Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

Route 66 na kolech: „Před řidiči v Americe smekáme!“

Jednomu je 60, druhému 52 let. Nejsou to žádní profesionální sportovci, ale oba sport milují, byť se k němu ve větší míře dostali až v pozdějším věku. Přesto už spolu absolvovali řadu slavných běžeckých závodů včetně světových maratonů a letos v létě podstoupili výzvu v podobě přejezdu slavné americké Route 66 na kolech. I když na nich začali intenzivněji jezdit teprve před pár lety. Řeč je o Miroslavu Paterovi a Liboru Kůrkovi, kteří svou americkou pouť odstartovali na konci července v Chicagu a dokončili na začátku září v Los Angeles. I s Enervitem po kapsách.

Koho napadlo vydat se na takové dobrodružství?

MP: Vydat se na cestu po Route 66 byl sen Libora. Probírali jsme to párkrát na běžeckém tréninku a já se postupně přidal.

LK: USA jsme navštívili několikrát a víme, že tahle země je ohromná a nabitá spoustou míst, která stojí za to vidět. Přibližně před 9 lety se mi navíc dostala do ruky knížka o dvou šestašedesátiletých Češích, kteří projeli Route 66 na kole. Pak už byla jen otázka času, kdy najdu někoho, kdo se tam se mnou vydá. Chvíli trvalo, než se Míra chytil, ale jakmile jsme ověřili, že je možné odjet z práce na dobu delší, než je běžná čtrnáctidenní dovolená, bylo jasno.
 

Jak potom vypadala vaše příprava?

MP: Původně byla cesta plánovaná na minulý rok, proto jsme s tréninkem začali koncem loňského dubna. V polovině června ale bohužel těžce onemocněl tatínek členky doprovodného týmu a po dlouhém rozmýšlení byla cesta týden před odletem zrušena a my se vrátili opět spíš k běhu. Kolu jsme se oba začali věnovat opět letos na jaře. Oba dva roky jsme najeli do letních prázdnin zhruba 5000 kilometrů.
 

Route 66 přitom měří 2448 mil, tedy 3 940 kilometrů. Kolik jste nakonec měli na tachometrech vy?

LK: Něco málo přes 4000 kilometrů. Jeli jsme přesně podle navigace, která kromě jednoho neexistujícího mostu vedla opravdu po historické trase. Občas byla možnost volit různé varianty, protože v průběhu let se trasa měnila. Cestou jsme i na značkách viděli, ve kterých letech se daný úsek používal.

MP: Na mnoha místech už je stará Route 66 nahrazena dálnicí, kterou prostě musíte jet, protože jiná cesta není. Naštěstí i tyto průjezdy byly pohodové, i když jsme se ze začátku báli. Postupně ale strach opadl, protože místní řidiči jsou velmi ohleduplní a opatrní. Kde to šlo, tak nám všude dávali přednost. Zážitky jako u nás v Česku, kdy vás projíždějící auto postříká ostřikovačem, opravdu nehrozí. Před řidiči v Americe smekám a děkuju jim za pohodovou cestu.
 

V hlavě jste určitě měli harmonogram, jak by vaše cesta měla postupovat. Dařilo se ho postupně naplňovat, nebo jste museli někdy plány měnit?

MP: Každodenní plán byl vstát v 5:30, nasnídat se a mezi sedmou a osmou hodinou vyrazit na plánovanou etapu.

LK: Inspirovali jsme se u jezdců Tour de France, takže původní plán byl sedm dní v sedle a jeden den volna. V průběhu cesty jsme se ho ale nedrželi striktně, protože jsme ve volný den chtěli něco podniknout, takže jsme je plánovali tak, aby v dané lokalitě bylo co vidět nebo navštívit.
 

Co zajímavého jste tedy cestou viděli?

MP: Navštívili jsme národní parky, například Petrifield Forest, Sandia Peak, Palo Duro State Park nebo Grand Canyon a krásné krápníkové jeskyně. Den jsme strávili také v Chicagu na začátku a v Los Angeles na konci.

LK: Navigace určená přímo pro historickou Route 66 nám ukazovala také spoustu bodů zájmu na trase a některé z nich jsme navštívili. Ty vzdálenější body, kam bylo třeba si kus zajet a uhnout z cesty, jsme přenechali doprovodnému týmu, který si tvořil svůj vlastní plán. I oni se ale drželi hlavního cíle – projet každý kilometr staré Route 66.
 

Kdo další s vámi jel?

MP: Jako doprovod jely obě manželky a také náš třetí běžecký parťák. Role v týmu byly rozvrženy jasně – Naďa Kůrková plnila úlohy manažera, řidiče, pokladníka a tlumočníka. Hanka Paterová byla hlavně kuchařka a pradlena. A náš parťák Míra jel jako kuchař, masér a zdravotník. Společným cílem doprovodu bylo i povzbuzování v terénu a dodávání sil nejen podáním tekutin nebo dobré bašty. Po každém dojezdu pak bylo jejich cílem ošéfovat vše tak, abychom byli připraveni na další den.
 

Na cestě vám pomáhala také sportovní výživa Enervit – jak se vám osvědčila a na jaké produkty jste během cesty spoléhali?

LK: Enervit užíváme dlouhodobě, já vlastně po celou dobu mých sportovních aktivit, a opět nás nezklamal. Na cestu jsme míchali ionťák Isotonic Drink, v průběhu dne jsme používali energetické tablety nebo gely, já zařazoval pro mě nutné Magnesium Sport a v cíli hned po dojezdu byl čas na regenerační R2 Recovery Drink.

Přečtěte si i druhou část rozhovoru zde.

AKTUALITY

25/7
Rozhovor s triatlonistou Janem Šnebergrem o zahraničních startech a začátku sezony

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

22/7
Tadej Pogačar potřetí ovládl Tour de France. I s Enervitem

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

18/7
Slavíme Den pitného režimu a rozdáváme ionťáky ZDARMA!

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

15/7
Barbora Krejčíková ovládla Wimbledon. S Enervitem po boku

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

12/7
S Miroslavem Šperkem o sportu handicapovaných v Česku i paralympiádě v Paříži

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?

Více aktualit

VÝŽIVOVÁ PORADNA

SUPERKOMPENZACE: Klíč k růstu výkonnosti a důležitá fáze regenerace

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace. 

Co je zač LAKTÁT?

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

RYCHLÉ CUKRY: Proč se o nich mluví a jak využít jejich rychlosti?

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Co je HOMEOSTÁZA, a proč je pro sportovce důležitá?

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Křeče jsou postrachem sportovců. Jak na ně?

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?

Více aktualit