Důležitým přínosem tréninku pro růst výkonnosti je vyvolání procesu adaptace organizmu na absolvovanou zátěž, jejíž součástí je i tzv. superkompenzace. Zařazením tréninku právě v této fázi dochází k optimálnímu rozvoji výkonnosti. Jak ale tento moment poznat?
Adaptace organizmu je přímo úměrná prodělané zátěži – čím vyšší zátěž, tím vyšší impulz pro adaptaci. Zároveň se ale zvyšuje i doba potřebné regenerace po výkonu, tedy fáze při níž dochází k regeneraci a postupné obnově energie k výchozí úrovni. Následuje tzv. superkompenzace, kdy se tělo právě v rámci adaptace snaží připravit (předzásobit) na další podobně intenzivní tréninkový impulz (viz graf). Když ten přijde na vrcholu superkompenzační křivky, dochází k optimálnímu rozvoji výkonnosti.
Z toho vyplývá důležité pravidlo pro růst výkonnosti – trénink může zvýšit výkonnost pouze tehdy, dostane-li organizmus potřebný prostor pro obnovu vyčerpané energie a vyčerpaných živin. Protože když další intenzivní výkon přijde dříve, než se hladina energie obnoví alespoň do stavu před výkonem, hrozí naopak pokles výkonu. A stane-li se z takto uspěchaných tréninků dlouhodobé pravidlo, hrozí zvýšená nemocnost z důvodu zhoršení imunity, přetrénování a s ním plynoucí i dlouhodobá únava.
Jak ovlivnit rychlost fáze zotavení?
- Především výživou – výkon odčerpává energii, poškozuje svalová vlákna, odvádí minerální látky, spotřebovává vitaminy. Doplnit zpět sacharidy, aminokyseliny, minerální látky, tekutiny nebo vitaminy, to vše lze jen výživou. Bude-li správně poskládána a časována, pak pomůže zkrátit dobu zotavení. Proto doporučujeme do 30 minut přijmout regenerační nápoj.
- Strečink a masáže – uvolní svalstvo a pomáhají s odvodem škodlivých zplodin z těla.
- Životospráva a spánek.
- Psychická pohoda a minimum stresu
Jak poznám, v jaké fázi zotavení jsem?
Tohle je klíčová otázka a mnoho sportovců na ni hledá odpověď. V odborné literatuře se uvádí, že běžný jídelníček nevede k doplnění glykogenu po náročném výkonu dříve než za 48 hodin. V případě povýkonového jídelníčku s nízkým obsahem sacharidů pak může doba na doplnění glykogenu trvat i více než čtyři dny. Jak ale poznat, v jaké fázi regenerace jste zrovna teď právě vy? Lze využit několik metod:
1) Podle tabulek udávajících obecnou dobu potřebnou pro obnovu energetických zdrojů
Typ zatížení: Doba regenerace:
Lehký vytrvalostní trénink 4 hodiny
Aerobní trénink střední intenzity 8-12 hodin
Lehký anaerobně vytrvalostní trénink 24 hodin
Intenzivní aerobní trénink 48 hodin
Těžký anaerobně vytrvalostní trénink 48 hodin
Těžký silový trénink 48–72 hodin
zdroj: Dovalil Josef a kol., Výkon a trénink ve sportu, nakl. Olympia
2) Pocitově
Sportovci, kteří dobře rozumí projevům svého těla, dokáží vycítit, zda jsou ještě ve fázi zotavení, nebo již ve fázi superkompenzace.
3) Dle ranní klidové tepové frekvence
Je-li ranní tepová frekvence měřená v klidu (tzn. ihned po probuzení vleže) vyšší než obvykle (což lze vypozorovat jen při dlouhodobém měření), pak je možné, že tělo může s něčím bojovat. Může to být nemoc, a nebo také vysoká únava.
4) Měření a analýza
Velmi sofistikovanou, a zdá se že i nejpřesnější měřitelnou alternativou, je mySASY. Nástroj pro sledování aktuální i dlouhodobé adaptační reakce organismu na tréninkový režim, který lze s pomocí tohoto nástroje výrazně zdokonalovat. Tento nástroj vám dá ty nejpřesnější informace o tom, v jaké fázi zotavení se právě vy konkrétně nacházíte a zda je ideální řešení absolvovat plánovaný trénink. S mySASY se nemusíte spoléhat na mnohdy zkreslující vlastní pocity, ale plně se odkážete na skutečný stav vlastního těla a to, jak snáší probíhající tréninkovou zátěž. Abyste neinvestovali úsilí a čas do tréninku, který by mohl vést k poklesu výkonnosti.