Závody republikového šampionátu v orientačním běhu absolvoval všechny a kromě sprinterských tratí stál vždy na stupních. Dvakrát na tom nejvyšším a jednou na bronzovém. Kromě toho odběhal kompletní trailový seriál čítající 50 etap a připsal si celkové vítězství jak v individuálním, tak týmovém hodnocení. Člen Enervit Teamu Miloš Nykodým se letos rozhodně nenudil a do tréninkového deníku zapsal téměř 700 hodin.
Do jakých orienťáckých závodů tě epidemie koronaviru letos pustila? Jaké závody se konaly a kterých ses účastnil?
Celá mezinárodní sezóna orientačního běhu byla zrušená, i když se pořadatelé do posledních sil snažili, aby se aspoň domácí Euromeeting (EM) běžel. Mělo jít o generálku před světovým šampionátem, který se příští rok bude konat u nás. EM tak byl přesunutý na březen 2021. Domácí závody proběhly všechny v září a v prvním říjnové víkendu, pak se situace opět zhoršila a nebylo možné další závody uspořádat. V podstatě každý víkend se běželo mistrovství republiky a já se účastnil všech závodů.
Jak se ti letos v rámci MČR dařilo a jak se ti běžely jednotlivé disciplíny?
Na sprinty jsem nebyl rychlostně připravený, takže jsem byl víceméně spokojený se 4. a 5. místem, ale výkony nebyly ideální. Na klasice o dva týdny později jsem si spravil chuť, když se mi povedlo po roční pauze opět vybojovat titul, navíc po výborném výkonu – alespoň po běžecké stránce. Hned další víkend se běžely lesní štafety, na kterých jsme obhájili s klukama titul a získali tak pro SK Žabovřesky Brno zlatý hattrick. Před krátkou tratí jsem bohužel strávil skoro celou noc v nemocnici s bolestí břicha a vůbec nevěděl, jestli budu schopný závodit. Ještě v předzávodní karanténě jsem si nebyl jistý, jestli vyběhnu. Srdce závodníka mi ale nedovolilo závod vynechat, a tak jsem se značně unavený vydal na trať. Ze začátku mi to moc nešlo, ale postupně jsem se do toho dostával a nakonec vybojoval bronzovou medaili, což beru jako takový malý zázrak.
Při absenci mezinárodních závodů v orientačním běhu jsi absolvoval virtuální seriál běžeckých závodů Inov8-TrailTour. Kolik jsi toho v jeho rámci naběhal?
Jednalo se o padesát etap po celé republice. Absolvoval jsem všechny a v celkovém součtu to dalo dohromady 520 kilometrů s více než 17 000 metry převýšení. Celkem šlo o více než 35 běžeckých hodin. Některé etapy jsem absolvoval dokonce vícekrát, abych si zlepšil čas, takže ta čísla jsou reálně ještě vyšší.
V rámci seriálu se jelo na individuální i týmové hodnocení. Jak jsi dopadl?
V obou případech z toho bylo vítězství. Navíc se i mé týmové kolegyni podařilo zvítězit v ženské kategorii, takže jsme uzmuli všechny možné výhry pro nás, což bylo něco speciálního. Ale nebylo to jednoduché, druhý brněnský oddíl TJ Tesla Brno nám dost dýchal na záda. V posledním týdnu soutěže jsme ale pořádně zabrali a dopadlo to pro nás dobře.
I během letošního roku jsi tedy sportoval ve velkém a musel řešit i tréninkovou a závodní výživu. Co ti nejvíc pomáhalo?
V rámci Inov8-TrailTour jsem několikrát běžel více etap ve stejný den, takže jsem hodně spoléhal na Enervit, abych měl dostatek energie při běhu a kvalitní regeneraci po něm. Ujíždím hlavně na PRE Sportu. Při delší etapě padl i nějaký ten gelík a po ní nemohl chybět regenerační nápoj Enervit Recovery Drink. Pitný režim při závodech jsem měl hlavně v podobě iontového nápoje Enervit Isotonic Drink. Vlastně úplně stejně to pak vypadalo i při orienťáckých šampionátech.
Jak vypadal tvůj letošní trénink při absenci mnoha závodů a velkých mezinárodních vrcholů? Dá se srovnávat s předchozími roky, nebo jsi zvolil jiný přístup?
Ze začátku roku, kdy jsme ještě věřili, že to brzo odezní, byl trénink stejný jako minulé roky. Na začátku dubna už ale bylo jasné, že se tak nestane, proto jsem si vymyslel svůj vlastní projekt nazvaný Corona Madness. Jednalo se vlastně o absolvování několika ultramaratonů v po sobě následujících dnech, dva týdny po sobě. Téměř pokaždé mě přítelkyně odvezla daleko od Liberce, kde žijeme, a já běžel domů. Nejdelší trať vedla zpoza České Lípy na druhý konec Liberce. Trať byla skoro 73 km dlouhá s 1 530 metry převýšení a vedla přes sedlo Ještědu. Trvalo mi to šest a půl hodiny… Hned po téhle taškařici jsem začal objíždět Inov8-TrailTour.
Kolik jsi toho tedy letos natrénoval?
Celý rok jsem bral jako tréninkový pro ten příští – s vrcholem na domácím mistrovství světa. Celkově jsem natrénoval téměř 700 hodin, z toho 500 byl klasický běh (5 630 km) a 100 h orientačního běhu. Po téhle stránce to byl můj druhý nejlepší rok po sezóně 2018, kdy jsem byl skoro celou zimu v Keni.