GLYKÉMIE: Co je zač a proč je pro sportovce důležité o ní vědět?

Výživová poradna

Glykémie, neboli hladina krevního cukru, vyjadřuje množství cukru v krvi. Cukrem je myšlen sacharid ve své nejjednodušší formě, jíž je glukóza. Každý sacharid, který sníme, se postupně v zažívacím traktu rozkládá ze složitých vazeb na tu nejjednodušší, glukózu, a ta pak krví putuje všude po těle, aby dodávala energii všem buňkám těla. Mohlo by se tedy zdát, že čím více glukózy v krvi máme, tím více energie budeme mít. Ale to, že všeho moc škodí, platí i v případě glykémie.

Hodnoty glykémie

Normální hodnota glykémie je 3,9–5,6 mmol/litr, což odpovídá 70–100 mg/dl. Jen pro představu – průměrný lidský organismus obsahuje asi 4–6 litrů krve, což je při 100 mg glukózy na decilitr krve 4–6 gramů glukózy. Větší koncentrace je pro tkáně celého těla silně toxická. Proto mozek a slinivka břišní neustále sledují a stabilizují hladinu glukózy v krvi. Děje se tak prostřednictvím hormonu inzulinu, jehož úkolem je předcházet toxicitě právě snižováním hladiny glukózy. Inzulin produkuje slinivka a podle potřeby ho pumpuje do krevního řečiště.

Glykemický index

S glykémií je velmi úzce spojen tzv. glykemický index (GI). Ten vyjadřuje, jak rychle se sacharidy obsažené v potravině přemění v trávicím traktu na glukózu. GI glukózy, kdybychom ji konzumovali v čistém stavu, je 100. Potraviny s vysokým GI (>70) se vyznačují malým obsahem vlákniny a jednoduchou strukturou sacharidů. To znamená velmi rychlé vstřebání do krve a tím i velmi rychlé a výrazné (v závislosti na snědeném množství) zvýšení hladiny krevního cukru, tedy obsahu glukózy v krvi.

Zhruba 20 % glukózy skončí v játrech, která ji přemění na glykogen. Zbývajících 80 % glukózy putuje po těle a jako palivo ji spotřebovávají nejrůznější orgány včetně mozku, svalů nebo ledvin. Inzulin způsobuje, že nadbytečnou glukózu, kterou tělo nedokáže rychle spotřebovat, absorbují tukové buňky a přeměňují ji na tuk.

Potraviny s nízkým/vysokým glykemickým indexem

Problém u potravin s vysokým GI je, že se najednou vstřebá velké množství glukózy, s nímž si v tak krátkém čase tělo neumí poradit jinak než právě uložením do tuků. Navíc tato potravina vyvolá tzv. vlčí hlad, který je reakcí na prudký nárůst glykémie a její následný rychlý pokles (vyvolaný adekvátní reakcí inzulinu) vedoucí často až do stavu hypoglykémie. Na tu reaguje mozek vyvoláním hormonálního signálu, který vyústí v opětovné snězení potraviny s vysokým GI – aby se glykémie opět zvýšila. A jsme v začarovaném kruhu…

Oproti tomu potraviny s nízkým GI (<55) představují pro organizmus možná i vyšší glykemickou nálož, tzn. ve snězeném množství potravy přinášejí organizmu více sacharidů, ty se ale právě díky nízkému GI uvolňují postupně po delší dobu, glykémii nezvýší skokově a také reakce slinivky břišní je „poklidná“.

To všechno ale neznamená, že potraviny s vysokým GI jsou jen špatné a ty s nízkým GI vždy dobré. Záleží na kontextu. Potraviny s vysokým GI nám pomohou v době, kdy jsme třeba vlivem sportování, náročné fyzické práce nebo delšího lačnění v tzv. hypoglykémii (nízká hladina krevního cukru). Naopak potraviny s nízkým GI bychom měli preferovat jako základní potraviny našeho jídelníčku.

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace.

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?

AKTUALITY

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?