Energetická bilance není jen matematickým porovnáním mezi přijatou a vydanou energií. Je to významný faktor ovlivňující sportovní výkonnost. Faktor, který je pilířem kondice, základem pro růst trénovanosti a mnohdy i viníkem sportovní stagnace a nemocnosti.
Jako každá jiná bilance je i ta energetická faktorem, který je třeba posuzovat z dlouhodobého hlediska. V tom je výrazný rozdíl oproti běžné přípravě na sportovní výkon. Ať řešíte regeneraci, své aktuální tréninkové plány nebo jakou sportovní výživu budete jíst před či během sportu, všechno to jsou krátkodobá hlediska. Aby ale fungovala, musí stát na pevném dlouhodobém základě. A tím je právě energetická bilance.
Důležité je dlouhodobě potravou přijímat stejně energie, kolik jí dlouhodobě vydáte. Velmi zjednodušeně platí, že na běžný den potřebujeme cca 2.000 kcal a na každou hodinu sportu dalších 1.000 kcal. U mladých sportovců je třeba myslet i na rezervu pro růst a vývoj organizmu.
Prostředí pro růst
Analýza energetické bilance nám má pomáhat. Aby tomu tak bylo, zapomeňme na měření příjmu a výdeje energie přesně na jednotky kilokalorií (kcal) – taková analýza by nás spíše zatěžovala. Jako pomocníka mějme hrubý přehled v desítkách či nižších stovkách kcal, který nám slouží především jako základní přehled.
Ten si zkušení sportovci dokážou evidovat stejně běžně, jako si evidují tréninkový deník. Skoro by se dalo říci, že by tento údaj měl být zařazen do tréninkového deníku jako nezbytný „výkonnostní“ ukazatel. Jeho výhodou totiž je, že si takto můžete nastavit pro tělo prorůstové prostředí a zajistíte mu tak i:
- dostatečnou regeneraci včetně obnovy zásob energie a opravy poškozených tkání,
- silný imunitní systém,
- psychickou vyrovnanost,
- „nezpomalování“ metabolismu a tedy vhodné prostředí pro „vysoké“ otáčky, což je předpoklad intenzivních tréninků a růstu výkonnosti – tedy něco, co ve svých tréninkových plánech berete jako samozřejmost.
Smutná skutečnost
Neřešit energetickou bilanci znamená ponechat vše, co bylo výše uvedeno, náhodě. Nedoporučujeme to, protože u často trénujících sportovců je negativní energetická bilance (tedy nedostatek příjmu v porovnání s výdejem energie) velmi častým jevem a někdy také příčinou konce sportovní kariéry. Je to proto, že sportovci většinou konzumují běžný denní jídelníček (postavený na cca 2.000 kcal příjmu), ale jejich výdej energie je vyšší právě o sportovní jednotku či jednotky. A tady můžeme hledat potíže s nevyrovnanou psychikou, s vyšší nemocností, s nedostatečnou regenerací a tudíž často až s chronickou únavou.
Tento stav je často spojený i s tendencí vyššího příjmu sladkého, což se na první pohled může zdát jako „dorovnání“ nedostatečného příjmu energie. Z důvodu povahy sladkého se ale spíš zvyšuje procento tělesného tuku (viz Pozor na sladkosti a prázdné kalorie v běžném jídleníčku).
Pozor na „hubnutí“
Někteří sportovci se rozhodnou hubnout v průběhu běžného tréninkového procesu, tedy s neupravenými tréninky. Z hlediska energetické bilance se tak dostávají do významného deficitu energie, který má ale dlouhodobě negativní dopad na sportovcovu výkonnost a na její růst. Přitom si můžeme klást otázku, proč mají sportovci potřebu snižovat procento tělesného tuku (nemusíme mluvit přímo o hubnutí).
Mnohdy je to vzhledem ke stavbě těla sportovce nereálný požadavek postavený jen na obecných „tabulkách“. A mnohdy je potřeba regulovat tělesný tuk zapříčiněna právě nedostatečným příjmem energie v předchozích měsících, kdy tento nedostatek energie vyvolal vyšší tendenci k příjmu sladkého. Spíše než s růstem vitality a energičnosti tak pomohl s růstem tělesného tuku. Řešení? Jíst více a častěji s cílem vyrovnat příjem a výdej energie (mít vyrovnanou energetickou bilanci) a do jídelníčku zařazovat co nejméně sladkostí a sladkých jídel. Pak by potřeba redukce tělesného tuku, která de facto jde proti snaze o růst výkonnosti, neměla vůbec nastat.
Chcete vědět víc? Přečtěte si 3 články věnované detailnímu pohledu na energetickou bilanci: