Jak sis užil svůj triumf na Pražském maratonu a co jsi říkal na svůj čtvrtý titul mistra ČR?

Užil jsem si ho hodně, i když to na mě třeba není tolik vidět. Jsem spíš introvert a radost nedávám tolik najevo. Je to pro mě hodně cenné a nečekané vítězství. Maraton je pro mě pokaždé zážitek, i když se mi třeba nevydaří. Tím, že ho neběhám tak často a ty zážitky z druhé poloviny trati bývají dost silné, tak je každý dokončený maraton velká úleva a radost.

V rozhovoru pro Českou televizi jsi říkal, že je to nečekané a nejcennější z tvých vítězství. Proč?

Tréninku bylo letos hodně málo a do maratonu jsem se necítil vůbec dobře. Přes měsíc jsem v zimě promarodil a nešel žádný delší běh než nějakých 25 km. Moje jarní tempo na opakované kilometry v tréninku s jazykem na vestě bylo stejné, jakým jsem v kuse odběhl celý maraton. Bylo pro mě velkým překvapením, jak dobře a bez velkých krizí mi to šlo. 

Jak jsi spokojený s výsledným časem?

Moc! Zas tolikrát jsem neběžel rychleji, a i když je to skoro 4 minuty za osobákem, tak tréninkově je to letos úplně jinde.

V Praze bylo pod mrakem, teploty spíš nižší – dá se říct, že podmínky tedy byly ideální?

Pro mě ideální, já mám rád chladnější počasí, vítr foukal minimálně.

S jakým cílem a taktikou jsi do závodu šel?

Chtěl jsem se držet prvních afrických žen, které měly vlastního vodiče na tempo 3:18-20. Nakonec nikdo z českých mužů neběžel rychleji, a tak jsme se vzájemně hlídali v tomto relativně pohodlném tempu ve větší skupině.

Jak vypadal tvůj výživový plán? Co jsi zařadil hned na začátek?

Energeticky mi to vyšlo naprosto ideálně. Až do konce jsem měl dost sil a necítil žádnou velkou krizi. Limitovaly mě spíš omlácené nohy, které nejsou zvyklé na takovou nálož kilometrů, ale energie mi nechyběla. Na maraton už mám za ty roky tradiční recept: k brzké snídani si dám Enervit PRE Sport s pečivem s máslem, později další PRE Sport (případně 2, když cítím trochu hlad) a pár minut před startem pak Enervit Liquid Gel.

Jak potom vydala tvoje výživa během maratonu?

Od 10. kilometru střídám každých 5 kilometrů kofeinovou a bezkofeinovou variantu Enervit Liquid Gelu. Tyhle gely jsou tekuté, takže nemám potřebu je zapíjet, nástup energie je okamžitý a nemám po nich žádné vedlejší účinky. Mám vyzkoušené, že ten interval 5 kilometrů mezi gely je tak akorát na to, aby tělo stále mělo z čeho brát. Gely mi pomáhají oddalovat nástup cukerného deficitu a s ním spojený úpadek tempa. Když gel přijde pozdě, už mě znovu vrátit do požadované intenzity nedokáže.

Jak se pro tebe závod vyvíjel a jelo vše podle plánu?

Bez problémů jsem doběhl někam za 35. kilometr, pak už jsem cítil svalovou únavu. Ale zase už jsem měl náskok na čele českého mistrovství, a to mě hnalo dál. Pokračoval jsem v nastoleném tempu ve spolupráci se zahraničním závodníkem a snažil se držet tempo až do cíle.

Kdy jsi začal věřit, že z toho bude čtvrtý titul?

Když se mě pustil poslední z českých běžců Vláďa Marčík. To bylo někde za 30. kilometrem. Cítil jsem se pořád dostatečně v pohodě na to, abych držel nastolené tempo a měl jsem k sobě ještě řeckého běžce, který s námi od začátku běžel a pomáhali jsme si.

Na předchozích jarních závodech jsi buď nestartoval, nebo jsi je absolvoval v roli vodiče. Byl tvým jasným jarním cílem právě maraton, ke kterému vše směřovalo?

Závodní jaro jsem takto neplánoval, spíš ten můj program vyplynul z tréninkové bídy. Ale možná mi to nakonec prospělo.

Jaké máš plány teď na zbytek jara a letní měsíce?

Týden po maratonu se mi podařilo ještě neplánovaně získat bronz z mistrovství republiky v běhu do vrchu. Běželo se doma na Ještěd, tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Další víkend jsem běžel ještě půlmaraton v Karlových Varech, ale teď už si zase asi dám chvíli od závodění pauzu, případně se uklidím na nějak menší lokální běhy.