Radek Jaroš na vrcholu Kilimandžára zkompletoval Korunu světa

Aktualita

Podle Bassova seznamu má hotovo. Sedm nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů Radek Jaroš zdolal, když na začátku října stanul na vrcholu afrického Kilimandžára. Sám chce ale Korunu světa zkompletovat i podle druhého seznamu, který zahrnuje také nejvyšší horu Oceánie. A do Afriky se člen Enervit Teamu plánuje letos ještě jednou vrátit. Aby si ji užil i jinak, což je jedním z důležitých znaků jeho projektu, který oficiálně zahájil v roce 2016. O své zatím poslední cestě, na které nechyběl ani Enervit, vypráví v našem rozhovoru.

Zkompletoval jste Korunu světa – sedm nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů. Jaké pocity vás ovládly po zdolání Kilimandžára?

Když jsem se obrátil na vrcholu Kilimandžára k sestupu, rozbrečel jsem se. Došlo mi, jak dlouhá to byla ve skutečnosti cesta. Jak můj táta, bývalý reprezentant ve vzpírání, který mě do hor přivedl, by byl na mě hrdý. Bohužel zemřel dřív, než jsem mu to mohl začít vracet. Měli jsme společně s ním a Martinem Koukalem koupenou letenku do Peru na Huascarán, když zjistil, že má rakovinu.

Projekt Koruna světa jste cíleně odstartoval v roce 2016, od zdolání Mt. Everestu ale uběhlo už 21 let. Jak se na celý projekt zpětně díváte po zdolání posledního krůčku?

On mě ve skutečnosti poslední krůček ještě čeká. Existují totiž dvě varianty Koruny světa: v jedné je nejvyšší vrchol Austrálie, který už mám, a ve druhé figuruje nejvyšší vrchol Oceánie na Papuy Nové Guineji. Tam se ještě chystám, i když už nemusím tak úplně spěchat. Nakonec já už opravdu nikam nespěchal ani teď – důležité je pro mě si cestu užívat. Jak se říká, i cesta je cíl. A já se snažil vždycky k té cestě něco přidat. Proto jsem na Elbrus neletěl, ale jel na kole a v Austrálii jsem to spojil s legendárním závodem na horských kolech Crocodile Trophy.

Jaký byl váš výstup na Kilimandžáro, nejvyšší horu Afriky? Potýkal jste se s problémy, nebo šlo všechno podle plánu?

Nechci, aby to vyznělo nějak namyšleně, ale Kilimandžáro je opravdu "jenom" přerostlý Říp. Samozřejmě jsem ho ale nepodceňoval, takže příprava na kole i na stepperu proběhla jako vždy. Navíc před výstupem na nejvyšší horu Afriky jsme ještě vyrazili na sousední Mount Meru vysokou 4 600 metrů. Důvodem byla důkladná aklimatizace, a to se vyplatilo. I na vlastní Kilimandžáro jsme šli poměrně dlouho ve výšce okolo 4 000 metrů a nevolili jsme nejkratší možnou variantu. Vyplatilo se to, na oba dva sopečné vrcholy jsme vystoupili všichni ze skupiny. Vlastně i počasí bylo na naší straně – pršelo, případně sněžilo jenom první a poslední den našeho výstupu. Takže vlastně všechno bylo v pohodě.

Na Kilimandžáro jste vyrazil v početné skupině. Kolik vás šlo, a proč jste tentokrát zvolil tuto variantu?

Expedice, kterou mám právě za sebou, je tak trošku nad plán. Na přelomu roku jedu do Afriky ještě jednou, skoro na měsíc. To je moje původně plánovaná expedice s přidanou hodnotou. Míříme na nejvyšší africké pohoří Ruwenzori, za horskými gorilami, budeme jezdit i na kole a polezeme možná i na činnou sopku. Teď jsem tam byl se skupinou RSJ, která u moře na Zanzibaru nedávno postavila exkluzivní pětihvězdičkový resort. Zvali tam své akcionáře a nejlepší pracovníky. Šlo o milionáře, ale musím říct, že to byla neskutečně skvělá parta. Lidi úplně v pohodě, skromní, kámoši a féroví. Já byl taková třešnička na dortu, měl jsem za úkol dostat ty lidi na vrchol.

Měl jste s sebou zase Enervit, který vás na expedicích tradičně doprovází? Které produkty pomohly tentokrát a s čím?

Já bez Enervitu nedám ani ránu! I když šlo jen o trekařinu, především nohy dostaly pořádně zabrat. Prvních 10 dnů jsme byli neustále v pohybu bez možnosti pořádného odpočinku a regenerace. Když jsme mířili na oba vrcholy, za den jsme nastoupali skoro 1500 výškových metrů a sestoupili skoro 3000! Takže jsem s sebou měl samozřejmě Enervit Recovery Drink a aminokyseliny BCAA. Ty jsem si šetřil jenom pro sebe. Během výstupu jsem ale pendloval mezi hlavní skupinou a odpadlíky. Povzbuzoval jsem je morálně i radami a zároveň jsem jim rozdával energetické tablety a proteinové tyčinky Enervit. Sám jsem používal i Enervit Gely. Například Karel Janeček si ho ode mě vzal taky, ale zvlášť některé holky nechtěly. Asi proto, že ne každému ve vysoké nadmořské výšce gely sednou. Já na nich ale dal celou Korunu Himaláje a spousta mých souputníků, kteří měli gely od jiných výrobců, nakonec skončila na mých zásobách, protože Enervit je opravdu suprově vstřebatelný.

Máte zjištěno, kolik lidí před vámi Korunu světa dalo? Podle irozhlasu jste šestý Čech…

Korunu světa jako takovou mají určitě stovky lidí, sám jsem po nich nikde nepátral. Všechno vím jen z doslechu, Čechů je minimálně tolik, co říkáte, možná i víc. Pro mě je ale celkem zajímavý údaj ve spojitosti s Korunou Himaláje. Podle informací, které se ke mně dostaly, bych mohl být „na stupních“, protože Korunu světa a zároveň Korunu Himaláje bez kyslíku má na 100 procent Messner a dál nevím. Pověřím někoho, aby pátral (úsměv).

Jaké jsou další sportovní plány Radka Jaroše?

Jak jsem zmiňoval, čeká mě ještě kopec na Papuy Nové Guineji. Původně jsem ho plánoval na podzim 2020, ale možná dostane přednost cesta do Bhútánu. Tím pádem by Papua byla až v roce 2021. Uvažuji místo toho ještě o cestě okolo Baltského moře na kole. Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko… Uvidíme. Říká se, že v hospodě jsou Himaláje placatý. Takže musím do hospody a něco pořádného tam naplánovat (smích).

AKTUALITY

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace.

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?