Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

Vít Pavlišta vyhlíží běžeckou sezonu a přál by si i start na olympiádě

Vrcholem sezony bude pro několikanásobného mistra republiky v maratonu a půlmaratonu Pražský maraton. Kdyby se ale zadařilo, mohly by to být i olympijské hry v Tokiu. Vypsaný limit považuje Vít Pavlišta za nereálný, teoretickou naději na start pod pěti kruhy v sobě ale živí. Jaké jsou plány člena Enervit Teamu pro nadcházející sezonu, a jak vypadá jeho příprava? To prozrazuje v rozhovoru.

Letošní rok je olympijský a ty se netajíš tím, že tvým velkým snem je start v Tokiu na maratonské trati. Kde by ses chtěl pokusit o splnění limitu a jak daleko tahle meta pro tebe je?

Nenazýval bych to úplně snem… Bylo by to pěkné završení mého letitého snažení, ale jsem nohama na zemi. Limit, který je vypsán na čas 2:11,30, považuji pro mě za nedosažitelný. Další možností kvalifikace je umístění v mezinárodních vytrvaleckých tabulkách. Ty se pořád tvoří, takže nevím, jak bude vypadat žebříček na jaře. Za umístění v národním šampionátu jsou vypsané bonifikace, takže určitě poběžím maraton v Praze. Navíc to tam mám rád, dokáži se na tento maraton asi nejvíc namotivovat, domácí fanoušci udělají hodně. Uvidíme, jak si budu v žebříčku stát po tomto závodu.


Pozměnil jsi právě z důvodu olympiády svou přípravu na letošní sezonu a chystáš případně nějaké změny v jarní části sezony?

Přípravu jsem nijak neměnil, jen se mi nepodařilo vyjet někam na soustředění a vše jsem odběhal u nás v Liberci. Změna bude snad jen v tom, že letos vynechám půlmaraton v Pardubicích a půjdu ten v Praze, z důvodu výhodnějšího termínu – delší pauzy před maratonem.


Jak probíhala tvoje zimní příprava? Zařadil jsi nějaké novinky, nebo opakuješ osvědčený model, který tě dovedl k titulům mistra republiky v maratonu a půlmaratonu?

Víceméně opakuji osvědčený model, jen už neběhám brzy ráno do práce. V srpnu jsem změnil zaměstnání a pracuji nejčastěji z domova, takže jsem více pánem svého času. Charakter práce je ale takový, že nárazově je toho hodně, a ne vždy se mi podaří odběhat plánovaný trénink v daný den. Někdy si ho tak před sebou hrnu na později.


Které doplňkové sporty a aktivity přidáváš během zimy k běhu?

Na začátku zimní přípravy jsem byl zraněný, tak jsem chodil hodně plavat. Rád se svezu i na běžkách, někdy místo klusání v dešti jedu radši do Bedřichova a dám si okruh na Jizerské magistrále.


Kolik kilometrů v rámci přípravného období zvládneš?

Většinou kolem 150 – 170 km týdně, většina z toho je v tempu.


Zaběhl sis i v zimních měsících nějaké závody, nebo se věnuješ jen přípravě a nabíhání kilometrů?

Přes zimu jen trénuji a jako trénink jsem si zaběhnul i Vánoční běh na Sněžník a Silvestrovský běh u nás v Lidových sadech.


Které závody pro tebe budou prvními v letošní sezoně a na jaké vrcholy se chceš soustředit?

Vrcholem určitě bude pražský maraton a dál se uvidí. Zúčastním se zase nějakých RunCzech půlmaratonů a taky běhů do vrchu. Prvním závodem měly být Pečky, ale ještě zvažuji, že se poletím ohřát do Barcelony, kde bych na maratonu dělal pacemakera kamarádovi. Pak už startuje zmíněný pražský půlmaraton.


Během tréninku i v závodech využíváš sportovní výživu Enervit. Zkoušel jsi v posledním roce nějaké novinky, nebo se držíš svých osvědčených produktů? Které máš jako své nejoblíbenější?

Užívám aminokyseliny pro regeneraci a na závody rychlou energii, to znamená regenerační Enervit Recovery Drink a aminokyseliny BCAA, na závodech pak Enervit Liquid Gely. Vše doplňuji ještě vitaminovými komplexy od VITARu.

AKTUALITY

25/7
Rozhovor s triatlonistou Janem Šnebergrem o zahraničních startech a začátku sezony

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

22/7
Tadej Pogačar potřetí ovládl Tour de France. I s Enervitem

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

18/7
Slavíme Den pitného režimu a rozdáváme ionťáky ZDARMA!

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

15/7
Barbora Krejčíková ovládla Wimbledon. S Enervitem po boku

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

12/7
S Miroslavem Šperkem o sportu handicapovaných v Česku i paralympiádě v Paříži

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?

Více aktualit

VÝŽIVOVÁ PORADNA

SUPERKOMPENZACE: Klíč k růstu výkonnosti a důležitá fáze regenerace

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace. 

Co je zač LAKTÁT?

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

RYCHLÉ CUKRY: Proč se o nich mluví a jak využít jejich rychlosti?

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Co je HOMEOSTÁZA, a proč je pro sportovce důležitá?

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Křeče jsou postrachem sportovců. Jak na ně?

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?

Více aktualit