Aktuálně jste na soustředění v Turecku – na co se zaměřujete?

Protože je začátek sezony, chceme naplavat objem. Už na konci března bychom ale měli na MČR v bazénu plnit limity na mistrovství Evropy v Římě, které je v srpnu, takže musíme zařadit i nějakou intenzitu. Jsme ve velkém sportovním centru, takže se zaměřujeme i na suchou přípravu, která je zpestřením tréninku.
 

Dá se vyčíslit, kolik kilometrů za rok naplavete a kolik času strávíte v bazénu?

Mám to spočítané, loni to bylo asi 2400 km. Pohybuje se to kolem 20 hodin týdně v bazénu, k tomu máme většinou posilovnu, která je hlavním doplňkem. Já se snažím zařazovat ještě běh, i když ho nemám moc ráda. Naopak si užívám třeba běžky, v létě zase kolo nebo brusle. Snažím se aspoň jednou týdně zařadit nějakou jinou aktivitu.
 

V prosinci jste se objevila i na tradičním otužileckém Memoriálu Alfreda Nikodéma, kterého se účastníte pravidelně. Vzduch měl minus 6 stupňů, voda něco málo nad 3. Ani takové podmínky vám nevadí?

Já jsem s otužováním začala už v sedmi letech. Oba dva rodiče se otužovali, babička i děda z druhé strany také. Brávali mě s sebou a nedělalo mi to žádné problémy, i když jsem byla malá. Postupně se to prodlužovalo a začala jsem jezdit i na soutěže. Důvod, proč jezdím na memoriál je, že táta tam působí jako hlasatel, je to rodinná akce.
 

Kde aktuálně nejčastěji trénujete? Vystačí si dálkový plavec s klasickým bazénem, nebo je to pro něj málo?

Většinu tréninku mám i já v bazénu. Je to dané i tím, že přes zimu je u nás fakt zima. Většinou trénujeme na otevřené vodě až před závody – abychom si osahali trať, podmínky, co tam panují. Já asi čerpám i z dětství, kdy jsem vždy v létě plavala na sečské přehradě. Myslím, že mi to dalo dobrý základ.
 

V bazénu jen trénujete, nebo se účastníte i závodů?

Plavu i závody, v prosinci se účastním MČR, pak většinou během letní sezony plavu závody Českého poháru a účastním se i letního mistrovství republiky. Skloubit se to určitě dá, navíc je dobré mít základní rychlost z bazénu, bez toho to úplně nejde. I kdybych na tom byla velmi dobře vytrvalostně, tak na evropské a světové úrovni bych neměla šanci v dálkovém plavání uspět.
 

Jaká jsou specifika dálkového plavání proti bazénovému?

Na dálkovém plavání je samozřejmě důležitá vytrvalost. Pak je tam také speciální rychlost – zrychluje se v průběhu, případně dochází k nějakým trhákům, na konci se finišuje. Je celkem jedno, za kolik má kdo první stovku, důležité je, za kolik kdo dokáže zaplavat tu poslední, třeba po deseti kilometrech. Hodně rozhodují také podmínky – vlny, proudy, případně počasí. Důležitý je i orientační smysl a smysl pro taktiku, ta je tu mnohem důležitější, než když plavete v bazénu 800 metrů a víte, že každou stovku máte jet stejně rychle.
 

Dálkové plavání je vytrvalecký sportovní výkon, což jste už sama několikrát zmínila. Člověk tak potřebuje během výkonu řešit i výživu, u vás navíc přímo ve vodě. Jakým způsobem to řešíte?

My to máme v člunu u trenéra. Díky tomu, že se plave na okruzích, tak máme speciálně vyrobené občerstvovací tyče. Ta moje je z rybářského prutu, na konci je držák a do toho dostaneme kelímek nebo lahev – v tom většinou ionťák a do toho zamíchané energetické gely. Při tréninku mám ionťák Enervit Isotonic Drink a občas si beru i tyčinku Enervit Competition Bar mezi tréninky. Při závodě to doplňuji Enervit Gely. Výživa je určitě důležitá a já spoléhám na Enervit.
 

Jaké distance nejčastěji plavete?

Mistrovství republiky máme na 5, 10 a 20 km. Dřív jsem se víc specializovala na 20 km, i kvůli přeplavbě kanálu La Manche, který jsem zdolala v roce 2010, postupně jsem to ale začala trochu snižovat. Tou nejdůležitější distancí je 10 km, protože je to olympijská distance, a asi nejvíc mě baví 5 km. Většinou absolvuji v rámci MČR všechny tři závody.
 

Jaký je váš sen spojený s dálkovým palváním?

Je to olympijská disciplína a olympijské hry v Paříži nejsou daleko, takže je to jasné – chtěla bych se tam kvalifikovat!