Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna

Energetická bilance: Jak většina sportovců jí?

prvním článku našeho miniseriálu o energetické bilanci jsme si řekli, co je negativní energetická bilance a jaké jsou problémy z ní plynoucí. Ve druhém jsme si pak popsali výpočet vydané energie. Teď se zaměříme na příjem živin a kalorií a ukážeme, jak tvrdá může být realita. Naše ukázka by vás mohla překvapit a zároveň inspirovat ke změnám, které pomůžou k lepším výkonům i pocitům.

Jak většina sportovců jí aneb Jaká je skutečnost?

Výčet jídel níže odráží velmi často se vyskytující skladbu jídelníčku sportovců, ale v žádném případě se nejedná o doporučený jídelníček – o tom se budeme bavit později. Teď jen ukázka celkem běžné skladby jídelníčku a jeho dopad na v minulém díle počítaný teoretický příklad (zde).

 

Snídaně: vejce slepičí 2 ks (140 g), chléb 2 plátky (90 g), máslo 20 g, müsli tyčinka 1 ks (30 g)

Energetický příjem: 729 kcal

Oběd: maso hovězí 120 g, brambory 180 g, zelenina mražená 250 g

Energetický příjem: 462 kcal

Svačina: bageta (40 g), máslo (20 g), šunka (50 g), ledový salát (20 g), müsli tyčinka 1 ks (30 g)

Energetický příjem: 478 kcal

Večeře: těstoviny (120 g), sýr eidam (30 g), kečup (30 g), ledový salát (100 g), müsli tyčinka (30 g)

Energetický příjem: 691 kcal

 

Rozbor jídelníčku:
(pomocí počítačového programu Nutris pro sestavování jídelníčku)

  • energetický příjem celkem: 2.360 kcal (=729+462+478+691)
  • příjem sacharidů: 285 g (1140 kcal)
  • příjem bílkovin: 109 g (436 kcal)
  • příjem tuků: 87 g (783 kcal)
  • aktuální trojpoměr živin: 48 % sacharidů : 18 % bílkovin : 34 % tuků
  • příjem vlákniny: 10,9 g
  • stav energetické bilance: mínus 1.624 kcal (6.821 kJ) – vztaženo k vydané energie vypočítané v minulém díle seriálu (Energetická bilance: Jak počítat výdej energie?)

 

Interpretace:

Přesto, že je jídelníček na příjmové stránce energie možná mírně nadhodnocený (v porovnání s tím, jak sportovci skutečně jedí) a sportovní aktivita na výdajové stránce zase spíše podhodnocená (ve skutečnosti mnozí sportují déle než 90 minut denně), přesto vyšla poměrně výrazná negativní energetická bilance (ve výši 69 % skutečného energetického příjmu) se všemi důsledky uvedenými v prvním díle našeho seriálu (Hrozba negativní energetické bilance pro sportovce), v čele s převažujícím katabolismem a utlumením metabolismu.

 

Ale co více. Organizmus nejen že omezí výdej energie utlumením metabolismu nebo se snaží pokrýt deficit ziskem energie ze svalových vláken, ale současně nás nutí jíst sladké. Je to i proto, že nedostatek energie vyčerpá dostupné zásoby sacharidů (krevní cukr, jaterní glykogen), které jsou jinak udržovány v pohotovostní zásobě především pro centrální nervovou soustavu a mozek, neboť ty pracují jenom díky energii ze sacharidů. A jelikož mozek se oblafnout nedá, tak zjistí-li (od hormonů), že klesá dostupná zásoba jeho sacharidové energie, vyšle prostřednictvím jiných hormonů signál ke konzumaci něčeho sladkého. To jsou ty známé nájezdy na ledničku nebo mlsání večer u televize. Trenéři se domnívají, že chybou je motivace či vůle sportovců. Ale nemusí tomu tak vždy být, neboť viníkem je chybějící energie (tedy negativní energetická bilance), která odráží špatnou synergii (i časování) mezi jídelníčkem, tréninkem a v energetické bilanci.

 

Organizmus tedy celou věc řeší tím, že nás donutí jíst sladké. Zde však bohužel tečka není, protože konzumace sladkého jídla je riziková i pro sportovce, jak je patrné z grafu - v prvních minutách po snězení jakékoliv potraviny nebo vypití nápoje s obsahem jednoduchých cukrů (které se velmi rychle vstřebají do krevního řečiště) dojde k výraznému zvýšení hladiny krevního cukru (tzv. glykémie). Což je signál pro slinivku břišní, která za tímto účelem vyloučí odpovídající (tedy vysoké) množství inzulinu (hormon, který snižuje hladinu krevního cukru na přirozenou úroveň). Jelikož množství inzulinu odpovídá rychlosti růstu glykémie, dojde k rychlému a výraznému poklesu glykémie, a to až pod výchozí úroveň s následným vyvoláním pocitů hladu.

 

Tohle byla ukázka jen jedné „smyčky“. Ve skutečnosti jich po sobě následuje několik a celý průběh se zacyklí. Výsledek je pak mnohem drastičtější:


Tímto zacyklením lze vysvětlit, proč je mnoho sportovců „tlustých“, byť tráví většinu dne pohybem a přitom toho moc nesnědí. Druhá potíž souvisí s tím, že v tomto případě jedí především sladkosti a další energeticky vysoce koncentrovaná jídla, která jsou synonymem denaturované stravy. Ta má tu negativní vlastnost, že neobsahuje téměř žádné živiny (vitamíny, minerální látky, stopové prvky, enzymy, kvalitní bílkoviny). Tedy vše, co každý lidský organizmus a ten sportovcův obzvlášť dennodenně nutně potřebuje pro své přirozené zdraví, vývoj a regeneraci.

 

Doporučení, jak by vytrvalci měli jíst, pro vás máme nachystané v závěrečném dílu našeho seriálu, který je věnovaný energetické bilanci s důrazem na správný příjem živin - Energetická bilance: Jak by vytrvalci měli jíst?.

 

Přečtěte si další díly našeho seriálu o energetické bilanci:

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Jak, proč a čím plnit pitný režim?

Dodržovat pitný režim je důležité nejen při velkých vedrech, která zažíváme v létě. Lidský organismus tekutiny potřebuje a my musíme myslet na to, jaké mu udělají nejlépe. Požadavky sportovce jsou i v tomto ohledu specifické a s pitným režimem je bohužel spojeno hned několik možných chyb a úskalí. Co tedy pít před, během a po výkonu?

Kdy brát magnesium neboli hořčík při sportu?

Křeče jsou vedle hlaďáku asi největší strašák sportovců. Nejspíš není nic horšího, než když na to pocitově máte, ale křeče vás nepustí užít si vítězství. Jak lze křečím předcházet?

Proč je důležitá výživa během výkonu a co jíst?

Stejně jako automobil spotřebovává během výkonu palivo v podobě benzínu nebo nafty, i lidský organismus se hýbe a projevuje svůj život spotřebou určitého typu energie. Zatímco motor automobilu spotřebovává stále jeden druh paliva, který má v nádrži, a v závislosti na rychlosti jízdy (a i zahřátí motoru) se mění jeho spotřeba, lidský organizmus má z tohoto pohledu propracovanější systém. Výkon sportovce není odkázán pouze na jeden druh energie, ale hned na čtyři. A všechny dokážeme ovlivnit naší stravou.

Čím doplňovat energii během sportu? Máme skvělý přehled, který poradí!

Určitě víte, že každý cyklista, běžec, lyžař nebo triatlonista (obecně vytrvalec) potřebuje během svého sportovního výkonu doplňovat energii ze sacharidů. Ty jsou nejrychlejším zdrojem energie a jejich zásoby v těle jsou značně omezené. Po čem ale sáhnout? Poradíme a na grafu názorně ukážeme!

Jak správně vybrat sportovní výživu před, během a po sportu

Nejdůležitějším pravidlem a předpokladem správného výběru sportovní výživy je, že vybraný výrobek vám má pomoci vyřešit VÁŠ problém. Hledisko reference či doporučení od kamaráda je sice silné, ale nesmí převažovat nad tím, že řešíte svůj vlastní problém a máte svoji představu o tom, jak vám má daný produkt pomoci. Cílem tohoto článku je vám poradit, a ušetřit tak čas i peníze. A především – podpořit růst vaší výkonnosti.

Více aktualit

AKTUALITY

4/7
Získejte podpis mistra ČR v maratonu a půlmaratonu Víta Pavlišty!

Chcete vlastnoruční podpis několikanásobného mistra České republiky v maratonu a půlmaratonu Víta Pavlišty? Dáme vám ho jako dárek - stačí v červenci objednat na eshop.enervit.cz a přihodit si do košíku právě dárek v podobě kartičky s podpisem člena Enervit Teamu. Tu máme nachystanou v limitované edici 100 ks, tak pospěšte!

1/7
Triatlonista Jan Šneberger po MČR: „Zastavil mě nepředvídatelný technický problém.“

Mistrovství republiky v dlouhém triatlonu mělo být vrcholem první části závodní sezony. Jan Šneberger v něm patřil mezi favority na celkové vítězství a na boj o titul si věřil. V cyklistické části ale přišel defekt a bylo po závodě. Člen Enervit Teamu v rozhovoru popisuje, co se stalo, jak se do té doby Moriavaman vyvíjel, i jak je spokojený s dosud absolvovanými závody.

28/6
Běžec Vít Pavlišta po zranění opět vítězí, triumfoval ve všech červnových startech

V květnu měl přijít vrchol první poloviny letošní závodní sezony v podobě mistrovství ČR v maratonu, které už v minulosti několikrát vyhrát. Víta Pavlištu však tentokrát do závodu nepustilo zranění, a tak favorit šampionátu na Pražském maratonu chyběl. Už v květnu se ale člen Enervit Teamu k závodění vrátil a od té doby proměňuje všechny své starty ve vítězství. Třeba v závodech seriálů RunCzech nebo RunTour.

20/6
Využijte výhodných balíčků, plánů a strategí

Chcete mít rychle po ruce sportovní výživu, kterou potřebujete pro váš závod či efektivní trénink, a ještě ušetřit? Sáhněte po našich balíčcích, časových výživových plánech nebo strategiích pro konkrétní sport. To vše pro vás máme připravené na našem e-shopu a poradíme i s tím, co a kdy si vzít.

16/6
ROZHOVOR: Pavel Brýdl má za sebou desítku závodů včetně vítězného Vltava Runu

Těžko budete hledat závod, ve kterém by Pavel Brýdl chyběl na stupních. Člen Enervit Teamu patří ke špičce v horských bězích a zvládá i další běžecké výzvy. V květnu byl třeba členem vítězné štafety na Vltava Runu a na bedně stál i při svém oblíbeném Trutnovském půlmaratonu. O svých startech povídá v našem rozhovoru, kde prozrazuje i svůj osvědčený výživový plán.   

Více aktualit