Na začátku roku odjel do Švédska, aby se mohl kvalitně připravit na novou sezonu a prestižní týmové závody. Součástí jeho pobytu byl i březnový tréninkový kemp, který se konal v Portugalsku. Za 17 dní absolvoval Miloš Nykodým 61 tréninků ve čtyřech různých oblastech, ze kterých většina proběhla s mapou v lese. Zajímá vás, jak přesně vypadá jeho náročná příprava a jak ji zvládá?
Víme, že tréninkový deník si vedete poctivě. Jak tedy aktuálně vypadá z pohledu vaší přípravy na novou sezonu?
Od 1. listopadu, kdy začala, do 9. března čítala 129 dní, v nichž proběhlo přes 300 hodin tréninku, z toho téměř 250 hodin a 2 500 kilometru běhu. Padesát procent bylo v terénu, 38 procent s mapou. Průměrně mám na každý den necelé dvě hodiny běhu a 40 minut jiných tréninkových aktivit, převážně posilování.
Bavíme-li se o tréninkových hodinách, z jakých tréninků a tréninkových prostředků se skládá celá vaše příprava na nový ročník?
Základem je běh v terénu s mapou, proto jsem se na několik měsíců přesunul do švédské Uppsaly, kde mám pro tento trénink perfektní podmínky. Dělám to i proto, abych na chvíli změnil typ terénu. Z kopců pískovcových skal Českého ráje jsem se přesunul do totální roviny bažinatého Upplandu, takže navigace v těchto naprosto rozdílných terénech nemůže být víc odlišná. Neběhám ale jen v lese, polovina mého běžeckého tréninku se odehrává na různých cestách od lesních pěšinek až k asfaltu a částečně i na atletickém oválu. To, že jsem schopný týdně naběhat až 230 kilometrů, podle mě spočívá v mém „silovém“ tréninku. Sám to nazývám „Core“ - jde o několik druhů cvičení převážně na stabilitu celého těla. Od základních sedů-lehů přes posilování s gumou až po balancování ve stoje na gymballu.
Na přelomu února a března jste se svým švédským týmem absolvoval tréninkový kemp v Portugalsku. Jaký byl?
Za sedmnáct tréninkových dní jsem absolvoval 61 tréninků ve čtyřech různých oblastech Portugalska, z kterých většina proběhla s mapou v lese. Z toho bylo osm tréninků formou místních závodů. Těchto 61 tréninků dalo dohromady náhodou 61 hodin a něco málo přes 500 naběhaných kilometrů. Pro mě to byl určitě nejtvrdší tréninkový kemp, co jsem kdy absolvoval. Po téměř všech trénincích jsem si dával regenerační nápoje Enervit R1 Sport nebo R2 Sport a především díky nim jsem byl schopný tento náročný program zvládnout…
Když zmiňujete důležitost sportovní výživy, tak na jaké produkty vy osobně spoléháte?
Nejraději mám, když si po dlouhém vydatném tréninku mohu udělat regenerační nápoj Enervit R2 Sport, který mi moc chutná. Dalším doplňkem, bez kterého si nedovedu představit skoro žádný závod, je Enervit PRE Sport, který dokonale nastartuje můj metabolismus pro spalování tuků. A během závodu do sebe cpu energetické gely a koncentráty. Když běžím krátkou trať, používám jen PRE Sport, a když cítím, že jsem třeba jedl moc brzy, tak si třicet minut před startem loupnu i gel. Po závodě pak regenerační nápoj R1 Sport, který obsahuje o trošku víc BCAA, která jsou lepší právě po kratším intenzivnějším závodě.
Už byla řeč o vašem novoročním přesunu do švédské Uppsaly. Jaké tam máte podmínky k trénování a v čem se liší od těch českých?
Největší rozdíl mezi švédskými kluby a těmi českými je ve velikosti a především finančním zázemí. Velké množství skandinávských klubů hospodaří s větším rozpočtem, než má celá česká reprezentace. Takže je pro ně možné „naskautovat“ si běžce mého typu, který za ně odzávodí nejvýznamější klubové štafetové závody roku a to švédskou 10milu na začátku května a finskou Jukolu v polovině června. Já mám díky tomu více společných organizovaných tréninků a soustředění, zimní soustředění v teple, lepší je celková materiální výbava závodníka i větší množství zmapovaných lesních prostorů.
Vyvrcholením vašeho pobytu ve Skandinávii bude 10mila. Můžete tento závod trochu představit a říct, s jakým cílem do něj půjdete?
10mila je velmi prestižní švédský klubový štafetový závod, který se pravidělně už nekolik desítek let běhá na začátku orienťácké sezóny. Jde o závod desetičlených mužských štafet a pětičlených ženských štafet. Muži startují při setmění v devět hodin večer, většina závodu se tedy odehrává přes noc. Běžci mají na hlavách velmi výkonné čelovky umožnující rychlý běh terénem za tmy. Délky úseků jsou různé od zhruba 7 po 18 kilometrů a závod vrcholí někdy mezi šestou a sedmou hodinou ranní. V mužské kategorii startuje kolem 400 štafet, což je při hromádném startu prvních úseků opravdový hukot.