Co je zač BETAIN a jak nám pomáhá?

Co způsobuje homocystein a jaký je přínos betainu?

Homocystein způsobuje větší unavitelnost – betain tak redukcí homocysteinu potlačuje únavu a míru toxicity uvnitř organizmu a podporuje větší výkonnost.

Homocystein stojí za ztrátou formy – betain tak pomáhá nabýt formu a udržet si ji déle.

Homocystein navozuje stavy přetrénování – betain homocystein potlačuje, čímž potlačuje i tyto stavy a podporuje tak proces regenerace.

Homocystein vede i k celé řadě onemocnění – betain redukcí homocysteinu navozuje zdravější prostředí uvnitř organizmu.

Z čistě sportovního hlediska platí, že nízká hladina homocysteinu je předpokladem vyšší výkonnosti. Proto můžeme směle říci, že betain podporuje růst výkonnosti sportovců – právě tím, že snižuje hladinu homocysteinu v těle i míru toxicity uvnitř organizmu.

Mezi přírodní zdroje betainu patří špenát, řepa, některé celozrnné obiloviny a vybrané druhy masa a drůbeže (krůtí, telecí, hovězí). Betain lze dnes ale přijímat i v koncentrované formě díky speciálním doplňkům sportovní výživy – třeba ve formě rozpustného nápoje Enervit Betaina Endurance Sports. Opět se každopádně potvrzuje, že kdo ví, jak to chodí v těle sportovce, má náskok před ostatními. Díky využití takových informací v praxi a zakomponování správné výživy do tréninku.

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace.

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?