Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.
Jestliže po takto intenzivní fázi, při které výrazně stoupne koncentrace laktátu v krvi, následuje výkon lehčí intenzity, pak organizmus stíhá metabolizovat (odbourat) vytvořený laktát v játrech na glukózu. Po zhruba jedné minutě aerobního výkonu, tedy výkonu lehčí intenzity, pak vystřídá anaerobní glykolýzu naopak aerobní odbourávání glukózy a mastných kyselin. Tomuto energetickému systému říkáme oxidativní fosforylace, která je charakteristická tím, že svaly již stíháme dostatečně zásobovat kyslíkem (proto je to aerobní systém), a především se při ní již laktát tvoří v menší míře, takže organizmus jej stíhá průběžně odbourávat.
Anaerobní práh
Co se ale děje v našem organizmu, když výkon lehčí intenzity nenásleduje a my zůstáváme v tzv. anaerobní glykolýze, tedy ve vysoké intenzitě výkonu? Nevydržíme ji dlouho, ale organizmus při ní může po dobu asi 40 sekund podat z pohledu míry intenzity trojnásobný výkon oproti oxidativní fosforylaci. Ovšem za cenu deficitu kyslíku, který známe jako kyslíkový dluh.
Z pohledu tepové frekvence se pohybujeme nad tzv. anaerobním prahem (ANP), který bývá vyjadřován koncentrací laktátu v krvi, a to na úrovni 4 mmol na litr. Nad touto hranicí již organizmus není schopen laktát průběžně odbourávat a po krátké době dochází k ukončení výkonu. Často se za viníka označuje právě laktát, ale k přerušení práce nenutí on sám. Je to zvětšující se acidóza, tedy systémový pokles pH, který stále více tlumí chemické reakce nezbytné pro svalovou kontrakci.
Klíč ke zvyšování výkonnosti
Na rozdíl od pozitivních účinků mírné fyzické aktivity způsobuje nadměrná zátěž nad ANP výrazné zvýšení katabolického hormonu kortizolu. Je to reakce na vysoký tep, zvětšující se kyselost vnitřního prostředí organizmu, nedostatek kyslíku a tvorbu volných radikálů. Přesto jsou tréninky vyvolávající (krátkodobě) právě tento stav organizmu velmi účinné, protože vyvolávají silnou adaptační odezvu. Organizmus se na ně snaží ve fázi regenerace lépe připravit, čemuž my poté říkáme růst výkonnosti. To je i důvod, proč po lehkých trénincích se výkonnost zvyšovat nedá.
Koncentrace laktátu a doba potřebná pro obnovu energetických zdrojů
|
typ zatížení |
koncentrace laktátu |
doba regenerace |
|
lehký vytrvalostní trénink |
2 mmol/l a méně |
4 hod. |
|
aerobní trénink střední intenzity |
2-4 mmol/l |
8-12 hod. |
|
lehký rychlostní trénink |
nízká |
12 hod. |
|
lehký anaerobně vytrval. trénink |
6 mmol/l a více |
24 hod. |
|
náročný rychlostní trénink |
nízká |
24-48 hod. |
|
intenzivní aerobní trénink |
4-6 mmol/l |
48 hod. |
|
těžký anaerobně vytrval. trénink |
6 mmol/l a více |
48 hod. |
|
těžký silový trénink |
|
48-72 hod. |
Zdroj: Dovalil Josef a kol., Výkon a trénink ve sportu, nakl. Olympia