Jakého výsledku si v letošní sezoně nejvíc vážíte?

Pátého místa z mistrovství světa ve 24hodinovce z italského Finale Ligure. Při závodě panovalo extrémní vedro a extrémně náročná byla i trať, takže jsem nebyla daleko od toho závod vzdát. Z maratonů si vážím vítězství v Novém Městě na Moravě, kde se mi podařilo zajet dobrý výkon a zároveň to byl můj první vyhraný závod zapsaný v kalendáři UCI.

Na který závod budete nejvíc a nejraději vzpomínat?

Určitě na zmiňované mistrovství světa, kde jsem zažila prozatím největší krizi při závodě, ale zvládla jsem se otřepat. Vyhlášení jsem si bohužel moc neužila, protože jsem po závodě nemohla chodit kvůli zánětu v chodidle. Ale celkově panovala úžasná atmosféra – hlavně noční toboga party, byla tam nádherná krajina a celý týden s rodinou a přáteli byl nezapomenutelný zážitek. Dalším unikátním závodem byly moje první Sudety, jeden z nejtěžších a nejvyhlášenějších maratonů u nás, ze kterého jsem měla velký respekt. 

Poprvé v historii se letos jelo MČR na gravel kolech a vy jste se stala mistryní republiky. Jaké to bylo a jak často na gravelu jezdíte?

To byl zase takový bláznivý nápad na poslední chvíli… Lákalo mě to, díky příteli a Endorphin Republic jsem měla půjčeného gravela, na kterém jsem jezdila asi týden před závodem. Především jsme si jeli projet trasu, jestli to vůbec "půjde". Šlo to, takže jsem se přihlásila, v duchu hesla, že cyklistika je jen jedna. Před startem pršelo, tak jsem se obávala bláta, se kterým nemám na úzkých gumách zkušenosti, ale trať naštěstí tolik podmáčená nebyla. Čekala jsem víc kontaktnější závod, ale nakonec z toho byla taková dvouhodinová časovka na gravelu a v elitní kategorii žen se mi podařilo zvítězit.

V minulosti jste se prezentovala dobrými výsledky i mezi silničáři. Letos na silnici nedošlo?

I letos mě lákalo vyzkoušet si nějaký silniční závod, ale bohužel už to časově nedopadlo. První půlka sezóny byla hlavně o 24hodinovkách a druhá o bikových maratonech. Ale určitě se tomu do budoucna nebráním.

Vaší doménou jsou právě MTB maratony a i letos jste jich zvládla dost. Kolik startů jste zapsala a který byl nejdelší či nejnáročnější?

V letošní sezóně bylo maratonů právě kvůli 24hodinovkám, ze kterých se člověk déle dostává, o něco méně – napočítala jsem 10 startů. Nejdelší byl 121 km dlouhý Salzkammergut Trophy, i když se této trase přezdívá "krátká". Královská Salzka má 210 km, tu jsem vítězně dokončila v loňském roce. Letos panovalo vedro, které moc nemusím, takže dlouhá alpská stoupání byla velmi výživná. Nejtěžší, co se týče techniky, byly 113 km dlouhé Rallye Sudety.

Jaký bývá při maratonech váš výživový plán? – tzn. co zařazujete před, během a po závodě?

Maratony většinou jezdím pouze na Enervit Gely, a to 1 kus každou půlhodinu. Plus samozřejmě iontový nápoj Enervit Isotonic Drink a k tomu energetický Enervit Maltodextrin Fructose, kde je spotřeba závislá na okolní teplotě. Výborné jsou také Carbo Tablety, což byl asi jeden z prvních doplňků výživy, který jsem používala už v dětství při cyklo výletech. Při závodě se snažím do sebe dostat přibližně 60 g sacharidů za hodinu, a když je opravdu dlouhý závod, dám si i nějakou tyčinku. Chutnají mi lehce stravitelné Enervit Performance Bar bez lepku a laktózy. Hodinu před startem jsem si oblíbila želé Enervit PRE Sport a 1-3 dny před závodem zařazuji navečer drink Enervit Magnesium Sport. Po závodě regenerační Enervit R2 Recovery Drink a většinou jídlo od pořadatele, ideálně rizoto.

Podruhé v kariéře jste se stala mistryní Evropy v MTB 24hodinovce. Jak extrémní zátěž to je a jak náročná příprava závodu předchází?

24hodinovky jsou kapitola sama pro sebe, ale trénink nemám specializovaný na tuto disciplínu. Když je správně nastavená hlava, dá se takovýto závod odjet z "klasického" tréninku. Základem je samozřejmě v zimní přípravě najet velký objem hodin v sedle, u mě je to průměrně zhruba 15 h  týdně. Trénuji ráda, takže mě neodradí ani špatné počasí nebo tma. Trénování v náročnějších podmínkách pomáhá posilovat vůli, která je pak rozhodující. Oblíbila jsem si i jógu, která je skvělým kompenzačním cvičením pro tělo i mysl. A když má člověk pořádně natrénovano, i regenerace po závodě je pak rychlejší.

Předpokládám, že i z pohledu výživy se bavíme o mnohem větším objemu než obvykle. Kolik toho během závodu spořádáte?

Typicky si s sebou připravíme hrozně moc jídla, které pak nesníme. Snažím se jíst pravidelně cca každou půl hodinu a střídám energetické tyčinky, flapjacky, ovoce, želé, pečivo slané i sladké, rýžové koláčky či domácí ovesné sušenky. A prokládám to Enervit Carbo Tabletami či Enervit Gely. Večer je pak super vývar nebo normální jídlo jako rýže či těstoviny. Problém je, že s navyšující se únavou je někdy obtížné do sebe vůbec něco dostat. K pití střídám ionťák Enervit, vodu, colu s vodou nebo sladký čaj. I když by to bylo zajímavé, analýzu jídelníčku v závodním dnu jsem si nikdy nedělala. Nicméně kalorické tabulky by asi vybouchly.

Dopřejete si teď po sezoně nějaký odpočinek? Kdy vám startuje příprava na tu další, 2023?

Po sezóně jsem si užila týden úplně bez kola a strávila prodloužený víkend na Sardinii. Chtěla jsem jet ještě jeden závod, ale tělo už si řeklo o odpočinek. Přípravu na následující sezónu s trenérem začínáme zpravidla na konci října, takže už je zase čas…