patří bohužel i vytrvalci, přitom potřebují téměř to samé množství bílkovin jako siloví sportovci. Z důvodu ochrany zdraví, a aby jim neubývala svalová hmota. Podívejme se proto na to, jak to s bílkovinami ve sportu a naší stravě je.

Umíme efektivně pálit tuky? Pohled třetí – energetický

Čas od času čteme nebo posloucháme rady, jak motivovat tělo, aby efektivně pálilo tuky. Doporučují se různé metody, například běh hned ráno na lačno či vynechání jídla před sportem, tedy sport na hladový žaludek. Nebo také dlouhý trénink, jemuž předcházel jiný trénink cílený na vyčerpání svalového glykogenu či bezsacharidová strava den před sportem. Je to k něčemu? Pomáhá to? Opravdu se dostavuje požadovaný efekt? My jsme se rozhodli některé mýty vyvrátit, a to detailním pohledem na fungování lidského organizmu.

Více aktualit