Ačkoliv se u bílkovin stejně jako u sacharidů a tuků uvádí i energetický příjem – z jednoho gramu bílkovin využije tělo 4 kcal energie – jejich hlavní funkcí je stavba. Bílkoviny jsou stavební látkou našich tkání, orgánů, enzymů nebo svalů a tím pádem i důležitým regeneračním, tedy obnovovacím faktorem. Proto by si měl každý vytrvalec příjem bílkovin a aminokyselin, z nichž jsou bílkoviny tvořeny, hlídat.
Pro rychlé doplnění vyčerpaného glykogenu po fyzické aktivitě se doporučuje co nejdříve přijmout rychle vstřebatelné sacharidy. Při současném příjmu bílkovin se ale regenerace glykogenových zásob zvyšuje a zároveň jsou negativní dopady způsobené sportem opraveny mnohem rychleji.
Bílkoviny jako regenerační katalyzátor
Odborná literatura uvádí, že pokud jsou bezprostředně po intenzivním výkonu přijaty bílkoviny, nebo specifické aminokyseliny – vytrvalcům velmi známé BCAA a glutamin – bývá zlepšený regenerační proces a dosaženo menšího počtu svalových potíží, jakými jsou bolest a ztuhlost. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem, tedy BCAA a z nich zejména leucin, podporují opravy svalové tkáně po sportu a stimulují syntézu nových svalových bílkovin. Glutamin podporuje syntézu glykogenu a snižuje riziko infekce a přetrénování, dva možné důsledky náročné tréninkové přípravy.
Koloběh bílkovin v těle
Oba procesy, tedy rozklad bílkovin, k němuž dochází v průběhu tréninku, a syntéza bílkovin, která rozpad bílkovin zastaví a stimuluje produkci nových (tudíž i svalových buněk), probíhají v lidském těle kdykoliv během dne. Rozklad a syntéza bílkovin probíhají současně, i když jeden z procesů vždy převládá nad tím druhým v závislosti na aktuální situaci. Stěžejními faktory jsou výživa, hladovění a sportovní aktivita. V těle dochází k tomu, že po několika hodinách půstu, stejně jako při sportovní aktivitě, začne převažovat rozpad bílkovin (tzv. katabolizmus), zatímco několik desítek minut po požití bílkovin jako součásti jídla převažuje syntéza bílkovin (tzv. anabolizmus).
Příjem bílkovin ve vztahu ke sportu
Při tréninku převažuje svalový katabolizmus, dochází tedy ke ztrátě bílkovin, a to právě z důvodu jejich rozpadu. Po tréninku naopak převládá anabolizmus, což znamená, že dominuje syntéza bílkovin nad jejich rozpadem. Ovšem pouze za předpokladu, že jsou k dispozici stavební kameny pro syntézu bílkovin – tedy aminokyseliny získané trávením bílkovinové potravy. Z toho vyplývá, že k syntéze bílkovin dochází až po skončení sportovního výkonu, navíc v návaznosti na složení povýkonového jídelníčku.
Podle odborných studií trvá tento trend výroby proteinů po každém tréninku desítky hodin, své maximální hodnoty ale dosahuje ve třetí hodině po tréninku. Po 24 hodinách je na polovině maximální hodnoty, po 48 hodinách na třetině (viz graf). Od toho se odvíjí i časování příjmu jídla a sportovní výživy po sportu. Bezprostředně po skončení aktivity je vhodné sáhnout po regeneračním nápoji, který obsahuje potřebné rychlé sacharidy i aminokyseliny. S určitým odstupem je pak vhodné myslet kromě sacharidů a aminokyselin i na bílkoviny. Dobré je tedy zhruba do dvou hodin zařadit sacharido-bílkovinné jídlo (např. rýže s kuřecím masem), nebo využít proteinové koncentráty či sáhnout po proteinové tyčince.