Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita
Aktualita

„Od základního tábora jedu na Enervit,“ říká horolezec Radek Jaroš a plánuje další expedice

V roce 2016 se vydal na dva vrcholy v rámci Koruny světa, projektu, jehož cílem je zdolat nejvyšší hory všech světadílů. Nejdřív zamířil na Aljašku, kde stanul na vrcholu Denali, a poté dobil Elbrus, označovaný horolezci za nejvyšší horu Evropy. Na jeho expedicích nemohla chybět výživa od Enervitu, o které Radek Jaroš říká, že ho naučila správné výživě v horách. Jaký byl uplynulý rok Radka Jaroše a na co se chystá v tom novém?

V roce 2016 se vydal na dva vrcholy v rámci Koruny světa, projektu, jehož cílem je zdolat nejvyšší hory všech světadílů. Nejdřív zamířil na Aljašku, kde stanul na vrcholu Denali, a poté dobil Elbrus, označovaný horolezci za nejvyšší horu Evropy. Na jeho expedicích nemohla chybět výživa od Enervitu, o které Radek Jaroš říká, že ho naučila správné výživě v horách. Jaký byl uplynulý rok Radka Jaroše a na co se chystá v tom novém?

 

Setkáváme se v době, kdy máte hodně napilno, tradičně vydáváte kalendáře a diáře na nový rok s fotkami z vašich expedic. Je čas věnovat se i tréninku?

Nastřádalo se mi opravdu hodně práce, kterou koordinuji, a beze mě se to neudělá. Takže budu-li upřímný, tak od návratu z Elbrusu (více zde) jsem se ani nehnul, protože mám náročný program administrativní a přednáškový. Do tréninkového módu se začnu vracet po Světovém poháru v biatlonu, co se teď koná u nás v Novém Městě na Moravě. To mi skončí nejnáročnější období té administrativy a začnu zase trénovat. Když to půjde, tak denně.

 

Co vás čeká v příštím roce?

Chtěl bych do Austrálie, na nejvyšší kopec Mt. Kosciuszko. Je malý a prý se dá vyjet i na kole, tak to chci zkusit. A navíc se v Austrálii jezdí krásný závod na kolech Crocodile Trophy, který bych si chtěl na stará kolena zajet, dokud s nimi ještě zvládnu točit. Pokud to půjde, tak na přelomu roku 2017 a 2018 bych chtěl zamířit na Antarktidu.

 

I letos jste absolvoval dvě expedice, u kterých jste zažíval i zcela nové věci. V čem byly jiné?

Po zdolání Denali, nejvyšší hory Aljašky, jsem tam měsíc zůstal a viděl jsem tamní přírodu, mám nafocené medvědy z 20 metrů, viděli jsme z výletní lodě velryby kousek od sebe… Byly to prostě úžasné zkušenosti! Přitom jsme původně chtěli Denali vylézt těžkou cestou, ale na místě jsme zjistili, že to nepůjde. Teď bych se tam už choval jinak, ale pravděpodobně tam znovu nepojedu, protože mi není 25, abych na jedna vrata bušil zarputile pořád. Já chci ve druhé polovině života poznávat zase něco jiného.

 

Což platilo i pro expedici na Elbrus…

Tam jsme jeli na kole, celkem jsme v sedle strávili asi 2 500 kilometrů, projeli jsme třeba půlku Gruzie. Když najednou člověk zjistí, že je mu přes 50 a bez problémů dojede k Černému moři bez dne odpočinku, tak to je myslím také dobré. I plavba po moři byla zážitek, i když jsme místo dvou dnů jeli čtyři kvůli bouři.

 

V jednom rozhovoru jste právě řekl, že po padesátce chcete poznávat hory víc také zdola, což evidentně děláte?

Korunu světa dělám pro sebe, pro radost a pro lidi. Třeba tím, že jim ukazuji cestu, že je to i pro ně. To mě na tom baví. Limity jsou v hlavě a hlavu je potřeba odblokovat. Když člověk zjistí až po padesáti, že je schopný jet třeba 14 dní 150 kilometrů denně na kole, tak proč by to nedokázal jiný člověk, který dělal třeba jiný sport, nebo se mu věnoval rekreačně, a říká si, že je to daleko? Ale ono to jde. Mně teď zajímají hory nižší, což mi umožňuje navštívit něco jiného než Himaláj, která je nádherná, krásná, ale je to jen malá, 2 500 kilometrů velká část světa, a těch pohoří na světě jsou stovky a tisíce. Mně se tím plní další sen a vůbec z toho nemám trauma. Mně se to líbí a vím, že jsem tím schopný předat nějakou zprávu i jiným lidem.

 

To děláte i v rámci svých knih a přednášek. Ptají se vás na nich, jak důležitá je pro vás výživa, a jak se v horách vlastně stravujete?

Je to jedna z otázek, na kterou se lidé ptají na přednáškách nejvíc. Já jsem všežravec, ale v horách, ve chvíli vrcholových útoků nebo už lezení od základních táborů, je výživa hrozně důležitá. Člověk je strašným způsobem omezený – lidské tělo nepřijímá stravu, vzniká tam katabolismus, což je stav, kdy tělo začne jet na vnitřní zásoby a při nedostatku kyslíku sžírá samo sebe, jede na bílkoviny. Zůstane nám tuk, ale zmizí třeba i 11 kilo svalové hmoty. Tohle je potřeba umět udržet, odbourat, zamezit. A já jsem se to naučil díky Enervitu.

 

Takže se dá říct, že v horách spoléháte hlavně na Enervit?

Od určité fáze jedu opravdu na Enervit – energetické tyčinky, tablety, gely, které nezatěžují žaludek a doplňují živiny. Naučil jsem se aminokyseliny BCAA před výkonem a po výkonu na ochranu svalů. Naučil jsem se jíst proteinové koktejly k večeři. Člověk už nemá šanci si v těch vysokých nadmořských výškách uvařit. Když jsem se tohle naučil, tak jsem si dokázal ochránit váhu a svaly. Díky tomu jsem vylezl, co jsem vylezl, protože výživa je hrozně důležité. Z těch původních ztracených 8 až 11 kil na začátku, jsem byl schopný dostat se na úbytky svalové hmoty třeba jen 2 kila. To je hrozně velký rozdíl. Od základního tábora nahoru jedu na Enervit, více než 50 procent výživy určitě.

 

O padesátce byla řeč několikrát. Do kolika se dá tohle dělat? Je to jedna z věcí, kterou chcete vyzkoušet?

Jasně že chci (smích). Do kdy se to dá dělat, nevím. Člověk musí být hlavně zdravý. Někoho zradí zdraví v 5, ve 20, někoho až v 70 letech. Pokud bude vůle, chuť, hlava a tělo, tak se to dá dělat dlouho. Tělo vydrží hodně, lidi si dělají zbytečně limity a normy v hlavě. Jednou jsem volal k narozeninám pánovi, který říkal, že o Himalájích snil, ale je mu už 45. Tak mu říkám, že tam jezdí lidi i v 60, v 70. To je limit hlavy, ne těla.

AKTUALITY

14/6
Mrkněte na nová videa o sportovní výživě

Když už jsme natáčeli výživovou poradnu pro pořad Po trailech přes hory, který vysílá Česká televize, dali jsme rovnou dohromady i dvě videa pro náš YouTube kanál a web. Můžete se tak ve 2 minutách podívat na to, proč vůbec při sportu řešit sportovní výživu, a také co doplňovat během sportu, abyste měli dostatek energie.

10/6
Rozhovor s parakanoistou Miroslavem Šperkem: o kvalifikaci na OH i dalších sportech

V roce 2004 vybojoval stříbrnou medaili na paralympijských hrách v Athénách v hodu diskem. Po pár letech a druhé účasti na paralympiádě se ale rozhodl zkusit i jiné sporty. A že jich bylo! Aktuálně se Miroslav Šperk věnuje kanoistice a v květnu ve své lodi bojoval o účast na třetích paralympijských hrách. Nabízíme vám rozhovor nejen o poslední kvalifikaci, ale také o dalších aktivitách tohoto multisportovce, který spoléhá na Enervit – sportovní výživu Českého paralympijského týmu.

7/6
Cola, banán, čokoláda, pivo... Ano, nebo ne? Mrkněte na záznam semináře a termín nového

Další ze seriálu našich on-line seminářů se zaměřil na sportovci často využívané potraviny a nápoje, které bývají dostupné i na občerstvovačkách závodů. My jsme se na ně podívali z hlediska složení a fyziologických zákonitostí organizmu, abychom mohli objektivně zhodnotit, v čem mohou pomoci a nebo naopka uškodit. Probrali jsme třeba colu, pivo, čokoládu, sušenky, oříšky nebo ovoce včetně sušeného. Pokud jste seminář nestihli, nabízíme jeho záznam. A rovnou pro vás chystáme i další seminář, který proběhne v červnu. 

3/6
Blíží se Trutnovská 10 i Kasper Trutnovské kempy

V sobotu 8. června proběhne už 11. ročník oblíbeného běžeckého závodu a o prázdninách má parta kolem Kasper Swix Teamu v plánu další ročník populárních dětských kempů - až uť fomou pobytu, nebo příměstského tábora. 

31/5
Končí I. fáze naší soutěže. Napište si o odměnu a zapojte se do II. kola!

Konec května = konec 1. kola naší letošní soutěže spojené se závody, jejichž partnery s Enervitem jsme. Zúčastnili jste se některých a máte razítka v herním plánu? Pak nám ho pošlete a můžete vyhrát jeden z Enervit výživových plánů podle vlastního výběru! 

Více aktualit

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Jakou výživu volit po sportovním výkonu?

Z našeho článku Co a proč jíst a pít ihned po sportovním výkonu už víte, že k rozvoji výkonnosti dochází ve fázi regenerace, tedy v době po skončení tréninku. A že ihned po něm je třeba využít tzv. anabolické okno k doplnění vyčerpaných energetických zásob, v případě vytrvalce především důležitého svalového glykogenu. Ale co dál? Jak by měly vypadat další fáze regenerace starající se o obnovu vnitřního prostředí organizmu (homeostáza) a podporu růstového hormonu?

Co znamená a dělá ATP?

V souvislosti se sportem mluvíme o mnoha různých formách energie. Ta nejzákladnější, která dokáže rozpohybovat svaly, je ale jen jediná – ATP neboli adenosintrifosfát. Sacharidy, tuky i bílkoviny, tedy takzvané makroživiny, které přijímáme potravou i za účelem příjmu energie, se musí postupnými kroky probíhajícími v řádu několika hodin přeměnit právě na ATP. Jen díky ATP se totiž hluboko ve svalu „vesla“ myozinu zaboří do aktinu a pohnou jím, čímž vyvolají svalový pohyb.

GLYKÉMIE: Co je zač a proč je pro sportovce důležité o ní vědět?

Glykémie, neboli hladina krevního cukru, vyjadřuje množství cukru v krvi. Cukrem je myšlen sacharid ve své nejjednodušší formě, jíž je glukóza. Každý sacharid, který sníme, se postupně v zažívacím traktu rozkládá ze složitých vazeb na tu nejjednodušší, glukózu, a ta pak krví putuje všude po těle, aby dodávala energii všem buňkám těla. Mohlo by se tedy zdát, že čím více glukózy v krvi máme, tím více energie budeme mít. Ale to, že všeho moc škodí, platí i v případě glykémie.

Co byste měli vědět o GLUKÓZE

Glukóza je nejběžnější a zřejmě i nejznámější forma jednoduchého sacharidu. Glukózu z běžného života známe i pod pojmy jako hroznový cukr nebo dextróza. Jde o jeden z nejdůležitějších zdrojů energie pro lidský organizmus a buňky, protože glukóza koluje krví v podobě tzv. krevního cukru jako pohotovostní energie.

Pozor na sladkosti a "prázdné kalorie" v každodenním jídelníčku

O tom, že sacharidy jsou pro vytrvalostní sportovce hlavním zdrojem energie, není pochyb. Proto je třeba s nimi dobře hospodařit, tělo dostatečně zásobit a myslet na jejich příjem v podobě ideálně „namíchané“ sportovní výživy během našeho sportovního výkonu. Jak je to ale s klasickými sladkostmi v našem každodenním jídelníčku? Tam je třeba dávat velký pozor - jsou totiž plné jednoduchých cukrů a tuků, naopak v nich chybí „strategické“ živiny v podobě kvalitních bílkovin, kvalitních nenasycených mastných kyselin (například omega3), enzymů, vitamínů nebo minerálních látek.

Více aktualit